Jen s bílými manažery již firmy neprorazí

Jen s bílými manažery již firmy neprorazí

Firmy pronikají do stále více zemí, takže různost jejich zaměstnanců není jen věcí dobrých vztahů s veřejností, ale přímo podnikatelským příkazem.
Pokud chtějí podniky prodávat své produkty a služby globálně, potřebují bohatý mix zaměstnanců s rozličnými perspektivami a zkušenostmi. Potřebují vrcholové manažery, kteří v celém světě intuitivně rozumějí trhům, na něž chtějí proniknout.

Zatím pouze vybrané firmy

Celá řada společností si to však dosud neuvědomuje. Svědčí o tom i údaje, jež ukazují, že managementy a správní rady zůstávají takřka výlučně enklávami bílých mužů ve Spojených státech a Evropě a enklávami asijských mužů v Asii.
Jen u vybrané skupiny podniků s širokým globálním záběrem se odehrává něco dramatického. Vrcholoví manažeři těchto společností jsou si vědomi toho, že potřebují pracovní síly, které odrážejí měnící se demografické složení jejich zákazníků.
"Diverzita je nezbytným předpokladem pro každý podnik s více než 100 zaměstnanci, ať už je operuje kdekoli," uvádí David Thomas, profesor Harvard Business School. Zatímco před nějakými deseti dvaceti roky se podniky ptaly, zda se mají diverzifikovat, dnes se musí zeptat: Jak bychom měly využít různosti jako zdroje k efektivnějšímu podnikání?
Společnosti mohou těžit z rozdílnosti jen v tom případě, když se na lidech rozličných ras, etnického původu, pohlaví či sexuální orientace nepožaduje, aby jednali nebo mysleli stejně, tvrdí Steve Reinemund, šéf PepsiCo. A je přesvědčen, že různost podněcuje inovace a lepší rozhodovací schopnost. Například prezidentem společnosti je Indra Nooyiová, která vyrostla v Indii a do práce chodí v sárí.

Zastoupení menšin roste

Cílem zaměstnanecké diverzity, která musí být součástí podnikové kultury, je to, aby se zaměstnanci neobávali svobodně oslovit se svými názory i vrcholové manažery. Steve Reinemund je přesvědčen, že manažeři musí naslouchat svým zaměstnancům různého původu, a nejlepší cestou k tomu jsou skupinové diskuse.
Jednou ze společností, známou tradiční vytrvalostí a angažovaností svých vrcholových manažerů při podpoře různorodosti zaměstnanců, je International Business Machines (IBM). Od roku 1995 se například počet zaměstnanců v USA pocházejících z různých menšin ztrojnásobil a počet žen v manažerských funkcích skoro zpětinásobil.
Úsilí IBM o rozmanitost se rozšiřuje i všude tam, kde podniká. Má zaměstnance v 75 zemích. "Ať už podnikáte kdekoliv, musíte se zeptat, kdo jsou naši zákazníci a zaměstnanci a jak vypadají," uvádí Ted Childs, viceprezident IBM, který má v globálním měřítku na starosti právě zaměstnaneckou různost. "Mezi našimi lidmi musíme mít ženy, invalidy, gaye a lesbičky i etnické menšiny," tvrdí Childs. Černošští zaměstnanci jsou ve styku se zákazníky v Africe, japonští v Japonsku.

