Roman Dostál: Olympijské tratě mi moc nesedí

Před rokem znal českého biatlonistu Romana Dostála jen úzký okruh fanoušků. Až do mistrovství světa v Hochfilzenu byly jeho nejlepším umístěním pátá příčka na v Chanty-Mansijsku a šesté místo v závodě Světového poháru v Anterselvě v sezóně 2002/3. Před rokem v nepříznivých podmínkách jako jediný přerušil vítěznou sérii Oleho Einara Björndalena a získal titul na 20 kilometrů. Rázem se o pětatřicetiletém biatlonistovi začalo mluvit jako o jednom z kandidátů na olympijskou medaili.

HN: Necítíte měsíc před hrami zvyšující se tlak? Přece jen jste mistr světa.
Ne, jsem v pohodě. Pořád ještě zbývá do olympiády dost času, takže se dá ještě leccos napravit. Ale zatím není co. Mám letos asi nejlepší sezónu. Důležité je, abych vydržel zdravý. Jakákoliv viróza nebo chřipka by mohla všechno hodně nabourat.

HN: Je letošní Světového pohár hodně poznamenán olympiádou?
Určitě ano. Každý sice dokola opakuje, že závody na olympijských hrách budou stejné jako ostatní, ale zároveň se každý snaží co nejlépe připravit. A úspěchu na olympiádě podřídí vše. Je to vidět i teď na lednových závodech Světového poháru. Přestože trojice závodů v Oberhofu, Ruhpoldingu a Anterselvě je pro biatlon totéž jako je Kitzbühel pro sjezdaře a navíc je i víc hodnocená finančně, někteří ji i tak vynechají.

HN: Olympijské tratě jste měl možnost poznat při loňském testu. Jaké jsou?
Největším problémem je vysoká nadmořská výška. Musím se přiznat, že se mně nezamlouvají ani profilem. Třeba půlkilometrový sjezd je dost nepříjemný. Ale když je forma, dá se zvládnout všechno.

HN: Slovo forma je skoro jako zaklínadlo. Poznáte před závody, že ji máte?
Určitě. Letos se mi zatím daří, cítím se dobře. Nejdůležitější ale je, jak už jsem řekl, udržet se zdravotně v pořádku.

HN: O vás se říká, že čím jsou tvrdší podmínky, tím víc vám to vyhovuje. Důkazem je loňský titul z Hochfilzenu, ale třeba i letošní sedmé místo ze Světového poháru v Osrblie.
Že bych byl milovníkem extrémně podmínek, nebo specialista na takové počasí, tak to ne. Ale faktem je, že mi to v takových případech jde. Špatné počasí mi nevadí, naopak se mi občas něco povedlo. Ale musím dodat, že v takových okamžicích hraje roli i štěstí. Někdy mohou nepříznivé podmínky při střelbě pomoci, jindy uškodit.

HN: Co vám vadí při biatlonových závodech nejvíc?
Mrazy. I vítr je nepříjemný, s tím se ale vyrovnávám líp. Před závodem se modlím, aby rtuť nepadala moc dolů. Třeba v ruském Chanty-Mansijsku bývá hodně zima, pravidelně někde kolem mínus dvaceti. To je dost nepříjemné.

HN: Jak bude vypadat váš program před olympijskými hrami?
Po závodech v Ruhpoldingu už vynecháme další Světový pohár v Anterselvě a čeká nás čtrnáctidenní závěrečná příprava v Obertilliachu. Pak už se přemístíme rovnou do dějiště her. Nejhorší je, že budeme dlouho bez závodů, tak musíme něco vymyslet.

HN: Absolvujete na olympiádě všechny soutěže?
To dneska nedokážu říct. Ale je pravda, že bych absolvoval celý program rád. Záležet ale bude především na formě.

HN: Koho považujete za největšího favorita biatlonových soutěží na hrách?
Určitě Nora Björndalena. I když má nějaké zdravotní problémy, takže ve Světovém poháru chybí. Ale už jsem zažil, že se vrátil po nemoci a řádil jako utržený. Je pro mě kandidátem, který je schopný posbírat všechno zlato. Běžecky na to má bez diskuse a už ani střelba není jeho slabinou.