Blair: Méně peněz, ale lépe dostupných

Britský premiér Tony Blair, jehož země nyní předsedá Evropské unii, se včera v Tallinnu a dnes v Budapešti pokouší přesvědčit nové členské státy, aby přijaly snížení příspěvků do strukturálních a kohezních fondů o deset procent, s čímž počítá zatím neoficiální návrh rozpočtu EU na léta 2007 až 2013. Jde především o peníze na nové silnice, železnice a další infrastrukturu, pro všech deset nových členských zemí celkem asi šestnáct miliard eur.

Návrh už vzbudil vlnu odporu ve střední Evropě, státy hrozí zablokováním rozpočtu a hovoří se o ztrátě principu solidarity, na němž byla unie vystavěna. Podle diplomatických zdrojů, na něž se odvolává agentura ČTK, chce Blair výměnou za snížení celkového objemu peněz slíbit změnu a zjednodušení podmínek čerpání z těchto fondů. Takovou změnu by podle dosavadních vyjádření vicepremiéra české vlády Martina Jahna a ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana považovala Česká republika za přijatelnou.

Mezi navrhovanými změnami, o nichž se hovoří v kuloárech bruselských institucí, má být prodloužení doby pro financování jednotlivých projektů, možnost platit DPH z peněz EU nebo možnost, jak do spolufinancování projektů pustit soukromé firmy. Dosud mohly a musely projekty spolufinancovat pouze veřejné rozpočty.
Nováčci také odmítli kritiku, že stejně nejsou schopni čerpat plné částky už v rozpočtu na léta 2004 až 2006. Polští, čeští, maďarští a další politici tvrdí, že úředníci se to už naučili a v příštích letech stoupne využití eurodotací, které v Polsku nyní například dosahuje kolem 50 procent a v Maďarsku kolem 60 procent.

"Pro Českou republiku je rozhodně prioritní dosáhnout kompromisu," řekl Milan Urban, podle něhož by i po případném snížení zůstalo Česko čistým příjemcem. Omezení peněz pro nováčky je podle něho pro Česko přijatelné pouze tehdy, pokud ke snížené částce budou mít nové členské země jednodušší přístup.
Může ale Blair takovou zásadní změnu čerpání unijních peněz vybraným členům slíbit? Již nyní jsou podmínky pro čerpání evropských fondů různé pro jednotlivé členy, postkomunistické země mají například horší podmínky pro získání peněz ze společné zemědělské politiky, v případě regionálních mají naopak výhody.

"Blair může slíbit, že se politicky svou vahou zasadí o změnu legislativy pro čerpání fondů. Zároveň je pravděpodobné, že by podmínky alespoň v hlavních bodech byly začleněny do dohody o finanční perspektivě," řekl Ivo Šlosarčík, odborník na evropské právo a ředitel institutu Europeum.
Prosazení finanční perspektivy, tedy rozpočtu na léta 2007 až 2013 je svázáno s reformou zemědělských dotací, na kterých trvá především Francie, a na snížení britské slevy. Tony Blair, který zatím na slevě oficiálně trvá, uvedl, že členské státy by měly zvážit, zda se k navrženému rozpočtu nevrátit za pár let, v polovině sedmileté lhůty, na kterou se finanční perspektiva připravuje.

"Pokud jsme rozumní, tak se Evropa může shodnout na revizi rozpočtu v polovině, což by umožnilo udělat změny v druhé polovině rozpočtového období 2007 až 2013," řekl Blair, citovaný stanicí BBC, během své návštěvy Ukrajiny, kterou EU včera uznala oficiálně za fungující tržní ekonomiku.
S možností pozdější změny rozpočtu souhlasí i odborníci. "Do budoucna je možné jednat o korekcích britské slevy, společné zemědělské politiky a příspěvků do strukturálních a kohezních fondů. Ale nabízet korekci teď, kdy ještě není jasné, jak rozpočet vypadá, a přijmout ji, pokládám pro Česko za nevýhodné," řekl Petr Greger, expert na otázky EU a předseda občanského sdružení Europlatform.

Oficiálně mají ministři EU dostat návrh rozpočtu od britského předsednictví 7. prosince a rozhodnout o něm má summit EU 15. až 16. prosince.