Developeři nabízejí byty bez kolaudace

Na českém realitním trhu se prodávají stovky bytů, které jimi prakticky nejsou. Přesto si je lidé kupují a hypoteční banky na ně půjčují peníze.
Jde o ubytovací jednotky, označované také jako technické byty. Protože jejich kvalita neodpovídá evropskému standardu, jsou třeba příliš hlučné nebo tmavé, úřady je jako byty nezkolaudují.
Jejich výhodou oproti normálním bytům je jejich cena, jsou až o pětinu levnější. Na druhou stranu je kromě nižší kvality řada překážek, s nimiž zájemce o takový prostor musí počítat.

Nákup bez státní dotace

Na koupi technického bytu si je sice možné vzít hypoteční úvěr, ale bez státních úrokových příspěvků.
"Lidé o úvěry na koupi ubytovacích jednotek žádají. Pokud by se ale zvedly úroky u hypoték a kupující by tak měli nárok na státní přípěvek, tak jej na koupi takové nemovitosti nedostanou," říká Jan Sadil, generální ředitel Hypoteční banky.
V případě úvěru ze stavebního spoření je situace složitější. Zástupci stavebních spořitelen nemají na poskytování takových úvěrů jednotný názor a přiznávají, že zákon, podle kterého peníze půjčují, lze vyložit různě.
Stát má pak na financování nebytového bydlení jasný názor. "Na ubytovací jednotku žádný úvěr neposkytneme," říká Jan Wagner, šéf Státního fondu rozvoje bydlení.
Pokud by tedy lidé na koupi takového bydlení chtěli použít například zvýhodněnou dvousettisícovou půjčku od státu, nemají na ni nárok.
Naopak trvalé bydliště si majitelé v technickém bytě zařídit mohou.

"Nebyty" přinesla unie

Byty nebyty se začaly na trhu objevovat před více než rokem a souvisí se vstupem země do unie. V Česku totiž začala platit unijní norma, která stanoví, co je možné za byt považovat, a co již ne. Nyní je takzvaných technických bytů podle odhadu developerů jen na pražském trhu téměř tisícovka.
Ke koupi je například nabízejí obě dvě největší developerské společnosti podle počtu prodávaných bytů - firma Central Group a Finep. A to i přesto, že takovéto nemovistosti jsou na rozdíl od zkolaudovaného bytu zatíženy 19procentní sazbou DPH.
Zatímco však byt o velikosti třicet čtverečních metrů stojí v Praze kolem jednoho miliónu korun, za ubytovací jednotku to je přibližně 800 tisíc korun.

Unie chce klidné bydlení

Byty, které normu již nesplnily, jsou například v Poděbradské ulici v Praze. A to kvůli hluku z ulice. "Zvažovali jsme, že u těchto domů postavíme protihlukovou zeď, ale zamítli jsme to. Lidé z nižších pater by neviděli na ulici," říká Pavla Temrová, mluvčí firmy Finep, která dům postavila a jako první začala technické byty v Česku nabízet.
"Unijní norma je přísná. Určuje například to, aby v místnostech, kde se bydlí, byl klid a dostatek světla. Pokud by se tak zpětně kolaudovaly i byty, které již stojí, řada z nich by neuspěla. Třeba ty, které jsou u frekventovaných silnic," říká Evžen Korec, ředitel Ekospolu.
Investor, který dům u hlučné komunikace nyní staví, musí zajistit, aby měli lidé doma klid. "Buď se musí před domem postavit zeď, nebo celý obytný dům musí být projektován jako bariérový, od silnice jsou byty a u silnice chodby," tvrdí Korec, jehož firma však technické byty nestaví.

Co je technický byt

"Ubytovací jednotka" nebo také "technický byt", se označují byty, které nesplňují evropské normy pro byt. Například jsou příliš tmavé, proniká do nich hluk či prach.
Z právního hlediska jsou nebytovými jednotkami, a to přesto, že mají koupelnu i kuchyň.
Na trhu jsou nabízeny například pod názvy bytová studia, technické byty nebo ateliéry.
Jen v Praze jich je téměř tisícovka.
Cena je o pětinu nižší než cena bytů.