Biatlonový "sen" v San Sicariu není bez vad
Vizitku nejlepšího biatlonového centra světa má olympijský areál v Cesaně San Sicariu. Na rozdíl od jiných sportovišť her je areál v nadmořské výšce kolem 1600 metrů prakticky hotov. "Nabídneme účastníkům - závodníkům, divákům i novinářům - ty nejlepší podmínky," sliboval manažer biatlonového areálu Ubaldo Prucker.
Sto dní před začátkem her ale není areál postavený za 25,2 miliónu eur zcela bez vad. Tou zásadní je fakt, že jediná přístupová komunikace prochází kompletní rekonstrukcí. A stačí, aby napadl sníh, či začalo mrznout, a včasné dokončení silnice může být ohroženo.
Superlativy nezasypali "sen všech biatlonistů světa" ani čeští závodníci, kteří si tratě a střelnici v San Sicariu vyzkoušeli minulou zimu při testovacích závodech. "Mě se tedy areál moc nezamlouval," přiznal mistr světa v závodu na dvacet kilometrů Roman Dostál. "Během závodu se výrazně měnila kvalita sněhu. Skoro se dalo mluvit o neregulérních podmínkách. Ani poloha střelnice není ideální. Je otevřená a problémy dělal točící se vítr i ostré slunce. Ale je to pro všechny stejné," dodal.
Výhrady měl Dostál i k samotným tratím. "Jsou hodně těžké. Nepříjemný a dost náročný je sjezd kolem bobové dráhy. To je takový Kitzbühel. Pár lidí tam při testech vylétlo ze zatáčky," odhalil Dostál největší úskalí olympijských tratí. Jediná česká biatlonová mistryně světa Kateřina Holubcová s jeho názorem souhlasila. "Pro muže jsou tratě těžké, pro ženy pak extrémně těžké. Nejhorší ale je, že se mění kvalita sněhu. Jiná je na začátku a jiná na konci závodu," poznamenala Holubcová.
Biatlonisté budou během olympiády bydlet ve vesnici v Bardonecchii, která je od San Sicaria vzdálena 31 kilometrů. "Dojíždění po horských úzkých cestách nebude ničím příjemným. Bude to složité," přiznal Dostál. (žak)
