Stát zatím tlumí snahy o růst platů

Firmy se nemusí bát - nadměrný růst mezd je letos neohrožuje. Shodují se na tom ekonomové po aktuálně zveřejněných číslech o mzdovém vývoji za prvních šest měsíců letošního roku.
Průměrná hrubá mzda se v letošním druhém čtvrtletí zvýšila o 5,4 procenta na 18 763 korun měsíčně. Zaměstnanci si tak v průměru měsíčně vydělali o 965 korun více než ve stejném období loni. Reálně jde při porovnání s růstem cen o 3,7 procenta.
Ekonomové přitom čekali, že mzdy porostou rychlejším tempem. Tlumenější růst nákladů na pracovní sílu tak podle nich neohrozí konkurenceschopnost domácích firem.

Produktivita roste rychleji
"Pokud si porovnáme tři klíčová čísla - tempo růstu ekonomiky, vývoj nezaměstnanosti a tempo růstu mezd, pak výsledkem této rovnice je pozitivní informace," vypočítává základní faktory zdravého vývoje hospodářství David Marek z Patria Online.
Současný růst mezd nepřevyšuje možnosti ekonomiky a současný vývoj je bezproblémový, souhlasí i hlavní ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek. Tempo růstu soukromé spotřeby zůstalo podle něj nízké, a ekonomiku táhla hlavně poptávka ze zahraničí.
Podobný argument používá i analytik Volksbank Vladimír Pikora. Za dlouhodobě se zpomalujícím tempem růstu mezd vidí mimo jiné snahu exportních podniků o růst produktivity práce. Právě vysoká produktivita by kompenzovala vývozcům dlouhodobě posilující kurs koruny.
"Pokles jednotkových mzdových nákladů přispívá k vytváření nových pracovních míst a k rostoucí odolnosti české ekonomiky vůči negativnímu hospodářskému vývoj v západní Evropě," říká Marek. Pružnost trhu práce včetně pružnosti mezd je totiž podle něj jedním ze základních prvků schopnosti absorbovat vnější ekonomické výkyvy.
Oponenti ale připomínají, že za utlumeným mzdovým růstem v závěru prvního pololetí stojí tentokrát nikoliv podnikatelská, ale státní sféra. V lednu totiž nastala změna ve výplatě platů ve veřejné správě, konkrétně zrušení třináctých platů.
"Důsledkem toho ovšem je a bude plynulejší vývoj mezd ve veřejné správě než doposud," předpokládá Helena Horská z Raiffeisenbank.
Ekonomové přitom připomínají, že růst platů v nepodnikatelské sféře přímo nesouvisí s výkonností ekonomiky. U platových úprav státních zaměstnanců jde spíš o politické rozhodnutí.
"Nelze očekávat, že se stát před volbami vzdá tak snadného nástroje pro lapání volebních hlasů, jako je růst mezd úředníkům," říká David Navrátil z České spořitelny s tím, že rychlejší tempo v přidávání přijde již v blízké budoucnosti.
"Očekávaný růst platů ve veřejné sféře přitom nezůstane bez povšimnutí mezi vyjednávači o platech v podnicích," říká Sobíšek. "Výsledkem bude zrychlení růstu platů pro příští rok alespoň o procentní bod," dodává.

Průměry jsou zavádějící
Experti často upozorňují, že údaj o průměrné mzdě je mírně zavádějící. Průměrnou nebo vyšší mzdu totiž bere jen asi třetina lidí. Také rozdíly mezi průměrnými mzdami v sektorech se znatelně liší.
Zatímco třeba zemědělci berou přes 13 tisíc hrubého, zaměstnanci bank či pojišťoven vykazují průměr přes 37,5 tisíce korun měsíčně. "To však rozhodně neznamená, že takto vysoká mzda je ve finančnictví mzdou běžnou," vysvětluje Markéta Šichtařová z Next Finance. Vysoké číslo je způsobeno tím, že několik nejvyšších manažerů má v této oblasti mnohasettisícové platy, které průměr vyženou nahoru. Většina pracovníků má však mzdy podstatně nižší.