Antonín Moskalyk nastavil laťku televizní tvorby

"Člověk by měl dokončit všechno, co dělá, na úrovni a se vztyčenou hlavou," řekl Antonín Moskalyk v televizním dokumentu natočeném k jeho životnímu jubileu. O konci života nehovořil náhodou. Poslední dva měsíce se léčil na Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Zemřel v pátek 27. ledna.
Antonín Moskalyk byl ukázkovým profesionálem, který svou práci na úrovni dělat uměl až do poslední minuty. Zemřel v průběhu natáčení již třetí série divácky mimořádně populární televizní série Četnické humoresky.
V poslední době za něj režii často přebírala jeho dcera Pavlína, rovněž vystudovaná režisérka a autorka několika scénářů k tomuto seriálu. Česká televize s Pavlínou Moskalykovou v současné době jedná o tom, zda by převzala režii třetí série docela. Situaci komplikuje fakt, že se režisérova dcera provdala do Spojených států, kde žije se svou rodinou.
Nebýt nepřízně režimu, možná by byl dnes slavným režisérem filmů. V roce 1968 natočil podle předlohy Arnošta Lustiga film Dita Saxová, za který získal ocenění Stříbrná mušle na festivalu v San Sebastianu. "Natočil jsem Ditu Saxovou, objel s ní festivaly, a pak jsem čtrnáct let nesměl točit film," vzpomíná režisér.
Moskalyk své umělecké krédo charakterizoval takto: "Vždycky jsem byl posedlý tématem, kde se řešil nějaký etický problém. To znamená hodnota, ve které jsem vyrůstal - láska, pravdomluvnost, odvaha, prostě morálka. Pro mě bylo vždycky zajímavé, když jsem mohl stát na straně toho slabšího, který má mnohem méně šancí."
Jedním z úniků byla televize, které si navíc Moskalyk velmi považoval, byla pro něj stále ještě moderním médiem ve stadiu rozvoje a možnosti zkoušení nových postupů. Pro televizi natočil v roce 1971 klasiku Boženy Němcové Babička, v níž dal hereckou příležitost Libuši Šafránkové a Libuši Geprtové.
Šéfdramaturg brněnské televize Pavel Aujezdský o svém kolegovi říká: "Zamlada byl průkopníkem nových metod televizní práce. Později byl spíše příkladem vysoké profesionální úrovně. V jeho pozdějších dílech byl znát jistý v dobrém slova smyslu konzervatismus. Zatímco jeho tvorba ze šedesátých let byla i formálně výjimečná, u Babičky a pozdějších prací to byla spíše služba tématu.
Průkopníkem byl zejména při natáčení televizních inscenací, kam v sedmdesátých letech vnesl některé postupy filmové tvorby, zatímco předtím byl tento žánr spíše ovlivněn divadlem," dodává Aujezdský.
K filmu se mohl vrátit teprve prostřednictvím pohádkového námětu dílem Třetí princ (1982). Sám však nebyl typickým pohádkářem a také toto zpracování motivu K. J. Erbena vyznělo mnohem temněji a osudověji, než jsme u domácích pohádek zvyklí. Natočil ještě válečné drama Kukačka v temném lese (1986), ale srdcem již zůstal u televizní tvorby. Byl autorem několika stovek inscenací a desítek televizních filmů.
Antonín Moskalyk se narodil 11. listopadu 1930 v Chustu, ve městě, které dnes patří Ukrajině. V roce 1958 vystudoval režii na pražské DAMU.
Největší divácký ohlas získaly jeho kriminální televizní seriály - Panoptikum města pražského, Dobrodružství kriminalistiky a především Četnické humoresky, na jejichž námětech se režisér i sám podílel.
Moskalykův přínos televizi byl oceněn v roce 2005, kdy vstoupil do televizní Dvorany slávy. V roce 1994 byl výkonným ředitelem mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, o rok později ředitelem mezinárodní filmové přehlídky Zlatý golem v Praze.
Podle Moskalykova dlouholetého spolupracovníka, herce a divadelníka Tomáše Töpfera, s ním odchází velká legenda české televizní a filmové tvorby. Odešel jeden z největších bardů, díky nimž dnes existuje dramatické vysílání České televize, řekl Töpfer ČTK. "Odchází s ním legenda a část velkého kumštu," dodal. (AI)