Překvapivá rezignace předsedy sociálních demokratů Franze Münteferinga následovaná návratem Edmunda Stoibera do Mnichova vrhá Německo do politické nejistoty. Sestavování nové vlády zkomplikoval už těsný výsledek voleb. Pokerová taktika těsně poraženého Gerharda Schrödera, který se prohlásil za vítěze, ji učinila ještě složitější. Přesto se zdálo, že politická rutina přece jen dovede Spolkovou republiku k "velké" koalici. Prostor k dohodě na potřebných reformách a především schopnost je prosadit se ale rýsoval menší než malý.
Jestli se Angela Merkelová nakonec stane první spolkovou kancléřkou, bude málo důvodů jí gratulovat. Co by mohla šéfka vlády prosadit? Mezi sociálními demokraty posilují zástupci levého křídla a sjezd, který by měl schvalovat koaliční smlouvu, bude arénou pro souboj o uvolněnou předsednickou funkci. Z Bavorska se určitě proti Berlínu bude vymezovat Stoiber, zklamaný, že ho předběhlo právě "Kohlovo děvče".
Z ujišťování, že expertní skupiny obou stran nadále pracují na textu programového prohlášení, čiší nejistota. Námitka, že sociální demokraté, chtějí-li zůstat u moci, nemají jinou volbu než "velkou koalici", nemusí obstát. Co když někdo chová naději, že v repríze předčasných voleb by se dalo nabrat nějaké procento navíc, které by SPD vrátilo na pozici nejsilnější německé strany? Vždyť Gerhard Schröder na politický důchod ještě nevypadá.
Hodně otázek a málo odpovědí, tak vypadá nyní Německo. Jedna odpověď se rýsuje: Tato Spolková republika Evropě stěží pomůže problémy řešit - bude je spíše plodit. adam.cerny@economia.cz
