Bohuslav Sobotka: Po volbách půjdeme za ODS a lidovci

Po volbách půjdeme za ODS a lidovci

Ve čtyřiatřiceti letech patří k nejsilnějším figurám české politiky. Je vicepremiérem, ministrem financí a úřadujícím šéfem ČSSD. "Věřím ve třetí volební vítězství za sebou," říká Bohuslav Sobotka.

HN: Jaká bude volební kampaň ČSSD? Zatím to vypadá, že se bude skládat z nedoložených útoků ministra Ratha na opoziční politiky a estrád premiéra Paroubka s Jiřím Krampolem s vtipy o blondýnách.
Kampaň intenzívně připravujeme. To, co se teď děje, například ostré výroky Davida Ratha, souvisí s tím, že čistí Augiášův chlév a tam je těžké počínat si v rukavičkách.

HN: Ministr Rath obvinil svého pražského volebního soupeře a lídra ODS Topolánka z korupce. Považujete to za korektní způsob vedení kampaně?
Já v minulosti zaznamenal mnoho nekorektních obvinění z korupce, třeba v kauze Unipetrol, a myslím, že ani ODS si nebrala servítky. Berte to, chcete-li, podle vzoru na hrubý pytel hrubá záplata.

HN: Podepsal byste nám jako předseda ČSSD Rathovu větu: Mirek Topolánek se zapletl do korupce?
Nemám pro to žádné podklady, nebudu to teď prohlašovat. Paušálně takovou argumentaci používat nebudeme. Nemohu ve všech případech hovořit za doktora Ratha, on je jako ministr zdravotnictví odpovědný premiérovi. Ale tam, kde jsou jeho výroky adekvátní situaci, tam se za něj postavím.

Do vlády s ODS či lidovci, podpora od KSČM nevadí

HN: S kým chcete vládnout v případě, že byste příští volby vyhráli?
Myslím, že by bylo dobré, abychom měli většinovou vládu, která by byla postavena na koalici s jinými stranami, než je KSČM.

HN: To znamená co?
Začneme jednat s ODS, s lidovci, jestli s nimi najdeme programovou shodu. Pokud vyhrajeme volby, pak samozřejmě základem vládního programu musí být program ČSSD. A bude záležet na ODS či lidovcích, zda nabídnou takové kompromisy, aby vláda mohla být sestavena.

HN: Vy jste ale nedávno v Právu řekl, že by nejlepší variantou po volbách byla menšinová vláda ČSSD. Tedy v překladu: s podporou KSČM. Proč jste změnil názor?
Jsou i jiné varianty. Bude záležet na ODS či lidovcích, zda přijmou kompromisy. Za každou cenu do této vlády nepůjdeme. Pokud pak bude existovat varianta menšinové vlády, pak budeme mít raději menšinovou vládu, která se bude opírat o hlasy ostatních stran.

HN: Stále tomu nerozumíme. V létě řeknete, že nejlepší by byla menšinová vláda, teď říkáte, že většinová bez závislosti na KSČM. Kdy jste změnil názor?
Já jsem názor nezměnil. Pokud vyhrajeme volby, můžeme hledat většinovou vládu napravo, pokud neuspějeme, je tu varianta menšinové vlády s nestranickými odborníky napravo od ČSSD.

HN: Nějak tomu pořád nerozumíme. Co vlastně chcete?
Víte, já si totiž dovedu obtížně představit kompromisy s ODS, pokud si ponechá své programové cíle. Těžko s nimi budeme zavádět rovnou daň, demontovat sociální systém nebo měnit zahraničněpolitickou orientaci. Přesto se o kompromis snažit budeme.

HN: Máte pověst antikomunisty. Seděl byste ve vládě, jejíž existenci by umožnila KSČM?
Program, který by plnila menšinová vláda ČSSD, by byl sociálnědemokratický. Nebyl bych ve vládě, která by realizovala program komunistické strany.

HN: O tom nikdo nemluví. Seděl byste ve vládě, jejíž existenci by umožnili komunisté?
Pro mě je tu věcné dělítko. Podívejte, komunisté navrhli zrušení lustračního zákona. A já nebudu hlasovat pro komunistické návrhy. Ale nevadí mi, pokud komunisté hlasují pro vládní návrhy vycházející z programu ČSSD. Nebyl bych ve vládě, která by byla tak slabá, že by realizovala jiný než sociálně-demokratický program.

HN: V politice hrají velkou roli symboly. Proto se stále zkoušíme ptát, zda budete členem vlády, kterou při hlasování o důvěře podpoří KSČM.
To je jedna z možných variant. A myslím, že lidé pochopí, že budeme hledat cesty, jak zajistit splnění našeho volebního programu.

HN: Letos v dubnu jste ale řekl, že pro budoucí existenci a identitu ČSSD by nebylo dobré, aby zvyšovala svou závislost na KSČM. Nebyl by to přesně ten moment? Oni by totiž za podporu nejspíš něco chtěli.
Doufám, že získáme takovou důvěru občanů, že budeme mít dost široký manévrovací prostor a do závislosti se nedostaneme.

Sociální demokracie se už začala modernizovat

HN: Na jaře jste tvrdil, že se ČSSD musí modernizovat. Už se to děje?
Myslím, že ano. To, že se mi povedlo změnit názor ČSSD na přímé daně, tedy směrem k jejich snižování, a ne zvyšování, je příkladem toho, že v ČSSD dochází ke změnám. I v sociální oblasti je řada návrhů, které by ještě v minulosti byly nemyslitelné. Třeba zavedení existenčního minima nebo změna nemocenské, nad kterými by v některých západoevropských socialistických stranách docela žasli.

HN: Ministr práce Zdeněk Škromach tvrdí, že připravujete nové sociální dávky pro rodiny s dětmi a středně vysokými příjmy. Jak konkrétně budou vypadat?
Řadu změn bude ohlašovat náš volební program v lednu. Budeme se bavit o další modernizaci systému sociálních dávek. Budeme mluvit o tom, které dávky zvýšit, jak je lépe zaměřit, aby tolik netratily rodiny s dětmi a středními příjmy. Budeme se bavit o zjednodušení sociálních dávek. Pokud dostaneme ve volbách silný mandát, budeme v reformách pokračovat.

HN: Spíš to ale působí dojmem, že svými návrhy jen doháníte ODS. Když přišla s rovnou daní, reagovali jste vlastním návrhem na snížení daní. Teď slibuje ODS masívní sociální podporu rodinám s dětmi, vy ji začínáte připravovat také.
To není žádná inspirace. Naše daňové změny jdou úplně jiným směrem, než jde rovná daň. Změny daní prosazuji už tři roky. Řadu těch záměrů jsme představili už v reformě veřejný rozpočtů.

Za lékaře se platit nebude, ale musí se začít šetřit

HN: Budete mít ve volebním programu poplatky u lékaře? Jako o nutnosti o nich mluví David Rath, debatu připustil i premiér.
V programu poplatky nebudou. Nejsou nutné. Peníze ve zdravotním systému se dají ušetřit lepším hospodařením a regulací.

HN: Považujete za sociální, že nemocní závislí na velmi drahých lécích - diabetici či schizofrenici - mají podle Rathových plánů doplácet navíc několik set měsíčně? Na druhé straně bude paralen zdarma.
O tom není ještě rozhodnuto. Já prosazuji, aby se zavedly standardy zdravotní péče, na které má člověk nárok z běžného pojištění. Na nadstandard by si pak každý připlácel komerční pojistkou.

HN: Jsou doplatky za drahé léky a paralen zdarma sociální?
To jsou dílčí věci, které vyřeší ministerstvo zdravotnictví v rámci toho, jak rozložit solidaritu. Není to věc, kterou by měl řešit volební program. U drahých léků a drahých operací musí být nejvyšší míra solidarity.

