Je nejvyšší čas starat se o akcie. Třeba i soudním sporem


Drobní akcionáři mají právě nyní velkou příležitost postarat se o svá práva. Pokud tak neučiní, mohou za ně získat buď méně peněz než je hodnota jejich podílů, nebo dokonce mohou přijít o celý zisk.
Ze 7,4 miliónu akcionářů z kupónové privatizace jich zbyly v České republice ještě více než dva milióny. Někteří se o akcie starají, jiným leží bez povšimnutí někde v šuplíku. Desítky tisíc těchto akcionářů však spojuje to, že o své podíly mohou přijít, protože většinoví investoři se rozhodli malých vlastníků zbavit. Od července jim to umožňuje novela obchodního zákoníku, podle které mohou majoritní akcionáři s více než devadesáti procenty hlasů vytěsnit zbývající drobné podílníky.
Společnost, která vytěsnění plánuje, je oznámí na valné hromadě minimálně patnáct dní předem. Akcionáři by tak měli sledovat denní tisk, ve kterém jsou podle stanov společnosti oznámení o konání valné hromady publikována. Pokud se akcionář o vytěsňování nedozví, což se může stát u akcií na majitele, může po čtyřech letech ztratit právní nárok na protiplnění, které mu náleží ze strany hlavního akcionáře.
Takových případů mnoho není, častější je, že malý akcionář není spokojen s cenou, jež mu majoritní vlastník za nuceně vykoupenou akcii nabídne.
"Když má akcionář pochyby o přiměřenosti určené ceny, může požádat soud o jeho přezkoumání, a to již od okamžiku obdržení pozvánky na valnou hromadu nebo od uveřejnění oznámení o jejím konání. Má na to jeden měsíc od zveřejnění zápisu usnesení valné hromady, která o uplatnění práva výkupu akcií hlavním akcionářem rozhodla," říká Marek Rosenbaum, partner skupiny firem Tacoma, která mj. vytváří znalecké posudky.
Podle partnera advokátní kanceláře Clifford Chance Emila Holuba jsou na některých valných hromadách minoritní akcionáři velice nespokojeni a protestují.
"Očekávají se soudní žaloby na určení výše ceny. Týká se to společností, kde je vysoká hodnota akcií a velký minoritní podíl. Tam soudní spory stojí za námahu," říká Holub.
Spory se podle advokátů vyplatí vyvolávat především tam, kde mají akcionáři nainvestováno více prostředků a jsou přesvědčeni, že nedostávají férovou cenu.
Pokud se chce akcionář soudit o hodnotu akcie, musí počítat s tím, že do sporu bude muset investovat. Podle Rosenbauma je totiž potřeba, aby měl akcionář připravený vlastní posudek na cenu akcií. Ten se pohybuje v řádu desítek tisíc korun, u velkých společností je však mnohem dražší. Soudní rozhodnutí, kterým by bylo přiznáno právo na jinou výkupní cenu akcie, bude závazné i vůči ostatním akcionářům a není tedy nutné, aby žalobu na přezkoumání přiměřenosti protiplnění podával každý akcionář zvlášť. To může v případě dohody více akcionářů přinést časovou i finanční úsporu.

Co by měli drobní akcionáři vědět

Informace o vytěsnění jsou publikovány v celostátních denících, které jsou určeny ve stanovách firmy. Majoritní akcionář je povinen sdělit drobným akcionářům cenu odkupu. Právo na protiplnění drobným akcionářům zaniká po čtyřech letech.
Při pochybách o přiměřenosti určené ceny, může akcionář od okamžiku obdržení pozvánky na valnou hromadu společnosti nebo od uveřejnění oznámení o jejím konání, požádat soud o přezkoumání ceny.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist