Jak nechybovat v češtině

Rozpoměl jsem se... Ne, rozpomněl jsem se, přece. Nebo ne? Zkrátka - rozpomenout se včas na to, jak se co správně česky řekne či napíše, je stejně důležité (když například nechceme před obchodním partnerem vypadat jako hlupáci) jako obtížné (když, jako obvykle, myslíme na tři věci najednou).

Mnoho z nás jako prvního rádce využívá funkce Pravopis programu Microsoft Word. Kdo si však zvykne spoléhat na červenou vlnovku, může být nepříjemně zaskočen její absencí, například ve freemailech. Kromě toho i slovníky od Microsoftu dělají jen lidé, takže se do nich dostane spousta nesmyslů. Automatické opravy zase často nadělají víc škody než užitku: například tvrdošíjné přepisování "klaus" na "klaun" nemusí z pochopitelných důvodů být vždy prospěšné. A samozřejmě už vůbec nelze očekávat, že nás Windows (kromě verze MS Office 2003) na chyby gramatické ("děti šli do školy") či dokonce stylistické ("šly do děti školy") upozorní.

Co tedy? Posledními verzemi akademických slovníků a pravopisných pravidel je vybaven málokdo. Pro ty ostatní existuje pomoc na internetu. Především je tu Ústav pro jazyk český a jeho stránky na adrese www.ujc.cas.cz. Tam je k dispozici poradna, na niž se lze obrátit e-mailem či v naléhavém případě telefonicky. Pro rychlou konzultaci je neocenitelná rubrika nejčastějších dotazů tamtéž. Ty nejběžnější chyby (jako je ta na začátku článku) jsou tam podchyceny a vysvětleny laicky pochopitelným způsobem.

Jinou podobnou stránkou je www.korektorna.cz/poradna.php, kam je také možno zaslat e-mailový dotaz a nebo hledat v seznamu častých chyb. A kdo se chce jenom potěšit tím, že ostatní jsou na tom hůř než on, může se obrátit na server www.okoun.cz, kde v diskusi Pěkné chyby v češtině najde i stylistické perličky typu "přírodní hrudkující stelivo pro kočky a jiná zvířata s vůní jablek".

Autorka je spolupracovnicí redakce