HN: Už na podzim 2002 jste přiznal, že je potřeba snižovat povinné sociální výdaje. Teď před volbami zvyšujete sociální dávky, vymýšlíte další. Tehdy zdroje nebyly, dnes jsou?
Povinné sociální výdaje jsou trvalým problémem státního rozpočtu. Pro nás by bylo ideální, kdybychom snížili jejich podíl na celkových výdajích. Zatím nejsou realistické cesty, jak toho dosáhnout. Pokles by znamenal buď útlum poptávky, což by neprospělo hospodářskému růstu. Nebo by zasáhl sociální stabilitu.

HN: Vaše plány na podporu rodin s dětmi a středními příjmy ale opět zvýší sociální výdaje. Jak to jde dohromady se snahou, aby hrály v rozpočtu slabší roli?
Nebudeme zvyšovat výdaje víc, než navrhuje pravicová opozice. Rozhodně nebudeme na dávkách utrácet tolik jako plánuje ODS. Naše programy nebudou znamenat vyšší zadlužování.

HN: V roce 2003 jste řekl: Doufám, že budou postupně klesat sumy na poslanecké pomníčky: školy, fotbalová hřiště a aquaparky. Letos se takto rozdalo 7,2 miliardy, třikrát více než loni. To je úsporné?
Za tyto projekty ale velmi výrazně lobbují kraje, které přitom mají své vlastní výnosy z daní. Souhlasím ale s vámi, že letos bylo hlasování o 350 pozměňovacích návrzích velmi nedůstojné. Zvláštní také bylo, že se ve sněmovně vůbec nediskutovalo o podstatě státního rozpočtu, o tom, za co stát utrácí v jednotlivých kapitolách. Mám pocit, že poslanci se koncentrují jen na dílčí investiční akce.

HN: Proč si jako šéf ČSSD nepostavíte do latě předsedu vlastního poslaneckého klubu? Michal Kraus se letos stal rekordmanem: na své projekty získal přes 100 miliónů.
Tento postup je ve sněmovně obvyklý. Dosáhl však nebývalých rozměrů. Vládě to komplikuje život, budou nám chybět peníze jinde. Je to ale poslední rozpočet před volbami a disciplína ve sněmovně klesá. Snažil jsem se řadu návrhů vetovat. Někde se mi to povedlo, jinde ne. To přiznávám.

HN: Co jste vy sám obstaral pro svůj domovský region?
Určitě jsou také investice na jižní Moravě, o kterých vím.

HN: Kde stojí Sobotkovy pomníčky?
Netrvám na tom, aby na nich byly umístěny pamětní desky panu Sobotkovi. Ty nikde nenajdete.

Bohuslav Sobotka (34)

Do nejvyšší politiky vstoupil ve čtyřiadvaceti letech. Poté, co dostudoval práva na Masarykově univerzitě v Brně, se stal v roce 1996 poprvé poslancem za ČSSD. A jeho kariéra vzápětí nabrala strmý kurs. V roce 1998 byl do sněmovny zvolen podruhé. Stal se blízkým spojencem tehdejšího prvního místopředsedy ČSSD Vladimíra Špidly a uvnitř strany patřil k nejsilnějším kritikům šéfa poradců premiéra Zemana Miroslava Šloufa. Na jaře 2001 si jej poslanci ČSSD v jeho devětadvaceti letech vybrali do čela svého poslaneckého klubu. O rok později, po vítězných volbách 2002, z něj Vladimír Špidla udělal ministra financí své vlády. Na stejném postu setrval i ve vládách Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Letos na jaře na brněnském sjezdu úspěšně kandidoval na post prvního místopředsedy ČSSD. Po odchodu Stanislava Grosse letos v říjnu se pak stal šéfem nejsilnější vládní strany. Je ženatý a má syna.