Nepřijatelné, na takové podmínky nikdy nepřistoupíme. Taková prohlášení znějí z nových členských zemí Evropské unie v reakci na první zprávy o tom, jak bude vypadat unijní rozpočet na roky 2007 až 2013.
Britské předsednictví totiž patrně navrhne, aby se nejen snížil celý rozpočet na méně než 850 miliard eur, ale především seškrtání dotací ze strukturálních fondů pro nováčky v unii.

Nejhlasitěji se bouří Polsko, které by jako největší příjemce dotací z desítky nových členů přišlo o největší balík peněz. "Je naprosto vyloučené, že bychom takový návrh akceptovali. Pokud jej bude Británie skutečně prosazovat a trvat na něm, dohoda o rozpočtu v prosinci nebude," varoval zdroj z polské vlády, který citovala agentura Reuters.

Podobně se ke spekulacím o škrtech v rozpočtu vyjádřil také maďarský premiér Ferenc Gyurcsány. Jeho český protějšek Jiří Paroubek na summitu EU-Středomoří v Barceloně vyzval dopisem britského ministerského předsedu Tonyho Blaira, aby se co nejdříve uzavřela jednání o rozpočtu. To také znamená, že návrh musí být přijatelný pro všechny strany.
"Cílem musí být poskytnout novým členským zemím stejnou šanci k úspěšnému dohánění ekonomické úrovně nejvyspělejších zemí unie, jakou měli dřívější příjemci kohezní politiky," uvedl včera Paroubek v Londýně.

Nováčkům by totiž nevyhovovalo, kdyby se státy na rozpočtu nedohodly vůbec a postupovalo se podle rozpočtového provizória. Jejich potřeby by tak byly zohledněny ještě méně než při zkráceném rozpočtu. Ke vstřícnosti vůči novým zemím vyzvala Británii nyní i Evropská komise.
Ta se obává, že by mohlo dojít k prohlubování rozdílů mezi bohatými a méně rozvinutými regiony. Blair přijede tento pátek do Budapešti, aby se státy Visegrádské čtyřky, tedy Českem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem, rozpočet projednal.

Podle všeho se jim pokusí vysvětlit, že opasek si budou muset utáhnout všichni. O den dříve povede podobné rozhovory s pobaltskými zeměmi.
Škrty v rozpočtu a především stále chybějící konkrétní návrh ze strany Britů se ale nezamlouvá ani řadě starých členů dnešní pětadvacítky. Například podle belgického ministra zahraničí Karla De Guchta nemá Británie vůbec zájem na tom, rozpočet dojednat. "Britové tvrdí, že chtějí radikální reformu rozpočtu.

Zatím však zůstalo jen u plánů. Přiznávají, že teď nechtějí tento problém vyřešit," míní De Gucht. Britové už slíbili, že návrh předloží v pondělí, tedy dva dny před zvláštním ministerským konkláve o finanční perspektivě a deset dní před klíčovým summitem.
Rozpočet přitom připravilo již předešlé lucemburské předsednictví. Jeho návrh vyhovoval novým zemím a také například Francii nebo Německu. Pětice zemí v čele s Británií jej ale zamítla a Britové se zavázali, že v rámci svého šestiměsíčního mandátu rozpočet připraví.

Jedním z hlavních sporných bodů je britská sleva z příspěvku do společné kasy. Ta se už nyní pohybuje okolo pěti miliard eur ročně a v příštích letech by měla nadále stoupat. Lucemburčané navrhli, aby se její výše zmrazila a Británie tak postupně začala přispívat více. Tony Blair však včera naplno varoval: "Slevy se nevzdáme, dokud se neprovede pořádná reforma zemědělské politiky." Takovou možnost však bude blokovat Francie jako největší příjemce zemědělských dotací.
Británie v boji o škrty rozhodně nebude osamocena. Podporovat ji budou největší čistí plátci do unijní kasy, tedy Nizozemsko nebo Švédsko.

Své "ano" by mohlo říct také Rakousko, aby se tak jednání o rozpočtu nepřesunula na příští rok, kdy bude Evropské unii předsedat.