Plzni obchvat od aut nepomohl

Ani dva roky poté, co byl otevřen obchvat Plzně, se lidé v centru města nedočkali úlevy od projíždějících kamiónů a dalších aut. Obyvatelé Plzně jsou tak i nadále vystaveni nadměrnému hluku, který způsobuje vážné zdravotní potíže.
"V Plzni zůstal téměř stejný počet kamiónů jako dříve," potvrzuje Petr Otásek, koordinátor výstavby obchvatu.
Podle posledního měření projelo po obchvatu za den zhruba čtyři tisíce nákladních aut, do Plzně vjely další asi tři tisíce. Před otevřením obchvatu projíždělo městem denně asi 4200 kamiónů.
Koordinátor Otásek uznává, že jsou lidé zklamaní. Dodává, že nebýt obchvatu mohla být ale situace ještě horší. "V celém městě by se zastavila doprava," soudí Otásek.

Auta zaplňují volné místo
Miroslav Patrik z ekologického hnutí Děti Země nepokládá situaci v Plzni za překvapivou. "Ve velkých městech platí, že volný prostor okamžitě zaberou jiná auta," tvrdí Patrik.
Ze sčítání dopravy nelze zjistit, kolik automobilů mířících do Plzně v tomto městě končí a kolik jich pokračuje dál. Navíc obchvat ještě není zcela dokončen, posledních 3,5 kilometru bude otevřeno na podzim.
Plzeňský příklad každopádně ukazuje, jak obtížně se česká města vyrovnávají s nadměrným hlukem především z automobilové dopravy.
Jen v Jihočeském kraji obtěžuje podle dřívějších zjištění tamní krajské hygienické stanice přílišný hluk přibližně 14,5 tisíce obyvatel. Podle odhadů jsou nadměrnému hluku z dopravy vystaveny statisíce lidí, především ve velkých městech.
Světová zdravotnická organizace uvedla, že příliš decibelů trápí noc co noc třetinu lidí v Evropské unii. Více než polovina obyvatel unie navíc bydlí v oblastech, kde je nedostatek klidu.
Česko přitom zatím jako jediná země z nováčků v EU nepřevedla do svého právního řádu evropskou směrnici o hluku. Brusel už kvůli tomu zahájil s Prahou řízení na vymáhání evropského práva, které by mohlo skončit až u Evropského soudního dvora. Následná pokuta by mohla být velmi citelná - až desítky tisíc eur denně do doby, než Česko zjedná nápravu.

Výměna oken za miliardy
Ani evropská směrnice o hluku však není dokonalá.
Myslí sice například na stavby nových silnic a na ochranu lidí v její blízkosti, neřeší ovšem takzvané staré hlukové zátěže - ochranu lidí před hlukem z ulice, která jim před okny vyrostla třeba před dvaceti lety.
A to je v Česku hlavní problém, který jde v mnoha případech vyřešit pouze výměnou oken za protihluková, případně stavbou protihlukových stěn. Výměna jednoho okna vyjde na tisíce, ale spíše desetitisíce korun.
Ředitelství silnic a dálnic v současnosti montuje nová okna ve stovkách domů v severočeských obcích. Vyjde to na desítky miliónů, což úřad pokládá za ještě relativně nevelkou investici. Protihluková opatření v celé republice si totiž vyžádají ze státních či krajských rozpočtů miliardy korun.