Lidé vydělávající na živobytí svých rodin v cizině jsou pro mnohé země požehnání. Suma, kterou pravidelně posílají domů, se během uplynulých deseti let podle upřesněných údajů Světové banky zdvojnásobila na loňských 216 miliard dolarů, z toho 151 miliard skončilo v rozvojových zemích.
Pro rozvojový svět tak migranti, jejichž počet se odhaduje na 170 - 180 miliónů lidí, vytvořili "zlatou řeku". Jenom jeden zahraniční zdroj je pro něj důležitější - přímé investice, jichž loni přiteklo za 233 miliard dolarů.
Největším příjemcem v absolutním vyjádření je Indie s více než 17 miliardami dolarů následovaná Mexikem se skoro 15 miliardami. Nejvíce peněz odtéká z USA, kde banky loni zachytily oficiální odliv 34 miliard dolarů.
Jenom špička ledovce
"Skutečné finanční převody rodinám ale pravděpodobně budou mnohem vyšší, neboť hodně peněz plyne neoficiálními kanály," poznamenává zpráva Světové banky. Její expert Dilip Ratha tvrdí, že faktická suma je nejméně dvojnásobná.
Podle britského časopisu The Economist nikdo nezná, a ani nemůže znát, jaké jsou skutečné přesuny peněz. Naprostou většinu operací zprostředkovávají specializované agentury, na které stát zdaleka nedohlíží tak přísně jako na banky. O kufříky nabité penězi se po celém světě stará také celá armáda agentů.
V Evropě mohou posloužit třeba řidiči autobusů na mezinárodních spojích. Rumunská centrální banka odhaduje, že z loňského přílivu kolem tří miliard dolarů, se asi polovina dostala do největší balkánské ekonomiky nelegálně. "Řidiči autobusů si zpravidla berou tří- až pětiprocentní provizi," tvrdí Adrian Cirocasel z firmy Smith & Smith.
To, co se objevuje v oficiálních statistikách, tedy ve skutečnosti bývá jenom špička pomyslného ledovce. Experti se ale shodují v tom, že bez těchto peněz by se některé ekonomiky položily.
Souhrnná suma od migrantů představuje nejméně čtvrtinu HDP v Jordánsku, Lesothu, Nikaragui či na Haiti.
Vydatná injekce pro růst
Příliv v posledních letech zesílil natolik, že už neovlivňuje jenom jednotlivé domácnosti, ale mnoha zemím pomáhá vytvářet tolik potřebný devizový polštář. "Je nesporné, že převody od migrantů významně povzbuzují hospodářský růst," řekl agentuře Reuters Robert Bestani, který v Asijské rozvojové bance odpovídá za úvěrování soukromého sektoru.
Toho si je vědoma například Indie či Kolumbie, které zrušily daně z těchto převáděných peněz.
Západní experti si povšimli jedné zajímavé skutečnosti: čím více peněz rozvojová země od svých migrantů inkasuje, tím větší procento dětí tam pravidelně usedá ve školních lavicích.
Loňský summit G8 poukázal rovněž na to, že finanční transfery od lidí pracujících v cizině mají velký význam i pro rozvíjení malého byznysu i pro bytovou výstavbu.
O tom, jak špatně se bez těchto peněz žije, se mohl přesvědčit Jemen, jedna z nejchudších zemí na světě. Protože během války v Perském zálivu v roce 1991 podporovala Saddáma Husajna, musely desetitisíce jejích občanů opustit bez finanční náhrady Saúdskou Arábii a další hostitelské země v Perském zálivu. Ekonomika tak přišla o stovky miliónů dolarů.
Velice silné jsou toky mezi Spojenými státy a Latinskou Amerikou. Experti je loni odhadli na 46 miliard dolarů, což bylo o pětinu více než v roce 2003. Migranti většinou zasílají sumu od 100 do 300 dolarů, přičemž 35 procent těchto peněz končí ve venkovských domácnostech, uvádí Meziamerická rozvojová banka.
Na pracovních příjmech z ciziny silně závisejí také Filipíny, odkud za chlebem do ciziny vyjelo asi osm miliónů lidí. Tamní centrální banka příjmy od nich odhaduje na 10 miliard dolarů ročně.
"Tyto transfery mají pro nás větší význam než příjmy z cestovního ruchu, přímých investorů a oficiální rozvojová pomoc dohromady," podotkl podle časopisu Euromoney Guillermo Luz, výkonný ředitel Makati Business Club.
