Je dobře, že ministryně Emmerová skončila?
Josef Janeček (KDU-ČSL):
Chci jen říct, že personální změny slouží k zakrývání problémů, na nichž vydělávají zájmové skupiny. Pacient prohrává. Nechci hodnotit její misi. Snažila se, ale lobbistické skupiny byly silnější. To byl osud většiny ministrů zdravotnictví.
Jan Jelínek, místopředseda Sdružení praktických lékařů:
Její odvolání se dalo očekávat. Škoda jí není. Převažovala u ní bezradnost a dělala chyby ve vyhláškách. Ke zlepšení stavu zdravotnictví ovšem nestačí výměna ministra, je třeba dát úřadu lepší politické zadání.
Petr Bendl (ODS):
Výměna ministrů nikdy nevedla k vyřešení toho základního. To řešení je koncepce systému a za to je odpovědná vláda jako celek. To, že je to asi šestý ministr za sedm let, svědčí o tom, že sociální demokraté nemají jasno, co vlastně chtějí. Bylo tak v podstatě jedno, kdo na tom úřadě seděl.
Jaroslava Kunová, Asociace nemocnic:
Snažila se udělat pro zdravotnictví to, co si myslela, že je nejlepší. Co se povedlo či nepovedlo, je otázka. V systému, kde mnoho lobbistických zájmů volalo po radikálních změnách, které měly být ale takové, aby se nedotkly jejich zájmů, je skoro nadlidský úkol s tím něco udělat. Navíc když se peněz nedostává a rozsah zdravotní péče je téměř neomezený.
Zorjan Jojko, místopředseda Sdružení ambulantních specialistů:
Pokud s ní odejdou i všichni její poradci, tak to beru jako pozitivní krok. Já ji nevnímám jako osobu, ale jako vyšlé dokumenty z Ministerstva zdravotnictví. Koncepce, návrhy zákona. A to všechno byly věci, které jsou v rozporu se zájmy soukromých doktorů.
Svatopluk Karásek (US-DEU): Byl jsem ve zdravotním výboru, kde ona byla předsedkyní. A mně se moc líbila. Mám ji za charakterní ženu, která to dělala s velkým nasazením, držel jsem jí palce. Jsem z jejího odvolání smutný.
