Viktor Kotlán: "Českolipská kritéria" pro euro

Když dostal britský ministr financí od premiéra za úkol vyhodnotit připravenost Británie na přijetí eura, vše se zdálo bezproblémové.
Potom přišla chvíle, kdy se otázka zdála ryze technická: ministr financí přišel s pěti ekonomickými kritérii. A nakonec přišla chvíle překvapivá. To když ministr na základě oněch "pěti testů" prohlásil, že Británie na euro připravena není. A librou se zde platí dosud.

Prezident Klaus nedávno volal po ustanovení obdobných vlastních ("českolipských") kritérií. Ale ony už leží na stole. Domnívám se, že již tento podzim mohou kvůli nim vzniknout nebývalé třenice mezi vládou a ČNB.

Jsou totiž dvojí kritéria

Vláda a centrální banka se před třemi lety ve své "eurostrategii" zavázaly, že budou hledět nejen na plnění Evropou daných maastrichtských kritérií, ale také na to, zda je již euro pro českou ekonomiku vhodné. Vymyslela se tzv. Kritéria ekonomické sladěnosti.

Ta hodnotí, nakolik česká ekonomika souzní s eurozónou. A také to, zda a jak dobře jsou v Česku vyvinuty mechanismy, které by v případě problému vyvolaného nedostatečnou ekonomickou sladěností, pomohly situaci řešit.
Hodnocení "ekonomické sladěnosti" provádí ČNB spolu s ministerstvy financí a průmyslu každý rok na podzim. Pravda, ne všichni jsou si této práce, snad kvůli nedostatečné "marketingové" podpoře ČNB, vědomi. Vážený čtenář však může nalézt loňskou analýzu na internetové stránce ČNB.

Kvůli čemu by měly vznikat třenice? V Británii spočívá hodnocení "pěti testů" i rozhodnutí o euru v rukou vlády. V Česku je to jinak.

Ano, je to věc i ČNB

Eurostrategie totiž jasně uvádí, že návrh, zda vstoupit do tzv. evropského směnného mechanismu (ERM II) a po dalších dvou letech přijmout euro, podává - na základě hodnocení plnění "Maastrichtu" a "analýz sladěnosti" - Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí. Role ČNB je tedy větší než role britské centrální banky.
A to i přesto, že někteří členové bankovní rady se tváří, jako by přijetí eura s ČNB vůbec nesouviselo.

Role centrální banky plyne i ze zákona o ČNB. V něm se uvádí, že banka stanoví, po projednání s vládou, režim kursu české měny k cizím měnám. Vstup do ERM II a přijetí eura jsou bezpochyby otázkou změny režimu koruny. Otázkou interpretace zůstává sousloví "po projednání s vládou". Na jiném místě zákona se totiž uvádí, že ČNB nesmí přijímat ani vyžadovat pokyny od vlády a dalších orgánů.

Nyní předpokládejme, že na podzim ČNB, podobně jako v předchozích letech, dojde svými analýzami k závěru, že česká měna není v následujícím roce zralá na vstup do ERM II. Zároveň předpokládejme, že novou vládu sestaví sociální demokracie a bude nadále prosazovat přijetí eura v roce 2010. Ani jeden předpoklad není nijak nereálný. Jejich naplnění povede ale ke střetu. Chtít euro v roce 2010 totiž znamená vstoupit do mechanismu ERM II již v roce 2007.

V této chvíli podle mne nelze spoléhat, že ČNB ve střetu o odložení eura ustoupí, například s poukazem na "političnost" celé věci a nejasné zákonné zmocnění. Někteří členové bankovní rady jsou totiž naladěni relativně bojovně. A to nás na podzim čeká potenciální výměna dalších dvou jejich členů.

Chvíle pro přesná čísla

Centrální bance se ale bude doporučení odložit euro špatně obhajovat. Zmíněným "analýzám sladěnosti" (klidně je nazývejme "českolipská kritéria") něco chybí. Neobsahují cílové hodnoty, kterých by bylo třeba dosáhnout, aby se dalo přijetí eura posvětit.

Případné hlasy o nedostatečné připravenosti české ekonomiky tak budou rychle převálcovány poukazem na plnění maastrichtských kritérií. To, že i při jejich stanovení panovala obrovská nejistota ekonomů, co je ještě tolerovatelné a co nikoli, bude zapomenuto. Cílové hodnoty jsou odmávnuty, tak proč se jich nedržet.

Stojí proto za úvahu, aby ČNB a ministerstvo financí za přispění nezávislých expertů vybraly z analýz několik nejdůležitějších "testů" a u nich stanovily cílové hodnoty. Jejich splnění by bylo znamením, že vstup do ERM II je možný.
Nebude to lehké ani jednoznačné, ale kvalitě rozhodnutí to pomůže. Zároveň se tím lze vyhnout případné skutečné politizaci ČNB.

Autor je hlavním ekonomem České spořitelny