Rokoko chytá střední proud

Rokoko chytá střední proud

Rokoko od svého vzniku v roce 1915 patřilo k zářivým hvězdám na pražském divadelním nebi. Profilovalo se jako lidová kabaretní scéna a mohlo se chlubit slavnými jmény. Od čtyřicátých let se zde divadlo neprovozovalo, a v padesátých letech došlo k proměně unikátních prostor ve sklad a závodní jídelnu, avšak od roku 1958 nastalo slavné znovuvzkříšení.

Dvojice Vostřel a Šašek navázala na předválečnou tradici a provozovala zde moderní kabaretní divadlo s výrazně satirickým zaměřením, obohacené o účast populárních zpěváků - Kubišové, Vondráčkové, Neckáře či Matušky. V sedmdesátých letech bylo Rokoko začleněno do svazku Městských divadel pražských, a na zdejším jevišti se pak hrála klasická činohra.

Po roce 1989 v Rokoku působil spolek Kašpar, později se stal uměleckým šéfem Zdeněk Potužil. Jeho éra se nesla ve znamení uměleckých kompromisů a skončila dramaticky loni Potužilovým odvoláním.

Nové vedení mladých ambiciózních režisérů Tomáše Svobody a Thomase Zielinského nastoupilo s vizí moderní scény, která bude stavět na uvádění původních novinek a na neobvyklých výkladech klasických textů. Nedávné personální změny ve vedení Městských divadel pražských a veřejná prohlášení nového ředitele Ondřeje Zajíce však napovídají, že Rokoko by se mělo ubírat cestou usedlejší "středněproudé" zábavy.

(sh)