Odhady se často mýlí. Může za to únava?

/Spolupracovník HN na Slovensku/
Proč to všechno dopadne nakonec jinak? To je otázka, kterou si zřejmě pokládá každý, kdo sleduje průzkumy předvolebních preferencí a porovnává je s výsledky voleb.
Agentury jsou prostě před volbami zavaleny prací a nestíhají, zní vysvětlení, které zveřejnili ve své analýze pracovníci Sociologického ústavu Akademie věd. Ústav má blízko k "veřejnoprávní" agentuře CVVM.
V Česku existuje jen několik agentur, jež mají dostatečné renomé a síť spolupracovníků, kteří pokládají otázky vybraným respondentům.
U nich si všechna média a politické strany nechávají provést předvolební průzkum.
Před volbami v roce 2002 prováděly soukromé agentury STEM a TNS Factum předvolební průzkumy téměř denně, navíc obě agentury na zakázku médií přišly s ambiciózní novinkou - s předvolebními průzkumy v jednotlivých krajích. V ní se pak dopustily vůbec největších chyb.

Tazatelé jsou přepracováni
Na síť tazatelů jsou před volbami kladeny mnohonásobně větší požadavky než v období mezi nimi. Analýza tvrdí, že z toho pak pramení celá řada nepřesností. Celý předvolební maratón navíc trvá dva až tři měsíce.
"Za pozornost stojí, že o nepřesnosti výzkumů v žádném případě nerozhodla velikost souboru respondentů," píše se v knize autorů ze sociologického ústavu s názvem Kvalita výzkumů volebních preferencí.
STEM a TNS Factum jejich počty kvůli lepším výsledkům pro poslední průzkum dokonce zdvojnásobily.
"Za pouhé dva dny bylo dotázáno 2376 respondentů, obdobným způsobem posílilo i TNS Factum a během dvou dnů vyzpovídalo 2006 lidí," píší autoři. Agentury normálně zpovídají zhruba tisíc lidí.
To může mít podle autorů jednoduchý důsledek. "Nabízí se otázka, zda to nevedlo k nadměrnému zatížení tazatelské sítě, a tím k nekvalitní terénní práci," píší.
TNS Factum tak například udělala nepřehlédnutelnou chybu v odhadu volebního výsledku komunistů v roce 2002. Přiznala jim o šest procent méně, než nakonec dostali. Podobně - i když o něco lépe - dopadl výzkum STEM.

Soukromé a veřejnoprávní
CVVM stejný průzkum uskutečnila těsně před volbami, zveřejnila ho ale až čtrnáct dní po nich. Takový luxus si nemohou soukromé společnosti dovolit. V Česku je také zakázáno průzkumy zveřejňovat sedm dní před volbami. V Lucembursku zákaz platí dokonce celý měsíc.

Odhady platí i strany
Průzkumy ale agentury nezpracovávají pouze pro média. Americká agentura PSB, která pracuje pro sociální demokraty, na nich dokonce staví celou kampaň. Pro své průzkumy využívá služeb agentury STEM/MARK. Sama totiž nemá síť tazatelů.
V celorepublikových průzkumech dosahují všechny agentury slušných výsledků. Před volbami v roce 2002 se ale nejméně vyznamenaly při odhadech zaměřených na jednotlivé volební kraje.
Například STEM přinesl průzkum z jižních Čech, kde měla přesvědčivě vyhrát ODS s náskokem 11 procent nad ČSSD. Sociální demokraté ale nakonec ODS porazili o čtyři procenta.
V průzkumech TNS Factum, provedených a zveřejněných týden před volbami, agentura avizovala, že v Plzeňském kraji suverénně zvítězí Koalice s 25,6 procenta hlasů.
Nakonec zvítězila ODS a Koalice skončila čtvrtá s necelými dvanácti procenty.
Naopak v Karlovarském kraji by podle průzkumu agentury nehlasoval pro Koalici ani jeden volič, pár se jich nakonec objevilo v průzkumu zveřejněném týden před volbami a Koalice v něm dostala 1,2 procenta. Nakonec pro ni hlasovalo devět procent voličů.
V předvolebních průzkumech se počítá se statistickou chybou 2,5 procenta. Navíc je nutné počítat i s tím, že lidé mají tendenci říkat tazateli něco jiného, než co později udělají u volebních uren.

Jak se agentury před volbami mýlily