K hodnocení vzdělávání a škol, které je poskytují, se snaží CAMBAS využít různých metod. Jako základ považuje statut vydaný v roce 1998, který uvádí hlavní principy, kterými by se měly školy řídit při výuce MBA. Jsou logicky v průběhu doby upravovány a zdokonalovány. Hlavním zdrojem mnohých metodologických přístupů je členství CAMBAS v European Foundation of Management Development (EFMD) a aktivní účast zástupce asociace v jeho poradním orgánu EQUAL (European Quality Link), který je zaměřen na tvorbu vzorových požadavků na jednotlivé typy manažerského vzdělávání.
Členové asociace dostávají průběžně výsledky pracovních skupin vytvářených při EQUAL, jako například typologie studijních forem, zásady akreditace EQUIS (European Quality Improvement System) jako jedné z nejprestižnějších akreditací ve světě, vzorové návody na přípravu studijních programů MBA, DBA a další metodické pomůcky.
Významnou formou snah o zvyšování úrovně studia MBA jsou konference, které česká asociace pořádá pro své členy i ostatní zájemce. Jsou na ně zváni jako přednášející významní učitelé i manažeři z praxe, například profesor Richard Thorpe z Velké Británie, který se zabýval nejnovějšími tendencemi ve studiu MBA, či Martin Jahn, v té době generální ředitel CzechInvestu, hovořící o významu studia MBA pro kariéru manažera. Na nejbližší konferenci přislíbil účast předseda EQUAL pan Santiago I~ niguez, který se bude zabývat postavením studia MBA v EU a jeho vzájemným uznáváním.
Novým impulsem zvýšení kvality studia MBA by měl být připravovaný "rating" (to je stanovení pořadí podle určených hodnotících kritérií) škol MBA v České republice, který by CAMBAS chtěl provádět ve spolupráci s některým významným českým periodikem, například s Hospodářskými novinami, po vzoru západních hodnocení. Jeho hlavním smyslem je pomoci školám ukázat, v čem mají ještě rezervy pro zkvalitnění svého studijního programu, a donutit je zaměřit se na zlepšování vlastního procesu výuky.
Takže místo investice značné částky peněz do reklamy, aby vytvořily "dojem kvality" (dojem, který může být úplně pravdivý, nebo zcela falešný) jsou školy tímto "ratingem" nuceny, aby se zaměřily na kvalitu vzdělávacích služeb, které poskytují. Na druhé straně školy, které se během let staly dobrými inzerenty a neinvestovaly do výuky, mohou v chystaném hodnocení dosti ztratit.
Hodnocení čelí permanentní kritice, že je nástrojem nedokonalým. Kritici namítají, že hodnocení je soudem bez řádného soudního řízení. Školy jsou hodnoceny bez toho, aby se mohly samy bránit. Na základě neúplných údajů se dochází k definitivním závěrům. Hodnocené programy se často snaží koncentrovat na hodnotící kritéria místo toho, aby se soustředily na celkovou úroveň MBA. Kritéria jsou často buďto příliš jednoduchá, nebo naopak příliš komplikovaná.
Všechny tyto výtky jsou oprávněné a měly by být akceptovány při vytváření systému hodnocení. Upřímně řečeno však tento nástroj nebude nikdy perfektní. Nízko bodované školy budou vždy argumentovat, proč je hodnocení nefér, a budou hlasitě odmítat výsledky. Nelze se tomu divit, protože hodnocení může mít vážný dopad na schopnost škol zaujmout studenty.
Přesto, i když ne stoprocentně dokonalé, ale pečlivě vypracované hodnocení je nesporná služba vzrůstajícímu počtu uchazečů. Poskytuje alespoň minimální pohled na hodnoty programů pro studenty i absolventy, zatímco předtím tu nebyly žádné přístupné informace.
Během času bude snad existovat více než jedno hodnocení českých MBA programů. Možná že Financial Times, Business Week a Economist zahrne české programy do svých průzkumů, které dodají zájemcům další informace, podle kterých bude možné školy srovnávat (a to na mezinárodní úrovni). Ale každé z těchto hodnocení je něčím limitováno a žádné z nich nemůže být náhradou za vlastní průzkum zájemců o studium.
Budoucím MBA studentům je třeba doporučit, aby si udělali takový průzkum ještě předtím, než se rozhodnou pro konkrétní školu. Hodnocení má být pouze jedním z faktorů při výběru školy a mělo by být doplněno o určitá fakta z jiných zdrojů. Při posuzování "ratingu" by měl zájemce rozumět kritériím, na kterých je hodnocení postaveno. Je příliš jednoduché, nebo příliš komplikované? Určuje faktory, které jsou pro zájemce důležité? Vzhledem k vysoké investici není i delší čas strávený rozhodováním zbytečný, neboť vede ke spokojenějším studentům.
V konečném důsledku je výsledkem hodnocení MBA studia stálá snaha o zlepšení jeho kvality (každý ví, že konkurence nikdy nespí), stále vzrůstající základna talentovanějších studentů MBA a více spokojených zaměstnavatelů, kteří si mohou vybrat talenty, které potřebují. Poslední, ale určitě nezanedbatelná je i naděje, že se pověst českých MBA diplomů radikálně zlepší. Není náhodou, že absolventi nejlepších amerických MBA škol často končí v západní Evropě jako šéfové světových firem. To jednoduše dokazuje, že migrace studentů MBA funguje tak, jak by měla. Pro české studenty je to vyzkoušená cesta k dosažení konkurenceschopné úrovně.
První autor je vedoucím kanceláře generálního ředitele T-Mobile a člen evaluační komise CAMBAS,
druhý předsedou CAMBAS a zástupcem této organizace v EQUAL při EFMD
