Firmy musely projít bolestivými změnami

/Od naší zpravodajky/

Rostoucí investice, rekordní zisky, nabírání nových pracovníků. Na první pohled by se mohlo zdát, že se německým firmám daří jako dlouho již ne. Než se ale dostaly do této dobré kondice, musela většina z nich projít bolestivou ozdravnou kúrou. "Firmy nyní sklízejí plody svých snah v minulých letech," cituje dnešní deník Handelsblatt Michaela Hüthera, šéfa Institutu pro německé hospodářství (IW). Za loňský rok tak společnosti podle všech odhadů dosáhly zhruba o pětinu vyšších zisků než v roce 2004, který již byl rekordní.
"Pouze důsledné posilování v zahraničí nakonec umožňuje zůstat konkurenceschopným a investovat i tam, kde jsou náklady vysoké," vysvětluje šéf společnosti Continental Manfred Wennemer, jak je možné, že koncerny rostou a opět chtějí investovat v Německu. Právě jeho společnost je přitom pro restrukturalizace, kterými si německé firmy musely projít, dobrým příkladem.
Ještě před více než čtyřmi lety byl výrobce pneumatik zvaný Conti hluboko ve ztrátě. Zpět k rekordním ziskům se mu podařilo dostat pouze díky výraznému snížení nákladů, což pro zaměstnance znamenalo pracovat déle za stejnou mzdu a smířit se s přesunem části výroby mimo Německo.
Podobně musely se svými pracovníky vyjednávat i jiné velké koncerny. Nejnovějším příkladem může být společnost AEG, jejíž továrnu v Norimberku se mateřská společnost Electrolux rozhodla uzavřít a výrobu přesunout do Polska. V Německu si společnosti často nechávají například divize jako vývoj či technologická oddělení, ty si ale většinou vystačí s méně lidmi.
Společnosti jako Siemens či DaimlerChrysler se naopak rozhodly přistoupit na systém "více práce za stejnou mzdu". Právě to je podle ekonomů jedna z mála možností, jak se vyrovnat s vysokými mzdovými náklady, které jsou v Německu jedny z nejvyšších v Evropě. O navýšení pracovní doby za stejnou mzdu tak nyní údajně přemýšlí také automobilka Volkswagen, která musí výrazně snížit náklady a chystá odchod zhruba 20 000 zaměstnanců. Kromě přesunu pracovních míst a vyjednávání se zaměstnanci se ale mnoho koncernů rozhodlo také prodat některé své části a zaměřit se na důležité věci. Příkladem takové proměny je například výrobce nákladních vozů a strojů MAN. Nyní šéf koncernu Hakan Samuelsson nejenže plánuje navýšení investic, ale také nevylučuje možné akvizice. MAN přitom není výjimka. Svou nově nabytou silnou pozici se v zahraničí snaží ukázat stále více firem, příkladem může být chemický koncern BASF, který se snaží převzít americkou firmu Engelhard, či výrobce technických plynů Linde. Ten chce za 12,4 miliardy eur koupit britského rivala BOC, jehož vedení by podle včerejších zpráv německého tisku mělo dnes jeho nabídku svým akcionářům doporučit.
Přestože pro obsáhlé reformy firmám chybí ještě mnoho rámcových podmínek, jako například uvolnění ochrany před výpovědí, což musí v zákonech změnit vláda, jsou optimistické, že situace bude i nadále příznivá. Jak vyplývá z posledního průzkumu deníku Handelsblatt mezi 800 vedoucími manažery, považuje 59 procent z nich současné podmínky pro podnikání za dobré či spíše dobré.
Optimistické jsou také prognózy renomovaného institutu Ifo, podle něhož je nálada mezi podnikateli nejlepší za posledních 14 let. Manažeři přitom lépe hodnotí jak situaci současnou, tak vlastní perspektivy firmy do budoucna. Ifo index v únoru stoupl již potřetí v řadě, s čímž ekonomové nepočítali. "Rozmach začíná nabírat na šíři," komentoval tento výsledek šéf institutu, Hans-Werner Sinn.

Názory německých manažerů