Šest z deseti pracovních míst v Evropské unii je v oboru služeb a vzniká v něm více než polovina jejího hrubého národního produktu. Zahrnuje zaměstnance v bankách i řemeslníky, daňové poradce i holiče. Proto všem pětadvaceti členským zemím tolik záleží na pravidlech, kterými se tento obor bude řídit. Proto některé z nich volají po uvolňování tohoto trhu a jiné chtějí prosadit řadu výjimek.
Německá sociální demokratka Evelyne Gebhardtová je v Evropském parlamentu zpravodajkou k právě projednávanému návrhu direktivy o liberalizaci služeb. Na její pracovní stůl a v její elektronické poště přicházelo v posledních dnech tolik studií a dodatečných návrhů, že se cítila zavalena. "Obracejí se na mne jak jednotlivci, tak podniky i lobbistické firmy," říká poslankyně.

Příležitost pro lobbisty

Zvláště odbory argumentují rizikem, že s uvolněním v oboru služeb se vytratí sociální jistoty, které zástupci zaměstnanců prosazovali během několika desetiletí. Větší svobodu na pracovním trhu naopak chtějí podnikatelská sdružení. Carlos Almaraz ze sdružení UNICE chce, aby direktiva obsahovala co nejméně výjimek. "Každému poslanci jsme poslali dopis a s mnohými se setkáváme osobně," líčil přesvědčovací práci Almaraz v rozhovoru pro německý rozhlas Deutsche Welle.
Dělicí čára mezi obhájci liberalizace a větších omezení nejde mezi starými a novými členy unie. Británie, Česko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko a Španělsko poslaly 10. února Evropské komisi společný dopis, ve kterém vyjádřily obavy, že výsledná podoba pravidel pro oblast služeb bude natolik zředěná, že se vytratí původní cíl. "I když je třeba brát v potaz legitimní obavy, musíme se soustředit na klíčový úkol, vybudovat fungující vnitřní trh," píše v dopise.

Jenom jedno z kol

Čtvrteční hlasování v Evropském parlamentu je jedním z kol rozhodovacího procesu. Pokud bude návrh schválen, poputuje do Evropské komise, která by mu měla dát přesnější podobu. Potom o něm budou znovu jednat zástupci vlád členských zemí unie.
Politická citlivost projednávaného tématu vedla Evropskou komisi k neobvyklému kroku. "Je překvapující, že se rozhodla nezasahovat do diskuse k tak významné věci, dokud neskončí projednávání v Evropském parlamentu," upozorňuje Carlos Almaraz.
Evropskou komisi mohla vést k opatrnosti předchozí zkušenost. Původní návrh liberalizace služeb připravil už v lednu 2004 tehdejší komisař Frits Bolkenstein. Nyní projednávaná podoba direktivy je vzdálena své původní podobě. Britští konzervativci dokonce tvrdí, že byla zbavena své podstaty.
Parlamentní zpravodajka Evelyne Gebhardtová je přesvědčena, že princip - uvolnit trh služeb v Evropské unii - se podaří prosadit. Připouští ale, že řady služeb se liberalizace nedotkne. "Už nyní je jasné, že vyjmuta bude oblast zdravotnictví, notáři, advokáti, sociální služby, služby ve školství, kultuře a hazardní hry," říká. Podle jejího názoru je důležité, aby sociální ochrana nebyla konkurencí tlačena směrem dolů.

Strašák liberalizace

V loňském roce obavy ze ztráty pracovních míst v důsledku uvolňování trhu služeb sehrály významnou úlohu ve francouzském a nizozemském referendu o evropské ústavní smlouvě. Obě tato hlasování skončila jejím odmítnutím.

Opatrná komise

Nynější komise pod vedením Josého Barrosa se chce vyhnout tomu, aby se v některých zemích opět stala terčem kritiky pro svou příliš liberální orientaci. Předseda Barroso proto dal najevo, že jeho komise přijme návrh tak, jak jej schválí Evropský parlament. "Nemůžeme ignorovat výsledky hlasování ve Francii a v Nizozemsku," řekl Barrosův mluvčí Charlie McCreevy.