Proti smrti zabírá jen růst

Na první pohled by se mohlo zdát, že může být Reinhold Würth díky svému úspěchu klidný. Má zámek, čtyři letadla, jmění odhadované na sedm miliard eur, muzea, cennou uměleckou sbírku, rodinu a firmu, která v 81 zemích světa zaměstnává přes 50 tisíc lidí. Když promluví, je však jasné, že chce jít dále. Muž se slabostí pro pruhované košile a barevné ozdobné kapesníčky má stále jeden nápad za druhým.
Würth je tělem i duší stále ještě na cestách, a to již 53 let. Jen málokdo symbolizuje dynamiku podnikání právě tak jako on, muž, který jako obchodní cestující vystavěl světové království šroubů.
"Sněhová břečka, všude ruiny a studené nohy," takové jsou jeho vzpomínky na leden 1950, kdy se jako patnáctiletý učeň ve velkoobchodu se šrouby, který vedl jeho otec Adolf, vydal na cestu.
Nápad firmy, která nese rodinné jméno Würth, byl převratný: než aby na zákazníky čekala, vyrazila za nimi. "Dnes takto propojujeme několik tisíc výrobců s 2,6 miliónu zákazníků," vypráví Würth.
Jeho prvním klientem byl servis automobilky Volkswagen, ještě dnes patří segment zvaný "automotive aftermarket" mezi jedny z klíčových oblastí firmy.
Tři roky se Reinhold Würth učil u svého otce, který byl velmi přísný a nic mu nedaroval. Byl přitom rád, že nemusel být dlouho ve škole. "To byla nejhorší doba mého života," vypráví Würth, který prý sice nikdy neměl hodinu chemie či fyziky, dnes se ale honosí titulem profesora.
Vedení firmy musel převzít již ve svých 19 letech, kdy otec náhle zemřel. S pouhými dvěma zaměstnanci si zpočátku nebyl jist, kam vyrazit. "Zkrátka jsem pokračoval tam, kde jsme již byli. A pak jsem to jen znásobil," říká.
Würth si stále znovu kladl cíle, které se jeho lidem zdály být nedosažitelné. Když tak v polovině 60. let svým 20 prodavačům na vánoční oslavě řekl, že firma za pár let bude mít zástupců 100, mysleli si, "že jsem padlý na hlavu", říká. Přitom již v roce 1962 založil svou první zahraniční dceřinou společnost v Nizozemí a dnes mimo Německo dosahuje 60 procent svého obratu. "To je jakási rodinná tradice. Již otec se snažil prodávat ve Švýcarsku a Rakousku, což bylo tehdy nezvyklé," vypráví Würth.

První miliarda tržeb

Když v roce 1978 měla firma obrat 330 miliónů marek, cílem šéfa koncernu bylo, na čtyřicetileté jubileum v roce 1985 dosáhnout miliardy. Zase jednou se všichni smáli, ale cíl se mu splnit podařilo. Na přelomu století dokonce skupina, která již byla konglomerátem z více než 250 dceřiných společností, překonala hranici miliard deseti.
Jak ale může něco takového fungovat? V Německu je jen málo firem, které mají svou vlastní "kulturu" právě jako Würth. Společnost nemá vlastní podnikovou radu, mzdy svých zaměstnanců ale přizpůsobuje všeobecně platným tarifům. V krajním případě se zaměstnanci vyjednává i Reinhold Würth. Důležitým faktorem je také nekompromisní zajištění kvality, což znamená například neustálé kontroly dodavatelů.

Cukr a bič pro podřízené

Pilířem jsou podle Würtha především zástupci firmy, které si sice hýčká, které ale také nechá pocítit neúspěchy. Když se jim nedaří, mohou například dostat horší služební vůz. A běda, když je načapá při tom, že během pracovní doby tankují. "Jen si to spočítejte. Máme 24 000 zástupců a kdyby každý z nich deset minut denně tankoval, pak bychom jen 500 lidí zaměstnávali na tankování," říká.
Kdo ale v kontrolách obstojí, ten má dobrou šanci dostat se z nižší šarže zástupců do vyšší. Odměnou je lepší auto či dovolená v exotických krajích. Sám Würth se přitom snaží jít příkladem. V nasazení je nejméně 16 hodin denně.
Kdykoliv to ale jde, snaží se také věnovat svým koníčkům, jako například létaní a jízdě na horském kole. Možná i proto ve svých 70 letech působí velice fit.
Většinou má ve tváři příjemný výraz, zkamení pouze když jej něco zlobí, jako například špatné výsledky. Ty jsou postrachem všech prodavačů, které honí temná moc zvaná "WIS" (neboli Würth-Informations-System).
Každý zástupce i každá dceřiná společnost musí přísně podávat neustále zprávy. Výsledky jsou známy již každý pátý kalendářní den v měsíci.
"Máme neuvěřitelně vypilovaný informační systém," míní jinak konzervativní Würth. "Systém ví o všem," dodává.

Mezi nejbohatšími Němci

Pečlivost se Würthovi vyplatila. Podle časopisu Forbes jeho soukromé mění činí 7,2 miliardy eur, je tak jedním ze šesti nejbohatších Němců a 59. nejbohatším člověkem na světě. Jeho majetek spravuje rodinná nadace. Slávu má tak Würth jistou, ať už jako podnikatel, sběratel či mecenáš. Jeho umělecká sbírka, která obsahuje více než 8000 děl, je legendární, firemní centrála se podobá muzeu.
Ve vedení firmy jej od tohoto měsíce nahradila jeho 40letá dcera Bettina. "Chci pracovat jen dva nebo tři dny místo sedmi dní v týdnu," vysvětluje podnikatel, který se oficiálně z provozního řízení společnosti stáhl již před jedenácti lety. Jeho firma pro něj přitom znamená život, což se odráží také v jeho mottu: "Proti smrti zabírá jen růst."