Češi prokázali nadprůměrné znalosti vědy

Češi prokázali nadprůměrné znalosti vědy

Třetina obyvatel Evropy netuší, že Země obíhá kolem Slunce, a jen necelá polovina ví, k čemu jsou dobrá antibiotika, zjistil výzkum připravený na objednávku Evropské komise.
Na druhé, lepší straně se mezi státy, jejichž obyvatelé prokázali velmi slušné znalosti, vyšvihla i Česká republika.

Průzkum, zvaný Eurobarometer, se uskutečnil v lednu a únoru, jeho výsledky byly zveřejněny nyní. Účastnilo se jej 31 389 osob starších patnácti let, občanů všech pětadvaceti členských států Evropské unie, dále pak z kandidátských zemí (Rumunska, Bulharska, Chorvatska a Turecka) a ze tří dalších států, které nejsou členy EU (Norska, Švýcarska a Islandu).
Jedna část výzkumu obsahovala znalostní test, jehož výsledky měly ukázat, jak se dotazovaní orientují v celkem běžných vědeckých poznatcích. Můžete si jej zkusit - všech třináct otázek najdete v rámečku Test znalostí: co z toho je pravda?

Česko na druhém místě

Potěšitelné je, že čeští účastníci testu se umístili s průměrem 74 procent správných odpovědí na druhém místě, za Švédskem, jehož obyvatelé odpovídali správně v 79 procentech případů. Na přesně stejnou úroveň jako Češi se dostali i Dánové, Nizozemci, Finové a Norové.
Úplně nejhůře pak dopadli Turci, Bulhaři a Kypřané, kteří v průměru dosáhli méně než poloviny správných odpovědí.
Mimochodem, průměrný český výsledek je devět až deset správných odpovědí. Vy jich zřejmě budete mít víc, protože čtenáři Hospodářských novin mají celkově vyšší vzdělání než běžná populace.

Tajemný kalendář

Zřejmě nejvíc šokujícím zjištěním je, že pouze 66 procent dotazovaných Evropanů správně odpovědělo, že Slunce neobíhá kolem Země, 29 procent lidí by to Slunci dopřálo a čtyři procenta přiznala, že nevědí, jak to vlastně je. (Vzhledem k zaokrouhlování výsledků výzkumu na celá čísla není součet přesně 100 procent, ale může se o jeden procentní bod odchylovat.)
Ještě štěstí, že stoupenci Země jako středu celého vesmíru už nemohou nikoho upálit na hranici.
Stejný počet lidí (66 procent) věděl, že Země neoběhne Slunce za jeden měsíc, 17 procent lidí si myslelo, že ano, a 16 procent nevědělo. Astronomické souvislosti kalendáře evidentně zůstávají pro řadu Evropanů zahaleny tajemstvím.

Neznámá antibiotika

Méně než polovina lidí ve výzkumu prokázala znalosti o částicích hmoty, použití antibiotik a funkci laseru.
Řada lidí neví, že elektron je součástí "obalu" atomu, takže je samozřejmě menší než vlastní atom. Stejně tak spousta dotazovaných nevěděla, že laser zesiluje světlo, a nikoli zvukové vlny. Popravdě připusťme, že na běžný život neodborníků mají tyto neznalosti pramalý vliv.
Zato antibiotika jsou běžnou součástí léčby řady onemocnění. Působí proti baktériím, ale jsou neúčinné vůči virovým chorobám (například chřipce). To však vědělo - nebo se do správné odpovědi strefilo - jen 46 procent dotazovaných, 43 procenta lidí odpověděla špatně a 11 procent pokus o odpověď vzdalo. Další důkaz, že by se lidé měli při nemoci svěřit do rukou lékaře a radši se nepokoušet o samoléčbu...
Docela pozoruhodné je, že nejvíce lidí ví o tom, že kontinenty se po zemském povrchu stále posouvají a že zemské jádro je horké. Proč si ze školy zapamatovali zrovna tohle, výzkumníci vysvětlit nedokážou.
A ještě jeden postřeh: pro laika poměrně těžkou otázku, kdo z rodičů "zodpovídá" za pohlaví dítěte, správně zvládlo 64 procent lidí (20 procent se spletlo a 16 procent si na odpověď netrouflo). Zdá se, že Evropané mají o genetice vcelku přehled. Tuší zřejmě, že od matky dítě vždy dědí jeden pohlavní chromozóm X. A pak záleží na otci - buď jeho spermie vnese do vajíčka chromozóm X, a narodí se holčička, anebo vnese chromozóm Y, a bude tu chlapec.

