Česká vláda rozhodla o plánu přijetí eura k 1. lednu 2010. Stejné datum si zvolilo i Maďarsko, všechny ostatní země si zvolili dřívější datum (pouze Poláci s edosud nerzohodli).
Za několik měsíců se Rada bude muset na základě zpráv Komise a Evropské centrální banky vyjádřit k pokroku, který byl při dodržování podmínek stanovených Maastrichtskou smlouvou učiněn. Komise provede objektivní a důkladnou analýzu situace a na jejím základě Radě navrhne, aby do eurozóny vstoupily ty státy, které splní daná kritéria. Úspěšně složit tuto zkoušku není jednoduché. Ústavní a právní rámec musí být bezpodmínečně slučitelný s podmínkami stanovenými ve Smlouvě.
Musí být rovněž prováděna přísná kontrola finančních schodků a zadlužení a velmi pozorně musí být sledován vývoj inflace. Maďarsko, Kypr, Malta, Česká republika, Slovensko a Polsko v současné době bojují s přílišným schodkem. V jiných státech, jako například v Lotyšsku a Estonsku, je příliš vysoká inflace.


Mnozí euro nestihnou

Je možné a dokonce pravděpodobné, že některé státy budou v následujících měsících a letech nuceny znovu posoudit datum, které si vytkly za cíl, a to z důvodu příliš vysoké inflace nebo příliš pomalého ozdravování veřejných schodků.
I když je datum vstupu do eurozóny někdy nejisté, samotný vstup je nade vší pochybnost. Nové členské státy se musí bez odkladu postarat o to, aby hospodářské subjekty a své občany dobře připravily na jejich budoucí měnu.


Češi zaostávají

Komise právě zveřejnila zprávu o stavu přípravných prací, ze které je však patrné, že došlo k určitému zpoždění. Z třiceti osmi technických opatření, která je třeba provést a která jsou svým způsobem základem pro úspěšné převzetí měny, jich stát, který pokročil nejdále (Slovensko), přijal dvacet jedna, zatímco Polsko a Česká republika k dnešnímu dni přijaly pouze jediné.
Všechny tři členské státy, jejichž cílem je euro přijmout k 1. lednu 2007, musí ještě provést více než dvacet opatření: od plánů, jak občanům dodat mince, až po způsob zásobování bankomatů eury.
Přejít na jinou měnu je velmi obtížné pro všechny občany. Stále více občanů z nových členských států (53 % oproti 47 % před rokem) říká, že nejsou rádi, že euro nahradí jejich měnu. Tyto obavy je třeba zohlednit a orgány veřejné správy na ně musí odpovědět.
Je třeba, aby zmíněné orgány vyvinuly skutečné pedagogické úsilí po vzoru států, které dnes již jsou součástí eurozóny, s cílem zmírnit tyto nepodložené obavy a vysvětlit výhody, které euro přináší. Nebudou-li občané na tento krok připraveni, mohli by se jednoho rána probudit s pocitem, že jsou v cizí zemi. To samozřejmě předpokládá, aby vlády a centrální banky uspořádaly důkladné informační kampaně, zaměřené na všechny obyvatele.


Velké úkoly a úsilí

Stojí před námi velký úkol. Podnik, který na trh uvede nový výrobek, bude považovat za nesmírně úspěšnou takovou kampaň, která osloví 60 % obyvatelstva. V tomto případě je třeba s eurem obeznámit 99,9 % obyvatel, přičemž u velké části z nich toho nemůže být dosaženo bez vynaložení velkého úsilí. Státy současné eurozóny například realizovaly programy pro nevidomé, neslyšící, zdravotně postižené, vězně nebo i bezdomovce a komunikovaly v nejrůznějších jazycích s cílem oslovit i přistěhovalce nebo jazykové menšiny. Euro je pro všechny.
Jednotná měna je nejviditelnějším a nejnápadnějším projevem naší společné evropské identity. Cíl informačních kampaní musí být tedy prostý: nikoho nenechat stranou.


Vyhrneme rukávy

Genialita, napsal Edison, "je 1 % inspirace a 99 % potu". Pokrok směrem k dodržování konvergenčních kritérií, urychlení praktických přípravných prací a uskutečnění důkladných informačních kampaní o euru musí být dnes pro nové členské státy naprostou prioritou. Je čas vyhrnout si rukávy.
Autor je komisařem EU pro hospodářské a měnové záležitosti