Návrhy vyšších cen nezabírají. Vyvlastňuje se za ceny znalců

Návrhy vyšších cen nezabírají. Vyvlastňuje se za ceny znalců

První možností obrany menšinových akcionářů proti výši cen vyvlastění je možnost protinávrhu.
První byl uveřejněn již 22. července. Bohumil Hála v něm navrhoval, aby akcionáři ZZN Pelhřimov dostali namísto navržených 621 korun více než dvojnásobek - 1328 korun za akcii. Hála zároveň podal nejvíce protinávrhů.
Rekordní počet tří protinávrhů uveřejnila v jednom inzerátu společnost Obchodní tiskárny.
Vít Ryjáček v něm žádal 1300 korun za tisícikorunovou akcii. Aleš Hodina si hodnotu akcie spočítal na 1329 korun. Bohumil Hála navrhoval protiplnění ze strany majitele až ve výši 1350 korun. Většinový akcionář jim však nevyhověl a vyvlastnil je a mnohé další akcionáře za cenu 519 korun.
Lesní společnost Ledeč nad Sázavou uveřejnila v jednom inzerátu dva protinávrhy. Po lesnících chtěl Pavel Kolář 1400 a Bohumil Hála dokonce 3822 korun. Majitel Lesní společnosti nabízel 1289 korun a bránil se poukazem na nestabilní poměry v lesnictví a dřevařství, obzvláště změnu koncepce Lesů ČR.
Výjimkou mezi protinávrhy byl počin Dušana Brabce, který navrhl, aby "valná hromada Plzeňského Prazdroje vyvlastění akcionářů neschválila".
Druhou výjimkou byl protinávrh Zdeňka Krůčka. Ten zpochybnil vyvlastnění v Metalimexu.
Důvod? Krůček se opřel o rozpor mezi výchozí logikou oceněním a vyvlastňovacím paragrafem obchodního zákoníku. Výchozím předpokladem ocenění znaleckého ústavu Novota byla podle něho existence "ochotného prodávajícího a zájmu kupujícího, přičemž žádná strana není k prodeji žádným způsobem nucena". To je pochopitelně v rozporu s logikou vyvlastnění.
Jedno měly ale všechny protinávrhy společné. Žádný většinový akcionář jim nevyhověl. Vyvlastnění proběhlo vždy za původní ceny stanovené na základě znaleckých posudků.
Protinávrhy menšinových akcionářů žádaly v průměru za své podíly dvojnásobnou cenu. Ludvík Volf však chtěl více než trojnásobek za akcie pekárenské společnosti Odkolek. Rekordní rozdíly jsou u firem Orgrez a Fosfa. Za akcie první jmenované chtěl Jiří Lengál třináctinásobek.
Akcie Fosfy by měl podle Víta Ryjáčka většinový vlastník vykupovat za více než čtrnáctinásobek. Ryjáček žádal 800 korun, vyvlastnění proběhlo za 56.