Bez dohledu na rodiny zavírat děti nepomůže

Složitou otázku snížení věku trestní odpovědnosti dětí z 15 na 14 let budou v tomto týdnu řešit senátoři. Část odborníků přitom varuje: jestli si politici myslí, že se tím vyřeší dětská kriminalita, jde o nebezpečnou iluzi.

Vězení není jediná odpověď
"Přijetí zákona je jedna věc. Půjde ale hlavně o to, jak se bude naplňovat. Jestli si někdo myslí, že se děti budou zavírat do zvláštních ústavů, dětských vězení a všechno bude v pořádku, tak se mýlí," říká dětský psycholog Václav Mertin.
Sám přitom proti trestní odpovědnosti už čtrnáctiletých není. Vyspělost dětí v tomto věku - především fyzická - je podle něj dnes skutečně vyšší. Jenže pokud už spáchají nějaký kriminální čin, pak se musí pracovat nejen s nimi, ale hlavně s okolím, rodiči.
"Když jste nemocná, také nejdete rovnou do nemocnice. I tady musí podle závažnosti fungovat jiné možnosti, sociální dohled, psychologická pomoc. A rodina by neměla mít možnost se jim nepodrobit," myslí si.
Jenže všechny tyto nástroje podle Heleny Válkové z katedry trestního práva plzeňské univerzity stát už v rukou má: "Můžeme i nyní dítě, které je odpovědné ve smyslu své rozumové a mravní zralosti, může si představit důsledky svých činů, umístit do uzavřeného zařízení, a dokonce na dobu neurčitou. Můžeme nařídit dohled probačního úředníka, uložit terapeutické programy, antiagresivní, psychologické, s psychiatrickými elementy. To všechno lze. Ale nedělá se to."
Válková na semináři, pořádaném senátním ústavněprávním výborem k návrhu trestního zákoníku zpochybnila i argumenty o narůstající brutalitě a počtu činů spáchaných dětmi. Dlouhodobé statistiky to podle ní nepotvrzují.
Pro politický souhlas se snížením hranice odpovědnosti byl přitom rozhodující rok 2004. Paragraf doplňoval ministr spravedlnosti Pavel Němec totiž do již vládou schváleného návrhu zákoníku. Reagoval tak bezprostředně na vraždu třináctileté dívky, spáchanou o rok starším chlapcem. Ve stejném roce šest dětí ve věku od jedenácti do patnácti let zavraždilo ve východních Čechách důchodkyni.
Snížení trestní hranice ale přineslo i snížení věku, odkdy děti mohou legálně sexuálně žít. Politici hovoří o kompenzaci povinností a práv, což se Mertinovi nelíbí.
"Vůbec tu není problém ve fyzické vyspělosti, ale se sexem si spojujeme většinou něco víc než pouhý fyzický akt. Jde i o pocit odpovědnosti za toho druhého, a v tomto směru ty děti už tak jednoznačně vyspělé nejsou," říká k tomu Mertin. Proto by tyto dvě hranice nespojoval.
Neudělali to například ani na Slovensku, kde tresty pro čtrnáctileté už platí.
V anketách, zveřejněných po schválení zákoníku poslanci, tuto úpravu děti přivítaly.
Ve skutečnosti se ale začátek sexuálního života v Česku posouvá podle některých výzkumů až k 16 letům. Nové generace jsou tak zdrženlivější oproti generacím předcházejícím.
V každém případě by snížení věku trestní odpovědnosti mělo znamenat dřívější přístup k jiným odznakům "dospělosti": zákoník ruší podmínku patnácti let například pro vydání občanského či řidičského průkazu na malý motocykl.

Poslanci znovu rozhodnou
Trestní zákoník jako celek ale senátoři zřejmě vrátí do sněmovny. Signalizují to tři nejsilnější frakce: ODS, KDU-ČSL a Klub otevřené demokracie.
Senátorům se nelíbí trestnost čtrnáctiletých, ale nesouhlasí také s novým paragrafem o usmrcení na žádost bez stanovené spodní hranice trestu. ODS rovněž požaduje, aby zákoník byl projednáván s dalšími souvisejícími úpravami. A nelibost vyvolává i paragraf, který zakazuje zveřejňování záznamů pořízených skrytou kamerou. To by mohlo výrazně omezit investigativní práci novinářů.
Ve sněmovně prošel zákoník 106 hlasy ČSSD, unionistů a části ODS. K přehlasování Senátu by bylo zapotřebí minimálně 101 hlasů.