Přestože se nový zákoník práce projednává již skoro dva roky a původně měl platit od letošního ledna, koaliční politici se stále nemohou shodnout na jeho podobě.
Z dnešního jednání vlády bude opět stažen a znovu se o něm bude jednat až za čtrnáct dní. Může se tak stát, že nebude schválen do voleb, což se nelíbí jeho autorovi, ministru práce Zdeňku Škromachovi. "My ho musíme do konce volebního období mít," uvedl na tiskové konferenci minulý týden a naznačil, že místo u lidovců a unionistů by podporu při parlamentním hlasování hledal u komunistů.
Lidovci a unionisté přesto odmítají Škromachovu verzi zákoníku pustit do sněmovny.
"Pokud by ČSSD proválcovala do sněmovny zákoník v této podobě, tak ho v žádném případě nepodpořím," řekl po včerejších jednáních místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Podobně se vyjádřili i unionisté. Podle nich je potřeba o návrhu a především o připomínkách k němu nadále jednat a jeho schválení neuspěchat.
"Základní normou by měl být Občanský zákoník a Zákoník práce by ho měl pouze upřesňovat. Jenže Škromach to navrhuje přesně opačně" poukazuje na jednu z hlavních výhrad k zákoníku místopředseda US-DEU Ivo Ludvík.
Zákoník práce totiž podle navrhované podoby obrací vztah k Občanskému zákoníku a stává se pro něj "nadřízenou" normou. To podle Ludvíka znamená, že pravidla z Občanského zákoníku by se mohla používat jen tehdy, pokud by to Zákoník práce výslovně stanovil.
Na několika včerejších schůzkách vládních politiků kritici Škromachových představ přidali další body, které chtějí v zákoníku změnit.
Ministr Martin Jahn požaduje posunout účinnost zákona o půl roku, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci měli více času na seznámení se složitou normou. Navrhuje také, aby obě strany pracovního poměru měly větší volnost při sjednávání odměny za pracovní pohotovost nebo za práci přesčas.
Jahn chce také zachovat možnost dát pracovníkovi výpověď bez udání důvodu, ovšem s podmínkou, že mu firma vyplatí odstupné. Jeho výše má být závislá na délce pracovního poměru.
Návrh zákoníku nyní umožňuje blokování vnitřních předpisů, pokud se odbory a zaměstnavatel nedohodnou na kolektivní smlouvě. I to se má změnit.
"Jahn přinesl několik dobrých návrhů a pokud je text zákoníku zohlední i s připomínkami legislativní rady vlády, jsem ochoten se o něm dál bavit," říká Jan Kasal. Ivo Ludvík dodává: "Musíme částečně nadržovat zaměstnancům, ale pokud to uděláme nadměrně, obrátí se to proti nim. Zaměstnavatelé je nebudou chtít zaměstnat."
Z dnešního jednání vlády bude opět stažen a znovu se o něm bude jednat až za čtrnáct dní. Může se tak stát, že nebude schválen do voleb, což se nelíbí jeho autorovi, ministru práce Zdeňku Škromachovi. "My ho musíme do konce volebního období mít," uvedl na tiskové konferenci minulý týden a naznačil, že místo u lidovců a unionistů by podporu při parlamentním hlasování hledal u komunistů.
Lidovci a unionisté přesto odmítají Škromachovu verzi zákoníku pustit do sněmovny.
"Pokud by ČSSD proválcovala do sněmovny zákoník v této podobě, tak ho v žádném případě nepodpořím," řekl po včerejších jednáních místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Podobně se vyjádřili i unionisté. Podle nich je potřeba o návrhu a především o připomínkách k němu nadále jednat a jeho schválení neuspěchat.
"Základní normou by měl být Občanský zákoník a Zákoník práce by ho měl pouze upřesňovat. Jenže Škromach to navrhuje přesně opačně" poukazuje na jednu z hlavních výhrad k zákoníku místopředseda US-DEU Ivo Ludvík.
Zákoník práce totiž podle navrhované podoby obrací vztah k Občanskému zákoníku a stává se pro něj "nadřízenou" normou. To podle Ludvíka znamená, že pravidla z Občanského zákoníku by se mohla používat jen tehdy, pokud by to Zákoník práce výslovně stanovil.
Na několika včerejších schůzkách vládních politiků kritici Škromachových představ přidali další body, které chtějí v zákoníku změnit.
Ministr Martin Jahn požaduje posunout účinnost zákona o půl roku, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci měli více času na seznámení se složitou normou. Navrhuje také, aby obě strany pracovního poměru měly větší volnost při sjednávání odměny za pracovní pohotovost nebo za práci přesčas.
Jahn chce také zachovat možnost dát pracovníkovi výpověď bez udání důvodu, ovšem s podmínkou, že mu firma vyplatí odstupné. Jeho výše má být závislá na délce pracovního poměru.
Návrh zákoníku nyní umožňuje blokování vnitřních předpisů, pokud se odbory a zaměstnavatel nedohodnou na kolektivní smlouvě. I to se má změnit.
"Jahn přinesl několik dobrých návrhů a pokud je text zákoníku zohlední i s připomínkami legislativní rady vlády, jsem ochoten se o něm dál bavit," říká Jan Kasal. Ivo Ludvík dodává: "Musíme částečně nadržovat zaměstnancům, ale pokud to uděláme nadměrně, obrátí se to proti nim. Zaměstnavatelé je nebudou chtít zaměstnat."
