Propady akciových trhů

Krize přicházely vždy v říjnu

Blíží se konec října a všechno nasvědčuje tomu, že si burziáni v USA už mohou oddechnout. K černým říjnovým dnům newyorské burzy, které otřásly trhem v minulosti, letos žádný nepřibude.
Desátý měsíc v roce se přitom - v letech 1929, 1987 a 1997 - do historie burzy nesmazatelně zapsal jako období burzovního krachu i hlubokých propadů.

Černý pátek i pondělí

Nejhorší chvíle ve finanční historii nastala 24. října 1929, kdy zhroucení burzy na Wall Streetu odstartovalo ve Spojených státech Velkou depresi. Její dopady pak sužovaly ve třicátých letech minulého století celý svět. Do dějin se tato událost zapsala jako Černý pátek.
Před osmnácti lety zaznamenala americká burza nejhlubší jednodenní propad ve své historii, když index Dow-Jones Industrial Average ztratil 23 procent. Psal se 19. říjen 1987, kterému se od té doby říká Černé pondělí.
Obě události naučily i notorické optimisty pohlížet na desátý měsíc v roce s mírnými obavami.
Znovu vyvstávají otázky: Jsou dnes trhy dostatečně odolné vůči krizím? Dokážeme jim předcházet? Vyrovnat se s nimi? A čekají nás nějaké v budoucnosti?

Fed se už poučil

Propad burzy v New Yorku o Černém pondělí - na rozdíl od krachu v roce 1929 - nebyl následován žádnou depresí. Fed totiž dokázal krizi zažehnat. Byla to první těžká zkouška muže, který začátkem příštího roku po dlouhých 18 letech opustí čelnou pozici americké ekonomiky. Alan Greenspan byl tehdy ve funkci guvernéra americké centrální banky (Fed) pouhé dva měsíce, přesto byl natolik obratný, aby se s krizí vypořádal.
Stačilo mu k tomu jediné prohlášení. "Federální rezervní systém, vědom si jako národní centrální banka své zodpovědnosti, se zavazuje dodat do ekonomického a finančního systému potřebnou likviditu," oznámil tehdy Greenspan před otevřením obchodování na Wall Streetu. Trhy se uklidnily a začaly se z poklesu zotavovat.

Krize stále hrozí

Vypadá to tedy, že se Fed i americká vláda poučily z Velké deprese a podařilo se jim najít lék, který zafungoval.
Otázka, jak se krizím na akciových trzích úplně vyhnout a předejít jim, však zůstává. Trhy jsou totiž podle expertů ještě stále zatíženy značnými riziky.
Důkazem jsou statistická data. Dow Jones index zažil v historii několik velkých propadů. Kromě Černého pondělí, to byl například více než sedmiprocentní pokles před osmi lety 24. října 1997.
"Prudké propady cen akcií na burzách, jak tomu bylo třeba po splasknutí internetové bubliny, či po teroristických útocích v roce 2001, jsou možné i v budoucnosti," říká Reinhard Smidt, profesor na frankfurtské univerzitě.

Krach předvídat nelze

Pavel Kohout, analytik PPF, rozeznává dva typy krachů. První, který nazývá benigní je zpravidla překonán obnoveným růstem akciových trhů. Nemá prakticky žádné makroekonomické důsledky. To je i případ propadů v letech 1987 a 1997.
Druhý typ krachů, maligní, je podle analytika o poznání nebezpečnější. Jejich následky se promítají do bankovního sektoru a reálné ekonomiky a mohou trvat celá desetiletí. Takto zapůsobil pád burzy v roce 1929.
"Předvídat krachy nelze a pokusy v tomto směru mají bez výjimky šarlatánský charakter," tvrdí Kohout. "Existují však diagnostické techniky, které dokážou rozeznat benigní a maligní krach. Jestliže pokles akciového indexu překročí jistou kritickou mez, může akciový krach způsobit krizi reálné ekonomiky," vysvětluje Kohout.
Ekonomika je už dnes podle odborníků oproti nejhorším šokům odolnější.
"Centrální banky mají silnější pozici. Výhodou jsou i přísnější pravidla pro podnikání bank i dalších firem v souladu třeba s pravidly Banky pro mezinárodní platby," říká profesor Smidt.