Zákon pro poskytování náhrad při pracovní cestě obecně rozlišuje náhrady obligatorní, na které má zaměstnanec nárok při splnění zákonných podmínek a předpokladů (například stravné), náhrady fakultativní, které zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout, a to jednak zákonem výslovně předvídané (například kapesné při zahraniční pracovní cestě do výše 40 procent stravného) nebo i jiné náhrady, které může zaměstnavatel (pokud není rozpočtovou nebo příspěvkovou organizací) sjednat v kolektivní smlouvě, stanovit ve vnitřním předpisu nebo i sjednat v pracovní smlouvě.
Obecně lze tedy říci, že obligatorní náhrady nutno poskytnout minimálně ve výši stanovené zákonem a nelze je snižovat. Vyšší náhrady nebo i jiná plnění lze, jak bylo zmíněno, v zásadě poskytnout; pro zaměstnance se stávají nárokové, pokud je jejich poskytnutí příslušným způsobem stanoveno, respektive sjednáno.
V této souvislosti však pozor na otázky daňové, neboť podle právní úpravy a dosavadního přístupu Ministerstva financí v některých jeho stanoviscích je zřejmé, že takzvané nenárokové mimomzdové složky jsou pro zaměstnavatele chápány jako nedaňové (tudíž poskytovány ze zisku), pro zaměstnance naopak znamenají zdanitelný příjem, který vstupuje i do základu pro sociální a zdravotní pojištění.
advokát AK Holec, Zuska & Partneři
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
