Analytici se v odhadech mnohdy zmýlí
I analytici jsou jenom lidé a mohou se mýlit. Dokazují to některé minulé výroky našich předních expertů na finanční trhy. Když ČNB sazby nezmění, většinou se analytici se svými očekáváními strefí. Potíže s odhady však přicházejí se změnou sazeb. ČNB totiž dokáže naši odbornou veřejnost často překvapit.
Například na konci října, kdy úrokové sazby ČNB vzrostly o čtvrt procentního bodu na dvě procenta. Krok to byl do jisté míry nečekaný.
Většina analytiků tehdy tvrdila, že růst sazeb nastane až v prvním čtvrtletí roku 2006. Tehdy by měla podle nich inflace překročit tříprocentní hranici. Obavy byly pouze z takzvané sekundární inflace, což je případ, kdy se zdražení energií přelije do ostatních cen.
"Zkušenost z roku 2004, kdy ČNB ze strachu ze sekundárních dopadů vstupu do EU a růstu daní, zvýšila sazby a nakonec žádné sekundární dopady nepřišly, povede nyní centrální banku k větší opatrnosti a raději si počká, až uvidí inflační čísla," řekl tehdy David Navrátil z České spořitelny.
Z růstu sazeb letos v říjnu neměli strach mnozí analytici. "ČNB může být zatím v klidu a se zvyšováním sazeb vyčkávat," uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Podobný názor zastával i Jan Vejmělek z Komerční banky. "Zvýšení sazeb stále předpokládáme ve třetím čtvrtletí příštího roku," mínil Vejmělek.
Ještě větší "bombou" byl dubnový pokles úrokové míry na historické minimum. Všech jedenáct analytiků, které tehdy oslovila ČTK, předpovídalo, že se sazby nezmění. "Zatímco před měsícem se dalo říci, že snížení sazeb je jistější než smrt, je současná situace podstatně méně jednoznačná," odhadoval šanci na pokles sazeb David Marek z Patria Finance.
Odhadnout chování ČNB je totiž podle expertů velmi složité. A tak většina z nich volí často jistější variantu "nic se nezmění".
