Pražská burza včera zažila mezi experty dlouho očekávanou korekci, když se na ni v plné míře přelil negativní sentiment z okolních trhů. Mezi tituly v systému SPAD se nenašel ani jeden, který by se obchodoval v kladných číslech.
Akciové trhy v celé Evropě včera ztrácely. Burzovní indexy zažily nejstrmější dvoudenní propad za posledního půl roku. DJ Stoxx index přišel o 1,25 procenta na 3215 bodů, kam sestoupil ze svého více než tříletého maxima. Toho dosáhl v pondělí.
Pokles byl vyvolán spekulacemi o zpomalení růstu americké ekonomiky. "Ohledně vývoje v Americe převažuje nejistota," potvrdil Emmanuel Soupre, manažer z pařížské Banque de Neuflize Gestion.
Na možné potíže americké ekonomiky poukazuje i David Vávra z J&T Banky. "Nedávná série několika prohlášení jednotlivých prezidentů rezervních bank v USA i nadále upozorňuje na největší problém americké ekonomiky, kterým je inflace," říká Vávra.
Například Richard Fischer, prezident federálních rezerv v Dallasu, se nechal v úterý slyšet, že inflace se už pohybuje v horním pásmu tolerance Fedu.
Ve středu se propadla burza na Wall Streetu právě kvůli zvýšenému inflačnímu riziku. " Fed bude s rostoucí inflací zvedat i úrokové sazby," říká David Brown, hlavní evropský ekonom v Bear Stearns.
Ani Střední Evropa nebyla ušetřena klesajícího trendu. Region přitom spolu s Ruskem vykázal za minulé čtvrtletí nejlepší výsledky ze všech světových trhů.
"Impulsem k poklesu byl propad amerických trhů za poslední dva dny," soudí Jan Jandák ze společnosti ING. "Středoevropské trhy už sice USA nesledují tak silně jako dřív, přesto se na nich poslední vývoj podepsal," dodal. Vyšší americké úrokové sazby mohou způsobit, že akcie obchodované na "rozvíjejících se trzích" ztratí pro některé investory atraktivitu.
"Na rozvíjejících se trzích lze dosáhnout větších výnosů za méně peněz, pokud je úroková míra nízká. V případě růstu úrokových sazeb je lepší přesunout se na méně rizikové trhy," tvrdí Nicolas Mokhoff, obchodní ředitel z Brunswick UBS.
Dalším důvodem ztrát byly klesající ceny ropy. Poptávka po surovině ze strany amerických rafinérií se totiž snížila na minimum za posledních osmnáct let, poklesla i spotřeba benzínu. Barel americké lehké ropy se v závěru obchodování prodával za 61,2 dolarů, to je o 1,6 procenta méně než včera.
Pokles světových cen ropy v kombinaci se situací ve Spojených státech má podle Wolfganga Matejky z vídeňské Meinl Bank silný negativní dopad na ropné společnosti. "Investoři, kteří do akcií takové firmy vkládají finanční prostředky, sledují výkyvy v cenách ropy velmi pozorně," dodává k tomu Ewa Radkowska z ING Investents ve Varšavě.
Akcie největšího evropského producenta strategické suroviny, britského BP, spadla o 2,2 procenta na 620,5 pence za akcii. Pokles ve Střední Evropě táhly akcie OMV, OAO Lukoil a PKN Orlen.
Zpracováno na základě exkluzívního průzkumu společnosti B.I.G. Prague

Odhady expertů