Přijetí eura bude jako dělení federace

Jaký bude kurs koruny k euru, než česká měna definitivně zmizí z peněženek a obchodů, to nový "pan Euro" Tomáš Prouza nekomentuje. Chce ale spolu se spotřebitelskými organizacemi dohlédnout na to, aby se pod záminkou eura nezdražovalo.

HN: Dnes se stáváte "panem Euro". Kdy lidé a firmy skutečně reálně uvidí, že Česko přijme euro?
Minutu po půlnoci 1. ledna 2010, pokud ten termín bude platit. Bankomaty by měly začít vydávat eura, v obchodech budete moci eury platit a prodejci je od tohoto okamžiku budou muset akceptovat. Už předtím se ale ceny v eurech začnou objevovat v obchodech.

HN: Kdy se s tím dá počítat?
Budeme se snažit dohodnout s obchody tak, aby cenovky v eurech uváděly co nejdříve poté, co budeme znát přepočítávací kurs. A ten bude půl roku před přechodem na euro. Pokud by na to obchodníci nepřistoupili, tak bychom to museli řešit zákonem. Ale v řadě zemí to šlo právě dohodou.

HN: Budou se v předstihu objevovat přepočty na eura i na jiných údajích? Například na výpisech z bankovních účtů a třeba na výplatních páskách?
Částky v eurech a v korunách budou uváděny ve všech případech, kdy to bude možné.

HN: Příprava na faktickou výměnu korun za eura ale bude muset proběhnout dříve. Kdy se dozvíme, jak bude nové platidlo vypadat? A kdy se začnou bankovky a mince připravovat?
Bankovky jsou stejné v celé unii, u centů si každá země může určit rubovou stranu. Jak bude vypadat česká euromince, to by mělo být známé do konce roku 2007.

HN: Bude se na výběru podílet veřejnost?
Chtěli bychom začít sbírat náměty začátkem roku 2007, zhruba do poloviny roku z nich vybrat deset až patnáct a pak se budeme ptát lidí, co by si zvolili. Potom bude na ČNB, aby zadní stranu mincí schválila. Jsou dvě možné varianty, buď se zvolí jeden symbol pro všechny mince, nebo se dá pracovat s několika podobami. ČNB pak také začne zadávat výběrové řízení na výrobu mincí a tisk bankovek.

HN: Kdo zorganizuje veřejnou soutěž a veřejnou diskusi nad výběrem zadní strany centů?
Bude to dělat Národní koordinační skupina, a hlavně ČNB. Počítáme s tím, že se vyhlásí veřejná soutěž pro výtvarníky, jako to bylo při přípravě českých korun.

HN: Budou se nová platidla razit a tisknout v Česku?
Záleží na tom, jaké dá Česká mincovna a Státní tiskárna cenin podmínky. ČNB je totiž povinna vyhlásit tendr, ve kterém se objeví i zahraniční konkurence.

HN: Kdy se dozvíme, zda se mince budou razit a bankovky tisknout v Česku?
V roce 2008 byl měl být tendr na výběr firem a platidla by se mohla začít vyrábět hned poté. V případě bankovek je ale možné zvolit i takovou variantu, že si centrální banka na začátek půjčí eura v zahraničí a pak je bude vracet z toho, co si nechá vytisknout.

HN: Kolik bude stát výroba nových platidel a stažení národní měny?
Zatím to nemáme vyčíslené. Sice bych mohl říkat, že to bude x miliard, ale nechci se chovat nezodpovědně. Nemáme žádné analýzy.

HN: Jak se bude česká měna stahovat?
Od prvního dne, kdy začne platit euro, budou moci lidé ještě nějakou dobu nakupovat za koruny, ale obchodníci budou vracet pouze euro. Koruny, které prodejci inkasují, se už nebudou vracet do oběhu.
Toto přechodné období by mohlo trvat dva týdny až měsíc. Maximálně povolený limit jsou dva měsíce, ale jak ukazují zahraniční zkušenosti, je to zbytečně dlouho.
Další věc je, že výměna koruny za euro bude bezplatná. Ať už v bankách, nebo na pobočkách České pošty.

