Soukromým firmám vadí na nově navrhovaném zákoníku práce podle rychlého průzkumu HN to, že by nemohly propouštět (i za vysoké odstupné) pracovníky bez udání důvodu. Právě to však za žádnou cenu nehodlají připustit odbory. Podle manažerů by to však mohlo zpružnit trh práce a vyřešit řadu problémů. "Dokázat třeba opilství nebo špatnou práci je těžké. A když se věc dostane k soudu, šance na úspěch nejsou velké. To jsou větší problémy než zkrácení výpovědní lhůty," říká Pavel Trejbal, majitel českobudějovické úklidové firmy Treservis, která dává práci 150 lidem.
Ale ani on by nechtěl vyhazovat lidi bez udání důvodů. "Není to slušné. I když mi je jasné, že lidi by si jinak víc vážili práce. Ale tohle nedělám. Raději se s nimi dohaduji," říká Trejbal. Do stejné skupiny potíží přitom firmy řadí prosazovanou povinnost platit z podnikových peněz pracovníkům nemocenskou v prvních dnech nemoci. A to bez možnosti kontroly, zda nejde ze strany pacienta o podvod.
"Samozřejmě jsme se tuto snahu snažili státu vymluvit, bez pravomoci kontroly nemocných jsme v nevýhodě," říká Jaroslav Černý ze Škody Auto. Společnost si naopak nestěžuje na fakt, že se nepodařilo prosadit vyšší počet přesčasových hodin (stále 150 hodin ročně), které by mohl zaměstnavatel nařídit i bez souhlasu odborů. "S odbory se vždycky domluvíme, je to v zájmu všech," říká Černý.
Automobilka jako lídr českého průmyslu i vývozu přitom letos poprvé vyzvala zaměstnance k dobrovolnému nástupu na šest mimořádných pracovních směn, aby se vyrobily tři tisíce automobilů na západní trh.
"Vyšší zájem je také z Maďarska a Rumunska. Nebyl by problém auta dodat, ale nechceme, aby klienti museli na dodání čekat," vysvětluje plánované přesčasy Černý.
Stejné zkušenosti mají i další velké firmy. "Síla odborů závisí ve skutečnosti na tom, zda chtějí, nebo nechtějí firmu potopit," říká vedoucí personálního oddělení společnosti s třemi tisíci pracovníků Panasonic AVC Networks v Plzni Pavel Ratislav. I firmy ale musí podle něj respektovat práva zaměstnanců. Každá firma závislá na výkyvech trhu ovšem musí počítat s nutností přesčasů. "Už při nástupu je třeba znát, zda je dotyčný zájemce ochotný přesčasy dělat," připomíná Ratislav.
Ale ani on by nechtěl vyhazovat lidi bez udání důvodů. "Není to slušné. I když mi je jasné, že lidi by si jinak víc vážili práce. Ale tohle nedělám. Raději se s nimi dohaduji," říká Trejbal. Do stejné skupiny potíží přitom firmy řadí prosazovanou povinnost platit z podnikových peněz pracovníkům nemocenskou v prvních dnech nemoci. A to bez možnosti kontroly, zda nejde ze strany pacienta o podvod.
"Samozřejmě jsme se tuto snahu snažili státu vymluvit, bez pravomoci kontroly nemocných jsme v nevýhodě," říká Jaroslav Černý ze Škody Auto. Společnost si naopak nestěžuje na fakt, že se nepodařilo prosadit vyšší počet přesčasových hodin (stále 150 hodin ročně), které by mohl zaměstnavatel nařídit i bez souhlasu odborů. "S odbory se vždycky domluvíme, je to v zájmu všech," říká Černý.
Automobilka jako lídr českého průmyslu i vývozu přitom letos poprvé vyzvala zaměstnance k dobrovolnému nástupu na šest mimořádných pracovních směn, aby se vyrobily tři tisíce automobilů na západní trh.
"Vyšší zájem je také z Maďarska a Rumunska. Nebyl by problém auta dodat, ale nechceme, aby klienti museli na dodání čekat," vysvětluje plánované přesčasy Černý.
Stejné zkušenosti mají i další velké firmy. "Síla odborů závisí ve skutečnosti na tom, zda chtějí, nebo nechtějí firmu potopit," říká vedoucí personálního oddělení společnosti s třemi tisíci pracovníků Panasonic AVC Networks v Plzni Pavel Ratislav. I firmy ale musí podle něj respektovat práva zaměstnanců. Každá firma závislá na výkyvech trhu ovšem musí počítat s nutností přesčasů. "Už při nástupu je třeba znát, zda je dotyčný zájemce ochotný přesčasy dělat," připomíná Ratislav.
