Bez vlastní iniciativy se práce nesežene

Ne všichni absolventi přistupují k dalšímu životu stejně. Pokud se jedná o absolventy učilišť, středních škol a vyšších odborných škol, většina z nich uvažuje o dalším studiu, tedy další přípravě na povolání. Proto je jejich postavení poněkud odlišné od uchazečů o zaměstnání, kteří absolventy nejsou.
Doba po skončení studia je u nich, pokud bezprostředně poté pokračují v další přípravě na povolání studiem na vysoké škole, považována za soustavnou přípravu na povolání. Avšak dokud není rozhodnuto o přijetí k dalšímu studiu, absolvent nemá v úmyslu ve studiu pokračovat či je po skončení studia na vysoké škole, může požádat o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Tím dává najevo skutečnost, že hledá zaměstnání a zavazuje se plnit povinnosti s evidencí spojené.
Ne každý evidovaný absolvent však získá podporu v nezaměstnanosti, protože ke splnění podmínek pro vznik nároku na ni je třeba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v minimálním rozsahu jednoho roku před evidencí. Jen někteří z absolventů takovou podmínku, zaměstnáním vykonávaným při studiu, splní.

Faktory úspěchu
Úspěšnost absolventa na trhu práce a délka hledání zaměstnání je významně ovlivněna celkovým přístupem k získávání pracovního uplatnění. Vedle úrovně a oboru vzdělání závisí zcela na celkové aktivitě absolventa.
Významným faktorem úspěšného přechodu absolventa do práce je motivace k hledání pracovního místa. V obecné rovině lze přístup absolventů označit jako vcelku pozitivní. Problém nastává v okamžiku, kdy není ochoten přijmout zaměstnání méně placené. Přitom si ale neuvědomuje, že by tím získal nezbytnou praxi, a mohl tak získat lepší startovní podmínky pro získání výhodnějšího pracovního uplatnění.
První místo může do určité míry nahradit to, co někteří absolventi už mají - výhodu zkušeností, které získali v zaměstnání během studia. Tito mladí lidé už mají představu nejen o tom, co trh práce očekává, ale také o požadavcích zaměstnavatelů na pracovní výkon, o úrovni odměňování a mimo jiné dokážou při osobních pohovorech prokázat schopnost prezentovat se a vhodně komunikovat s potenciálním zaměstnavatelem.
Ne každý zaměstnavatel je stejný. Z tohoto pohledu je důležité, jestli činí rozdíl mezi absolventy a zaměstnanci s praxí a jaká kritéria považuje za rozhodující při výběru z těchto dvou skupin uchazečů. Důležitou otázkou zůstává, zda dávají přednost absolventům s předešlými pracovními zkušenostmi nebo praxí získanou v rámci vzdělávání.
Skutečnost, že míra nezaměstnanosti absolventů dosahuje přibližně dvojnásobku míry nezaměstnanosti celé aktivní populace, znamená, že velice důležitá je schopnost absolventů konkurovat na trhu práce ostatním pracovníkům.
Vzhledem k nedostatku praxe patří absolventi ke skupině, která je více ohrožená nezaměstnaností, ale na druhou stranu mají absolventi v porovnání s ostatními kategoriemi pracovníků řadu předností, ať už je to vyšší flexibilita, schopnost učit se novým věcem, lépe zvládat práci s výpočetní technikou, znalost cizích jazyků a podobně.

Důvody nepřijetí
Firmy často uvádějí jako nejvýznamnější důvod nepřijetí absolventa do pracovního poměru fakt, že dotyční nemají požadovanou praxi, ale absolventi často nenastupují na vhodná pracovní místa z důvodu nedostatečného finančního ocenění. Z jejich strany to bývá v mnoha případech důvod značně subjektivní.
Mnohem horší situace nastává v okamžiku, kdy absolvent nemá zájem pracovat v oboru, ve kterém se vyučil nebo který vystudoval. Potřebám zaměstnavatelů často nevyhovují znalosti a dovednosti absolventů, které si přinášejí ze školy. Někteří se přijímání absolventům vyhýbají z důvodu delší doby na zapracování a nedostatku pracovních zkušeností.
Mnozí zaměstnavatelé si ale přednosti absolventů dobře uvědomují. Zejména pozitivně hodnotí absolventa jako člověka nezatíženého předchozími pracovními návyky. Za optimální považují, pokud mohou absolventa poznat ještě před přijetím do pracovního poměru.

Pomoc úřadů práce
Úřad práce v Kladně již několik let zaměřuje svoji pozornost mimo jiné na absolventy. Pozitivně může jejich situaci ovlivňovat pomocí nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Mimo běžně pořádaných rekvalifikačních kursů jsou absolventům určeny zejména kursy pro začínající podnikatele, kursy se zaměřením na problematiku Evropské unie a mnohé další.
Například rekvalifikační kursy. Jejich prostřednictvím absolventi nejenže získají nárok na podporu při rekvalifikaci bez ohledu na délku předchozího zaměstnání, ale především přizpůsobí svoji kvalifikaci požadavkům trhu práce, a získají tak lepší předpoklady k rychlému a účinnému zprostředkování práce.
Z dalších opatření je samozřejmostí pomoc absolventům v rámci klubové činnosti. Za vedení psychologa se absolventi učí komunikovat s potenciálním zaměstnavatelem, sestavit správně životopis, řeší problematiku přijímacích pohovorů, možnost pozitivní sebereprezentace a podobně.
Díky intenzívnímu působení na absolventy jak v rámci poradenství pro volbu povolání, tak v rámci rekvalifikací, je pak úspěšnost zprostředkování zaměstnání vyšší než u ostatních uchazečů o zaměstnání.
Nic však nenahradí aktivní přístup a zejména kombinace různých způsobů hledání zaměstnání od inzerátů přes internet až k samotnému kontaktování firem. Zodpovědnost vždy spočívá na samotném absolventovi.

Autor je zástupcem ředitele Úřadu práce v Kladně