Zákoník práce podle not KSČM a ČSSD

Komunisté spolu se sociálními demokraty včera zákoník 104 hlasy schválili v podstatě v podobě, kterou navrhovala vláda. Z pozměňovacích návrhů opoziční ODS neprošel žádný. Poslankyně za ODS Alena Páralová hovoří o "socialisticko-komunistické válcovací stolici", která postupovala navzdory nesouhlasu odborné veřejnosti, tripartity i legislativní rady vlády.

Problém: odbory
Dohodnutá hlasovací mašinérie ČSSD a KSČM se zadrhla vlastně jen ve dvou případech. Oba souvisejí s pravomocemi odborů.
Kvůli postoji KSČM, kdy se řada jejích poslanců zdržela hlasování, zůstal v původním znění paragraf, který dává odborům právo kontroly bezpečnosti práce. Mohou přikázat zaměstnavateli, aby odstranil zjištěné závady či zastavil práci, včetně přesčasů a práce v noci, pokud by ohrožovaly zdraví.
Pozměňovací návrh, který tuto pravomoc odborů změkčoval, podpořil i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Nebyl přesto přijat. Nepomohlo ani opakované hlasování. Část komunistického klubu to odůvodňovala tím, že zaměstnavatelé zatím na bezpečnost práce málo dbají.
Pravomoci odborů v této pasáži považovala už dříve vládní KDU-ČSL za neústavní. A odmítala kvůli tomu návrh podpořit ve vládě i při projednávání ve sněmovně. Že to ale budou lidovci, kdo se kvůli sporným paragrafům obrátí na Ústavní soud, to včera lidovecký místopředseda Jan Kasal nepotvrdil.
Neústavnost příslušných paragrafů od počátku odmítaly odbory i ministr Škromach. "Stejná úprava je i v platném zákoníku, ať už s tím dají pokoj," řekl včera.
Podruhé se nepovedlo stoprocentně přesvědčit komunisty u paragrafů, které se týkají nutného souhlasu odborů v zákoníkem vyjmenovaných věcech.
Nejde přitom o maličkosti: zaměstnavatel musí poskytovat informace o vývoji mezd, projednávat s odbory tempo práce, systém odměňování či změny organizace práce. Tam musí dál zaměstnavatel hledat dohodu se všemi odborovými organizacemi, které ve firmě má.
Ministr Škromach se přístupu komunistů divil: "Máme informace o případech, kdy zaměstnavatelé zakládají žluťácké odbory třeba se třemi členy, a ty pak blokují další dohody. Jestli si tedy komunisté mysleli, že tím zabrání marginalizaci malých svazů, pak se to může rychle obrátit proti nim."
V případě uzavírání kolektivní smlouvy se přitom zaměstnavatel bude moci obrátit jen na největší odborovou organizaci. A to v případě, že se odborové svazy ve firmě neshodnou. Potíže s kolektivní smlouvou kvůli různým požadavkům svazů mají opakovaně například České dráhy.
Kupodivu obavu o odbory tu projevila i pravice. Podle Páralové je možnost jednání jen s největší organizací v rozporu s ustanovením Listiny práv a svobod.

Rozdělená opozice
Proti levicovému zákoníku práce stály jak vládní Unie svobody a KDU-ČSL, tak nejsilnější opoziční strana ODS. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek už minulý týden oznámil, že strana pro zákoník hlasovat nebude. "ČSSD nám odmítla v čemkoliv ustoupit, ať si to teď odhlasuje s komunisty," řekl.
Lidovci a unionisté ale ani nepodporovali návrhy ODS, a při hlasování o nich se většinou zdrželi. Nepodpořili ani návrh ODS na zamítnutí zákona. ODS nakonec neuspěla se žádným ze svých zhruba 140 pozměňovacích návrhů.

Po volbách nová verze?
Zákoník práce nyní půjde do Senátu. Že jej senátoři zamítnou, o tom je přesvědčena opozice i Škromach. Obavy, že by se pak ve sněmovně nenašlo dost hlasů k přehlasování senátního veta, ale nemá.
"Je to moderní, liberální norma," říká ministr. Zákoník má platit od 1. ledna 2007. Už dnes ale ODS a také lidovci hlásí, že po volbách začnou pracovat na své, tentokrát skutečně liberální normě.

Co prosazují spojenci ČR