Palma de Mallorca je především proslulým turistickým střediskem. Vyšetřování Rady Evropy i médií ukázalo, že je to i letecká základna americké zpravodajské služby CIA. Její letadlo Boeing-737 bez výsostných znaků, které ochránci lidských práv podezřívají, že převáželo vězně z boje proti terorismu na americkou základnu Guantánamo a na mučení do věznic spojeneckých států, odtud vzlétlo ke 138 letům po celém světě.
Na lety CIA se evropští vyšetřovatelé a novináři zaměřili poté, co začátkem listopadu list Washington Post napsal s odvoláním na zdroje v tajných službách, že CIA má nejméně jednu tajnou věznici v některé z evropských spojeneckých zemí. Podobných věznic má být víc po celé zeměkouli a jsou v nich ilegálně držení podezřelí teroristé, kteří byli také ilegálně převáženi letouny CIA.
Americká vláda opakovaně odmítá, že by používala při výsleších mučení. Naposledy to v úterý tvrdil šéf CIA Poter Goss. Americké letouny vozí vězně do třetích zemí, například Egypta, Indonésie nebo Pákistánu, kde podezřelé pomocí brutálních metod vyslýchají místní policisté pod dohledem CIA.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch označila vojenské základny s letišti Szcytno-Szymany u Mazurských jezer v Polsku a Kogalniceanu v Rumunsku za místa, kde by v Evropě mohly být tajné věznice. Představitelé obou zemí tato obvinění odmítli. USA na Kogalniceanu měly několik tisíc vojáků v době útoku na Irák.
Česká republika odmítla, že by tajná věznice byla na jejím území. Podle včerejších vyjádření mluvčích ministerstva zahraničí a řízení letového provozu se ani nevede vyšetřování, zda podezřelá letadla s vězni přes Česko přelétala či tu přistávala.
Sousední Rakousko naopak vyšetřuje přelet amerického stroje z roku 2003, který se nehlásil kontrolní věži a vzlétly proti němu stroje protivzdušné obrany. Podle stanice ÖRF až později rakouská vláda pojala podezření, že letoun převážel podezřelé teroristy.
Cesty letounu z Mallorky, které na snímcích zachytil jeden z leteckých fanoušků a je známo jeho číslo, prověřují po celé Evropě. CIA podle těchto podezření létala do Německa, Švédska, přes Island do USA a Kanady, která také začala tuto operaci prověřovat.
V případě některých zemí je CIA v podezření, že unesla a nechala v cizině mučit občany těchto zemí nebo legálně pobývající cizince - jako v případě Německa, Švédska, Itálie a Makedonie.
Některé členské státy vyzvaly předsednickou zemi EU Británii, aby oficiálním dopisem žádala USA o vysvětlení přeletů i otázky tajných věznic. Podle oficiálních vyjádření představitelů unie neexistují důkazy, že by některá členská země hostila tajné vězení CIA.
Záležitost jednatřiceti nejasných letů začala vyšetřovat Rada Evropy. "Důkazy o existenci věznic nejsou, ale v materiálech, které jsem obdržel od Human Rights Watch, je mnoho věcí, které je třeba prošetřit," řekl agentuře AP švýcarský senátor Dick Marty, který vede vyšetřování Rady Evropy.
Podle první Martyho zprávy patří k letištím využívaným CIA vedle Mallorky i Shannon v Irsku nebo Larnaca na Kypru. Senátor si vyžádal i satelitní snímky podezřelých objektů v Polsku a Rumunsku.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist