Nemysleme si, že nás problémy sousedů nepálí
Podmínky na trzích Evropské unie, kam směřuje kolem 80 procent českého vývozu, by měly být pro zdejší firmy v příštím roce o něco lepší než letos. Předpokládá to hlavní ekonom české pobočky Raiffeisenbank Pavel Mertlík. "Důležité je, že po znatelném oživení investiční aktivity, což platí hlavně pro Německo, by se v první polovině roku 2006 měla příznivě projevit i stoupající spotřeba domácností," dodává Mertlík.
HN: Jak hodnotíte nynější hospodářskou situace v eurozóně?
Mírně zrychlila hospodářské tempo. Je za tím hlavně solidní dynamika investic, tedy tvorby fixního kapitálu. Pro Česko je obzvlášť důležité, že čilejší investiční aktivita pochází hlavně z Německa, největší ekonomiky eurozóny.
Očekáváme, že na ni během prvního pololetí příštího roku naváže i určité zvýšení osobní spotřeby. A to je další pozitivní zpráva pro Česko i celý středoevropský region.
HN: Ten roste asi čtyřikrát rychleji než eurozóna. Kde vidíte možná rizika pro střední Evropu?
Na prvním místě bych jmenoval politické a s ním související fiskální riziko v Polsku a Maďarsku. Právě posledně uvedené zemi agentura Fitch tento týden snížila rating. Navíc jasně naznačila, že se nebude rozpakovat hodnocení dále snížit, neboť rozpočtová situace země se nejspíš bude dále zhoršovat.
Osobně to v Maďarsku nevidím dobře. Letos může mít více než šestiprocentní schodek veřejných financí. Přitom jak vládnoucí socialisté, tak hlavní opoziční strana FIDESZ, vůbec nemají snahu dát rozpočtové hospodaření do pořádku. Před chystanými volbami na jaře příštího roku mají prostě jiné priority, což odsouvá do vzdálenější budoucnosti splnění maastrichtských kritérií a vstup do eurozóny.
Ani v Polsku není viditelná snaha výrazně zlepšit fiskální situaci. Navíc se tam začalo spekulovat, že pokud se menšinové vládě nepodaří protlačit parlamentem rozpočet, budou se hned příští rok konat mimořádné parlamentní volby. Řekl bych, že varšavská vláda se ocitla v pasti nedostatečné kompetence. Je si také vědoma toho, že nemůže splnit četné předvolební sliby, protože na to nebude mít.
HN: Do jaké míry doléhají potíže zmíněných dvou zemí na Česko?
Nemůžeme si myslet, že maďarské a polské problémy se ostatních zemí v regionu netýkají. Pro českou a slovenskou ekonomiku, které jsou v tom v současné době nevinně to samozřejmě znamená zvýšené riziko. Především portfolioví investoři pohlížejí na středoevropský region jako na celek. Stále nás strkají do jednoho pytle. To ale neplatí pro investory přímé.
HN: Na co by se měla střední Evropa připravit po předpokládaném rozšíření EU v roce 2007?
Region z toho bude mít prospěch i problémy, ale to první převáží. Bulharsko a Rumunsko budou střední Evropě konkurovat, neboť mají nižší pracovní náklady. Víme, že agresívně lákají investory. Ale na straně druhé to jsou významná odbytiště. Jsem přesvědčen, že Česko na rozšíření vydělá, neboť zdejším firmám se zvětší exportní prostor i investiční šance. To by se mělo příznivě projevit i na růstu HDP.