HN: Jak to bude v přechodném období v platbách mezi firmami? Některé jsou zvyklé platit v korunách, ale jejich partner bude chtít rovnou platbu v eurech. Bude to možné?
V přechodném období jsou obě měny naprosto rovnocenné, takže nikdo nemůže někoho jiného nutit platit v euru či koruně.

HN: Máte představu, kolik bude kurs koruny k euru, podle kterého se budou přepočítávat ceny půl roku před přijetím eura?
Tohle bude v následujících čtyřech letech asi nejoblíbenější otázka. Nemám. Je to otázka budoucího vývoje. Komentovat to teď, to by byla čirá spekulace. Pokud by na to byl nějaký "státní názor", měnové trhy se jím budou řídit, a to už zavání manipulací trhem.

HN: S jakým předstihem se fixní kurs vyhlásí?
V řadě zemí se ho podařilo utajit. Až když ho schválila Evropská Rada, zveřejnilo se oficiální číslo. Samozřejmě jsou vždycky spekulace na trhu, které se nějak pohybují okolo skutečné hodnoty kursu.

HN: Jsme v Česku, takže se dá čekat, že se to prozradí. Nehrozí, že to někdo ze státních zaměstnanců zneužije?
Ministerští úředníci myslím nevydělávají tolik, aby mohli hrát na devizovém trhu.

HN: Sledujete zahraniční zkušenosti se vstupem do eurozóny?
Je zajímavé, jak se v různých zemích vnímalo to zdražování. Němci si věřili, a nezavedli dvojí označování cen v obchodech, jaké se chystá u nás. Ale na to přepočítávání si málokdo zvyknul, proto pak mohly obchody zdražovat.

HN: Takže u nás budou v obchodech delší dobu dvoje ceny?
Minimálně dva roky. Rakušané to tak měli velmi dlouho a teď si nestěžují, že se zdražovalo.
Navíc měli ještě hodně drsné spotřebitelské organizace. Ty dělaly průzkumy cen, dokonce daly na internet databázi. Každý si tak mohl zkontrolovat účtenku a říct si třeba - v obchodě mi naúčtovali v přepočtu 112 šilinků, ale před vstupem to bylo jen 105, tak kde je problém. A hodně se tam o tom psalo.

HN: Jaký byl dopad na obchodníky?
Odbočím: proč se teď ruší různé poplatky v bankách? Protože se o tom píše. Ono to doopravdy funguje, alespoň u velkých řetězců.

HN: Kolik bude přechod na euro stát obchody, firmy a banky, to není vyčíslené. Jak je tedy možné říkat, že přínosy budou větší?
To byl zatím závěr všech zemí, které euro přijaly. Nemůžu vedle sebe postavit dvě čísla. Ale nesetkal jsem se s jedinou zemí, která by si stěžovala. Ano, je s tím spousta starostí, ale bylo to pro nás plus, říkají.

HN: Co smlouvy vedené v korunách - úvěry, kupní smlouvy, hypotéky - budou se muset nějak měnit?
Ne, jen se to přepočítá na euro. Nemění se hodnota, je to jen otázka přidání jedné řádky na výpis z účtu. Platí princip, že vstup do eurozóny není důvodem pro změnu jakýchkoliv smluv.

HN: Bude přijetí eura stejně náročné jako kdysi rozdělení měny?
Přirovnal bych to k rozdělení federace. Vyměnit československou korunu za českou bylo technicky náročné, ale neovlivnilo to informační systémy, způsob účtování nebo třeba podobu formulářů. Tím, že byl kurs jedna ku jedné, se například neměnila výše pokut v zákonech a ve vyhláškách. V tomto případě to budeme muset přepočítávat a zaokrouhlovat. Mělo by to být jako v celé Evropě ve prospěch občana.