Každá země má jiné zvyky

Avšak ne každá země má stejné zvyklosti či názory na diverzitu. IBM podniká v některých zemích, kde muži nejsou zvyklí být podřízeni ženskému šéfovi nebo manažerům, kteří pocházejí z nižších kast či ekonomických tříd. "Musíme se přizpůsobit zákonům té které země a být citliví k jejím místním zvykům. Chceme ovšem na všech místech nejlepší talenty," říká Ted Childs.
Každoročně svolává IBM do svého sídla v USA šéfy poboček ze všech světadílů. Ještě před pěti roky na tomto setkání nebyla ani jediná žena. Dnes jsou ženy v čele IBM v Peru, Francii, Španělsku, Hongkongu, Indonésii, Singapuru, Thajsku a na Novém Zélandu. Černý Jihoafričan je generálním ředitelem pro Jižní Afriku.
Tyto změny v managementu odrážejí rostoucí uplatňování různorodosti v různých částech světa. Například Británie, Německo, Jižní Afrika, Čína a Brazílie mají multietnickou a multirasovou populaci a ve zvýšené míře přijímají zákony, jež diverzitu pracovních sil podporují. V 69 zemích ze 75, v nichž IBM operuje, platí zákony zakazující diskriminaci v zaměstnávání. "Je jen pár zemí, které tvrdí, že diverzita pro ně není relevantní," uvádí Ted Childs. Pobočky v rozvojových zemích, kde IBM usiluje o zákazníky, jsou řízeny většinou nebílými muži a ženami. V arabském světě, o němž převládají názory, že žena tam na pracoviště nepatří, překvapivě tvoří nezanedbatelnou část zákaznické základny IBM ženské manažerky soukromých společností, ale ženy tam mají vedoucí funkce i ve vládních, vědeckých a školských institucích.

Většina není bělošská

"Chcete-li být v globálním měřítku konkurenceschopný, musíte pochopit, že 80 procent obyvatel světa nejsou běloši a 50 procent populace nejsou muži," uvádí Luke Visconti, spoluzakladatel časopisu Diversity Magazine, který věnuje soustavnou pozornost problematice různosti v 1000 největších firmách sledovaných časopisem Fortune. Podniky, jež nejsou tak dobře známé jako IBM, nebo které nepracují v čelných oborech, jako jsou informační technologie, si někdy stěžují, že jsou v zaměstnávání diverzifikovaných talentů v konkurenční nevýhodě oproti velkým společnostem.
Klíčem k budování různorodé pracovní síly není velikost firmy ani odvětví či místo podnikání. Závisí to na tom, zda zahrnuje rozdílnost do své podnikové strategie a zda jsou vrcholoví manažeři i další řídící struktury posuzováni podle toho, jak jsou nejlépe schopni dosahovat určitých cílů.

Harley-Davidson chce ženy

Výrobce motocyklů Harley-Davidson, konkurenčně ohrožovaný japonskými soupeři, došel před více než deseti roky k závěru, že nadále neuspěje, bude-li se zaměřovat jen na své tradiční bělošské mužské zákazníky.
"Nepřitahovali jsme zákazníky s barevnou pletí nebo ženy, a proto jsme začali uvažovat o tom, že potřebujeme zaměstnance, kteří by odráželi tu zákaznickou klientelu, kterou chceme přitáhnout," říká Jim Ziemer, šéf Harley-Davidson. U této společnosti začal pracovat v roce 1969 jako obsluha nákladního výtahu, ale posléze vystudoval strojírenství a začal šplhat po manažerském žebříčku.
Během uplynulého desetiletí Harley-Davidson s velkým úsilím získal do manažerských funkcí ženy i příslušníky menšin a uspěl zčásti i proto, že jim zaručil dostatek autority a zviditelnění.
Ženy a lidé s barevnou pletí zastávají asi čtvrtinu ředitelských funkcí v Harley-Davidson ve srovnání s pěti procenty v roce 1995. A mezi vrcholovými manažery představují asi 25 procent, před deseti roky to bylo jen 15 procent.
Pokud jde o zákazníky, ženy kupují deset procent a lidé s barevnou pletí sedm procent veškeré produkce společnosti. "Máme před sebou ještě dlouhou cestu, ale naše možnosti rostou," uvádí Jim Ziemer. "Podílíme se na závodech, organizovaných motocyklovými sdruženími Afroameričanů a hispánců. A 40 procent účastníků našich kursů pro motocyklisty jsou ženy, které se chtějí naučit bezpečněji řídit. Poptávka po našich produktech z těchto zákaznických skupin stoupá," dodal.