Jak dodal, díky penězům od migrantů se na ostrovech vede lépe všem - i prodejcům hamburgerů, piva či předplacených telefonních karet.
Migranti drží nad vodou nejchudší země
Pro rozvojový svět tak migranti, jejichž počet se odhaduje na 170 - 180 miliónů lidí, vytvořili "zlatou řeku". Jenom jeden zahraniční zdroj je pro něj důležitější - přímé investice, jichž loni přiteklo za 233 miliard dolarů.
Největším příjemcem v absolutním vyjádření je Indie s více než 17 miliardami dolarů následovaná Mexikem se skoro 15 miliardami. Nejvíce peněz odtéká z USA, kde banky loni zachytily oficiální odliv 34 miliard dolarů.
Jenom špička ledovce
"Skutečné finanční převody rodinám ale pravděpodobně budou mnohem vyšší, neboť hodně peněz plyne neoficiálními kanály," poznamenává zpráva Světové banky. Její expert Dilip Ratha tvrdí, že faktická suma je nejméně dvojnásobná.
Podle britského časopisu The Economist nikdo nezná, a ani nemůže znát, jaké jsou skutečné přesuny peněz. Naprostou většinu operací zprostředkovávají specializované agentury, na které stát zdaleka nedohlíží tak přísně jako na banky. O kufříky nabité penězi se po celém světě stará také celá armáda agentů.
V Evropě mohou posloužit třeba řidiči autobusů na mezinárodních spojích. Rumunská centrální banka odhaduje, že z loňského přílivu kolem tří miliard dolarů, se asi polovina dostala do největší balkánské ekonomiky nelegálně. "Řidiči autobusů si zpravidla berou tří- až pětiprocentní provizi," tvrdí Adrian Cirocasel z firmy Smith & Smith.
To, co se objevuje v oficiálních statistikách, tedy ve skutečnosti bývá jenom špička pomyslného ledovce. Experti se ale shodují v tom, že bez těchto peněz by se některé ekonomiky položily.
Souhrnná suma od migrantů představuje nejméně čtvrtinu HDP v Jordánsku, Lesothu, Nikaragui či na Haiti.
Vydatná injekce pro růst
Příliv v posledních letech zesílil natolik, že už neovlivňuje jenom jednotlivé domácnosti, ale mnoha zemím pomáhá vytvářet tolik potřebný devizový polštář. "Je nesporné, že převody od migrantů významně povzbuzují hospodářský růst," řekl agentuře Reuters Robert Bestani, který v Asijské rozvojové bance odpovídá za úvěrování soukromého sektoru.
Toho si je vědoma například Indie či Kolumbie, které zrušily daně z těchto převáděných peněz.
Západní experti si povšimli jedné zajímavé skutečnosti: čím více peněz rozvojová země od svých migrantů inkasuje, tím větší procento dětí tam pravidelně usedá ve školních lavicích.
Loňský summit G8 poukázal rovněž na to, že finanční transfery od lidí pracujících v cizině mají velký význam i pro rozvíjení malého byznysu i pro bytovou výstavbu.
O tom, jak špatně se bez těchto peněz žije, se mohl přesvědčit Jemen, jedna z nejchudších zemí na světě. Protože během války v Perském zálivu v roce 1991 podporovala Saddáma Husajna, musely desetitisíce jejích občanů opustit bez finanční náhrady Saúdskou Arábii a další hostitelské země v Perském zálivu. Ekonomika tak přišla o stovky miliónů dolarů.
Velice silné jsou toky mezi Spojenými státy a Latinskou Amerikou. Experti je loni odhadli na 46 miliard dolarů, což bylo o pětinu více než v roce 2003. Migranti většinou zasílají sumu od 100 do 300 dolarů, přičemž 35 procent těchto peněz končí ve venkovských domácnostech, uvádí Meziamerická rozvojová banka.
Na pracovních příjmech z ciziny silně závisejí také Filipíny, odkud za chlebem do ciziny vyjelo asi osm miliónů lidí. Tamní centrální banka příjmy od nich odhaduje na 10 miliard dolarů ročně.
"Tyto transfery mají pro nás větší význam než příjmy z cestovního ruchu, přímých investorů a oficiální rozvojová pomoc dohromady," podotkl podle časopisu Euromoney Guillermo Luz, výkonný ředitel Makati Business Club.
Jak dodal, díky penězům od migrantů se na ostrovech vede lépe všem - i prodejcům hamburgerů, piva či předplacených telefonních karet.
Migranti drží nad vodou nejchudší země
