Úpadkový zákon projde, věřitelé budou silnější

Úpadkový zákon projde, věřitelé budou silnější

V roce 2007 se urychlí konkursy
Dlužník bude platit pět let, ne celý život
Zrychlení konkursů, více peněz pro věřitele a omezení drastických exekucí má přinést nový zákon o úpadku, na němž se v pátek shodla vláda s opozicí. Kompromisní návrh ODS a ČSSD nyní půjde ve Sněmovně do třetího čtení, platit má od poloviny příštího roku.
Zákon prosazovaly především finanční ústavy. "Roste objem půjčených peněz a banky nutně potřebují efektivní úpadkové právo, aby se dostaly k větší části rizikových úvěrů," řekla hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Přestože jde o kompromis, je podle ní dobrý jakýkoli pokrok směřující k vyšší rychlosti a účinnosti úpadkového řízení. "Je ale otázka, jaká bude praxe, zda budou soudy schopny rychle rozhodovat ve prospěch věřitelů," dodala Horská.
Prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek je s novým zákonem spokojen. "Zlepšením je posílení pozice věřitelů i to, že se umožní i revitalizace firem, které se dostaly do problémů. Jedinou chybou nového zákona je, že nebyl přijat již dříve."
Dohoda vlády a opozice je přijatelná i pro firmy. "Možnost volby konkursního správce je jistě zlepšení. Byly přece případy, že někteří správci se dohodli s úpadcem a majetek dlužníka postupně zmizel," řekl například Patrick Kreysa, manažer společnosti Ravak, která vyváží své vany a sprchové kouty do padesáti zemí světa. Podle jeho názoru je ale věcí firmy, zda se stane věřitelem. Ravak má specialisty, kteří dbají na to, aby odběratelé platili včas, protože problémové firmy platí přednostně těm, kdo vyvíjejí nátlak. Jediného nedobytného dlužníka měl Ravak zatím jen v Polsku. "Tam to ale soud vyřešil rychle, zabavil majetek a my jsme svou pohledávku dostali zaplacenou," dodal Kreysa.
V Polsku trvají bankroty průměrně jeden rok, ale například na Slovensku už pět let. Podle zjištění Světové banky se konkursy v Česku táhnou až devět let, příkladem může být třeba Moravia banka nebo ČKD Blansko. Věřitelé přitom získávají v průměru jen 17 procent z hodnoty pohledávek, nejméně ze všech zemí EU.
Zákon hlavně posílí postavení velkých věřitelů při jmenování a odvolávání konkursních správců. To má bránit posílat do konkursů i zdravé podniky. "Případ ústeckého soudce Jiřího Berky je jen špičkou ledovce," připomněl již dříve Petr Špaček, tajemník České bankovní asociace. Berkův gang zmanipulovanými úpadky způsobil škodu přes 260 miliónů korun.
Tvůrci návrhu úpadkového zákona se inspirovali v Německu a nově zavádějí "osobní bankrot". Pokud se příliš zadlužený člověk zaváže, že buď si příštích pět let nechá jen životní minimum a ze zbytku svého příjmu bude dluh splácet, nebo že prodá majetek a peníze dá věřitelům, pak se mu zbytek dluhu smaže. Musí s tím ale souhlasit věřitelé, případně soud.
Věřitelé se tak dostanou k větší části svých peněz než dosud. Vidina vidina celoživotního splácení dlužníky nijak nemotivuje, aby zvyšovali své příjmy, protože stejně většina jejich peněz, s výjimkou životního minima, jde na úhradu dluhu. Vydělávají si tedy prací "načerno", což pro věřitele znamená, že své peníze nikdy neuvidí.

Hlavní principy nového zákona o úpadku

Věřitelé budou mít při konkursu hlavní slovo, mohou odvolat konkursního správce zvoleného soudem a jmenovat svého. Předpokládá se, že správce kontrolovaný věřiteli urychlí vymáhání dluhů.
Krach podniku neznamená nutně likvidaci, nemusí dojít ihned k propouštění lidí. Firmu bude možné i reorganizovat nebo prodat a věřitel tak dostane šanci získat více peněz zpět.
Zákon zavede takzvaný "osobní bankrot", kdy se předlužení lidé budou moci dohodnout s věřiteli buď na pětiletém splátkovém kalendáři (nebude dotčen jejich majetek, ale budoucí příjmy), nebo na zpeněžení svého majetku (nebudou dotčeny jejich příjmy, ale přijdou o majetek).
Zdroj: Úřad vlády České republiky