Zároveň říká, že žádná země by neměla spěchat se zavedením eura - nejdříve musí být řádně připravena, než se při zavedení společné měny vzdá své měnové politiky a možnosti měnit devizový kurs.


Rozpočtové deficity některých zemí původní unie překračují tříprocentní hranici, a to bez postihu, zatímco rozpočtové rámce nových zemí jsou přísně kontrolovány. Jsou i snahy snížit strukturální pomoc pro nové země a zachovat pracovní omezení vůči jejich občanům. Neměly by nové členské státy začít litovat, že do EU vůbec vstoupily?
Těchto 10 zemí si přálo vstoupit do unie mnoho let. Být členem EU znamená hlavně žít v míru pod jednou střechou. Členství v unii, které zatím trvá jen krátkou dobu, s sebou přinese hospodářské výhody - jednotný trh s téměř 460 milióny obyvatel nabízí velké možnosti. Pro všechny členské státy, bez ohledu na jejich velikost či délku členství, musí existovat stejná pravidla.


Řada starých členských zemí, v nichž existují vysoké sazby daně z příjmů právnických osob, navíc požaduje, aby se daňové sazby harmonizovaly....
Osobně nevidím žádnou potřebu daňové harmonizace.


Tempo hospodářského růstu v zemích eurozóny je nižší než ve státech EU, které euro ještě nezavedly. Též se zdá, že některé země eurozóny by potřebovaly vyšší úrokové sazby, a jiným by prospěly sazby nižší. Myslíte, že tyto rozdíly mezi zeměmi časem vymizí?
V rámci eurozóny se můžeme setkat se zeměmi, které vykazují vyšší tempo hospodářského růstu než ostatní. Podle našich průzkumů jsou však tyto rozdíly víceméně srovnatelné s rozdíly v tempu růstu, jež existují mezi jednotlivými regiony Spojených států.


Nové členské země EU chtějí zavést euro v nadcházejících letech. Poradil byste jim, aby se zavedením pospíchaly?
Žádná země by neměla spěchat, ale musí být řádně připravena, než se při zavedení eura vzdá své měnové politiky a možnosti měnit devizový kurs. Země, která chce euro zavést, musí v každém případě splňovat konvergenční kritéria.


Počátkem roku došlo ke zmírnění požadavků Paktu stability a růstu. Mohl by se v budoucnosti stát nedostatek fiskální disciplíny závažným problémem? Stane se z ECB poslední strážce makroekonomické stability v eurozóně?
Vidíme se jako strážce makroekonomické stability. I ve své pozměněné podobě zůstává Pakt stability a růstu vhodným nástrojem pro zachování zdravých veřejných financí v eurozóně. Nezbytné je především jeho důsledné provádění, jež ECB opakovaně požadovala. I v budoucnu budeme zdůrazňovat, jak důležité je pravidla tohoto paktu dodržovat.


Čekáte, že se budou národní vlády a činitelé EU snažit více mluvit do toho, co by ECB měla dělat? Co považujete za nejlepší strategii pro zachování její nezávislosti?
Přestože to není v souladu s myšlenkami smlouvy, předpokládám, že se do naší politiky bude "mluvit" i nadále, i když ne do té míry, jak tomu bylo v posledních několika měsících. Nezávislost ECB je zakotvena v Maastrichtské smlouvě, jež byla podepsána vládami všech 25 členských zemí EU a ratifikována jejich parlamenty. Naši měnovou politiku orientovanou na udržení cenové stability lidé v těchto zemích podpoří, protože si přejí mít stabilní měnu.


Považujete současný silný růst měnové báze za problém? Do jaké míry bere ECB tento faktor v potaz při stanovení své politiky?
Tempo růstu měnové báze je silné již dlouho a objem úvěrů se rovněž neustále zvyšuje, což se shoduje s naším hodnocením rizik pro cenovou stabilitu. Objem likvidity v eurozóně je příliš vysoký. Žádná centrální banka, jejímž úkolem je udržovat cenovou stabilitu, nemůže tyto signály opomíjet.


Jste přesvědčen o tom, že současné známky hospodářského oživení v eurozóně jsou trvalejšího rázu, než tomu bylo u předchozích kratších obdobích?
Známky sílícího hospodářského oživení jsou očividnější. Nedávné projekce vypracované našimi odborníky potvrzují, že lze očekávat trvalé, avšak mírné oživení. Je ale potřeba zlepšit produkční potenciál, zejména v některých zemích.
Zdroj: HN