Manažeři zabodovali

Které sociální skupiny ukázaly v celoevropském pohledu lepší znalosti?
Z pohledu pohlaví muži, ale jen o vlas (70 procent správných odpovědí oproti 62 procentům u žen). Z pohledu stáří osoby do věku 39 let. Podle očekávání také lidé s vyšším vzděláním. Osoby, které ukončily studium ve věku více než dvaceti let (tedy vysokoškoláci či absolventi různých pomaturitních studijních programů), v průměru dosáhly 76 procent správných odpovědí oproti 53 procentům u lidí, jejichž vzdělání skončilo v patnácti letech, čili v základní škole.
Z hlediska rozdělení podle profesí nejlépe dopadli manažeři se 78 procenty správných odpovědí. Předhonili dokonce studenty (ti dosáhli 74 procent). Dobré znalosti prokázali i další příslušníci inteligence a lidé samostatně výdělečně činní (obě skupiny po 70 procentech správných odpovědí). Na opačném konci žebříčku skončily osoby v domácnosti s 56 procenty dobře zodpovězených otázek.
Velmi špatně dopadli nábožensky založení lidé, přesněji ti, kdo často navštěvují bohoslužby. Výzkum prokázal znatelnou souvislost - čím častěji lidé chodí do kostela, tím méně vědí o vědě.
Ti účastníci výzkumu, kteří navštěvují bohoslužby více než jednou týdně, dosáhli v průměru pouze 54 procent správných odpovědí (připomeňme, že celkový evropský průměr je 66 procent). Lidé s jednou návštěvou kostela týdně dosáhli 59 procent správných odpovědí, s jednou návštěvou za měsíc 63 procent. Naopak nejvíce správných odpovědí zaznamenali výzkumníci u osob, které chodí na bohoslužby asi jednou za rok (71 procent) nebo vůbec nechodí (70 procent).
Badatelé budou výsledky dále vyhodnocovat a třeba v nich najdou ještě další, možná ještě nečekanější souvislosti.

Test znalostí: co z toho je pravda?
Účastníci výzkumu z 32 evropských zemí (25 států Evropské unie a dále z Norska, Švýcarska, Islandu, Bulharska, Rumunska, Chorvatska a Turecka) měli určit, která z následujících tvrzení jsou pravdivá a která ne. Správné odpovědi najdete dole. V závorce za každým tvrzením je v procentech uvedeno, kolik dotazovaných odpovědělo správně. Ostatní se buď mýlili, nebo odpověděli, že nevědí.

1. Slunce obíhá kolem Země (správných odpovědí: 66 %).
2. Střed Země je velmi horký (86 %).
3. Kyslík, který dýcháme, pochází z rostlin (82 %).
4. Radioaktivní mléko se stane po převaření bezpečným (75 %).
5. Elektrony jsou menší než atomy (46 %).
6. Kontinenty, na nichž žijeme, se po milióny let pohybují a budou se pohybovat i v budoucnu (87 %).
7. Záleží na matčiných genech, zda dítě bude chlapec, nebo holčička (64 %).
8. První lidé žili v téže době jako dinosauři (66 %).
9. Antibiotika zabíjejí viry i baktérie (46 %).
10. Lasery pracují na principu soustřeďování zvukových vln (47 %).
11. Veškerá radioaktivita je vytvořena lidmi (59 %).
12. Lidé, jak je nyní známe, se vyvinuli ze zvířecích druhů (70 %).
13. Zemi trvá jeden měsíc než oběhne Slunce (66 %).
Správné odpovědi: P = pravdivé tvrzení, N = nepravdivé tvrzení.
1. N, 2. P, 3. P, 4. N, 5. P, 6. P, 7. N, 8. N, 9. N, 10. N, 11. N, 12. P, 13. N.
Autoři testu výsledek 10 až 13 správných odpovědí považují za velmi dobrou znalost, 6 až 9 za vcelku dobrou znalost, 3 až 5 správných odpovědí za spíše špatnou znalost a dvě a méně dobrých odpovědí za velmi špatnou znalost.

Celkový podíl správných odpovědí podle zemí:
Průměr Evropské unie: 66 %
Švédsko: 79 %
Česká republika: 74 %
Dánsko: 74 %
Nizozemsko: 74 %
Finsko: 74 %
Slovinsko: 72 %
Lucembursko: 71 %
Belgie: 70 %
Německo: 70 %
Francie: 69 %
Británie: 68 %
Maďarsko: 68 %
Slovensko: 67 %
Estonsko: 64 %
Itálie: 63 %
Rakousko: 62 %
Polsko: 61 %
Irsko: 60 %
Španělsko: 59 %
Řecko: 58 %
Litva: 54 %
Portugalsko: 52 %
Lotyšsko: 52 %
Malta: 51 %
Kypr: 49 %

Chorvatsko: 63 %
Rumunsko: 51 %
Bulharsko: 48 %
Turecko: 44 %

Norsko: 74 %
Švýcarsko: 71 %
Island: 68 %

Pramen: Eurobarometer