"Burzovní policisté" míří do soukromých firem

A tady je máme, pěkně v řadě, jednoho vedle druhého. Čtyři bývalé šéfy amerického finančního dozoru SEC (Securities and Exchange Commission), nejmocnější burzovní policie světa. Setkali se koncem minulého týdne ve vlivném newyorském klubu "Council on Foreign Relations", aby diskutovali na téma "SEC a globalizace finančních trhů".
Přestože by se vzhledem k pokročilému věku nejméně dvou účastníků pódiové diskuse - Williamu Donaldsonovi je 75 a Arthurovi Levittovi 74 - mohlo zdát, že jde o odpolední kávu starších pánů, je sál nabitý. Mnozí z více než 300 účastníků musí stát.
Donaldson, Levitt a další dva bývalí šéfové SEC, šestapadesátiletý Harvey Pitt a pětapadesátiletý Richard Breeden, totiž ještě dlouho do starého železa nepatří.

Amerika není Evropa

V typicky amerických životopisech těchto čtyř mužů přitom po vysoce postavených funkcích ve státní správě následují lukrativní posty ve firmách soukromých. To, co by v Evropě zřejmě budilo rozruch, v USA nikomu nevadí, ba naopak.
"Takzvaný efekt "točících se dveří" mezi soukromým a veřejným sektorem naopak zaručuje výměnu zkušeností a vzájemné porozumění," vysvětluje šéf jedné investiční společnosti, který sám kdysi pracoval pro státní univerzitu.
Přesto ale existují jisté lhůty, které je třeba dodržet. Ze zákona nesmí bývalí šéfové burzy v prvním roce po odchodu mít se svým bývalým zaměstnavatelem kontakt.
"Ignorování této fáze určené k jakémusi ochlazení vztahů by bylo trestné," vysvětluje bývalý šéf Pitt. Co ale není vyloženě zakázáno, je povoleno.

Vzhůru do privátu

Pitt například krátce po svém odchodu založil poradenskou společnost Kalorama Partners. Přímým kontaktům s SEC se sice původně vystudovaný právník brání, na druhou stranu ale radí zákazníkům, kteří s dozorem mají problémy. "Samozřejmě že ve firemních aktivitách využíváme i některé kontakty, které jsme získali během práce v sektoru veřejném," přiznává také Breeden. "Tak zkrátka život funguje," dodává.
On sám dokázal svou pověst, kterou si vedením SEC vysloužil, pro další podnikání úspěšně využít. Statný muž pracuje jako poradce pro firmy v krizových situacích, soud jej například ustanovil kontrolorem v konkurzním řízení zkrachovalého telekomunikačního koncernu Worldcom.
Jeho nejnovějším projektem je hedgeový fond, který má skupovat firmy se špatným managementovým vedením a opět je "stavět na nohy". Podle amerických médií fond již spravuje jmění ve výši jedné miliardy dolarů.

Jedničkou je Donaldson

Zatím nejpestřejší životopis má ale William Donaldson, který je nejstarší a zřejmě také nejbohatší ze čtyř bývalých šéfů SEC. Právě on v roce 1959 založil investiční banku Donaldson, Lufkin & Jenrette (DLJ), první obchodnickou firmu na newyorské burze.
Na vrcholu rozmachu burzy koncem devadesátých let DLJ koupila švýcarská velkobanka Credit Suisse, což Donaldsonovo jmění podle médií katapultovalo na několik stovek miliónů dolarů.
Mezi založením a prodejem DLJ Donaldson navíc pracoval také jako státní tajemník na ministerstvu zahraničí, byl zakládajícím děkanem elitní univerzity Yale a téměř "jen tak mimochodem" dokázal během 14 měsíců z krize vyvést americkou zdravotní pojišťovnu Aetna.
Dnes se finančník Donaldson opět zaměřuje na svou - od roku 1981 existující - společnost Donaldson Enterprises a zastává četné funkce v dobročinných organizacích, jako je Fordova nadace, mírová nadace Carnegie, či v Lincolnově univerzitě.
Oba konzervativci Donaldson a Breeden, ale také středo-levicový demokrat Levitt patří od svého mládí k vytříbené síti elity, která působí především na severovýchodě USA. Všichni tři vystudovali elitní univerzity. Donaldson navíc například patří k studentskému spolku "Skulls&Bones" (Lebky a hnáty), jehož členem je i dnešní prezident USA George W. Bush a jeho otec a předchůdce George H. Bush.
Dobrý start měl i Levitt, jehož otec byl ministrem financí státu New York. Krátce po studiu na Williams College, kde školné stojí zhruba 40 000 dolarů ročně, založil počátkem šedesátých let společnost se Sandy Weillem, pozdějším šéfem největší světové banky Citigroup.
Dnes je Levitt poradcem známé investiční skupiny Carlyle.
Jediný, kdo pochází ze skromných poměrů, je Harvey Pitt. Ten vystudoval méně renomovanou Brooklyn College, protože se zde nemuselo platit. "Byl jsem první v rodině, kdo vysokou školu vystudoval," vypráví. Je tak důkazem toho, že úspěch lze mít i bez společenského startovního kapitálu.