Napětí a horečná diplomatická jednání do poslední chvíle provázejí začátek vstupních rozhovorů Evropské unie s Tureckem. Ankara má začít s Bruselem oficiálně vyjednávat dnes, ale ještě včera večer do uzávěrky tohoto vydání nebylo jasné, zda Rakousko splní svoji hrozbu a začátek rozhovorů zablokuje. V Lucemburku do noci jednali o této otázce ministři zahraničí, kteří by také dnes měli slavnostně zahájit jednání s Tureckem.

Vídeň požadovala, aby do vyjednávacího rámce, tedy podmínek, které unie Turecku při jednání nabídne, bylo vedle možnosti plného členství, nebo žádného členství zahrnuto také "privilegované partnerství". "Neklademe nové podmínky, ale je nutné chápat obavy lidí o schopnosti EU opravdu mezi sebou uvítat nové členské státy," řekl v pátek rakouský kancléř Wolfghang Schüssel v rakouské televizi. Ještě včera Schüssel telefonicky hovořil s tureckým premiérem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Podle průzkumu Eurobarometru z května a června letošního roku má turecké členství mezi obyvateli nynějších členských států EU největší podporu v Maďarsku, kde je pro 52 procent dotázaných. Nejmenší podpora je právě Rakousku, kde chce Turky za členy EU pouhých 10 procent dotázaných. Rakousko je nyní mezi členskými zeměmi osamoceno. Své výhrady vůči Turecku stáhla Francie a v Německu se zatím po nerozhodném výsledku voleb nestala kancléřkou šéfka konzervativců Angela Merkelová, která také prosazuje pro Turky "privilegované partnerství".

Neoficiálně Rakousko za odvolání svého veta požaduje, aby unie odblokovala začátek rozhovorů s Chorvatskem. Brusel se Záhřebem odmítá vyjednávat, dokud Chorvaté nevydají mezinárodnímu tribunálu hledaného válečného zločince Ante Gotovinu. Británie, která unii předsedá, se však snaží obě témata od sebe oddělit, a proto Chorvatsko mají ministři zahraničí EU na programu rozhovorů dnes. Hlavní žalobkyně mezinárodního tribunálu Carla del Ponteová v pátek sice Záhřebu opět vytkla, že Gotovinu Chorvaté nenašli, ale zdůraznila, že jinak se spolupráce se soudem zlepšila.

Diplomaté EU také naznačovali, že kancléř Schüssel ustoupí až v nedělí večer proto, že se zavřenou volební místnosti ve Štýrsku v místních volbách. Blokování rozhovorů s Tureckem tak může být svázáno i s domácí rakouskou politikou. "Jsem si jistý, že uspějeme. Rozhodnutí ohledně Turecka byla v minulosti vždy otázkou posledních minut," citoval Javiera Solanu, zvláštního reprezentanta unie pro zahraniční politiku, německý nedělník Bild am Sonntag.

Turecko, které o členství v EU usiluje už od roku 1963, kdy podepsalo asociační dohodu, odmítá přistoupit na to, že by vyjednávalo o něčem jiném než o plném členství. "Nikdo nemůže očekávat, že bychom do Lucemburku přijeli začít rozhovory, než uvidíme dokument o vyjednávacích pozicích unie," řekl o víkendu turecký ministr zahraničí Abdullah Gül, který také nevyloučil, že by rozhovory nemusely dnes začít. Podobné stanovisko dal několikrát najevo turecký premiér Recep Tayyip Erdogan.
Turecko dosud splnilo všechny podmínky, které si EU pro začátek rozhovorů dala. Největší rozruch v Bruselu vyvolala červencová turecká deklarace, která tvrdí, že Ankara i přes podpis celní unie s EU neuznává kyperskořeckou vládu, tedy jeden ze členských států unie.

Olli Rehn, komisař pro rozšíření, také odmítá kritiku, že unie není na jednání dobře připravena, když nemá pro Turky alternativní návrh k plnému členství. "Podmínky ze strany Turecka jsou plněny. A pokud jde o vstupní rozhovory, tak je to nejpřísnější vyjednávací rámec, jaký kdy komise předložila pro jednání s uchazeči," odpověděl Rehn před třemi týdny na námitky europoslanců. Očekává se, že rozhovory s Tureckem potrvají nejméně deset let.