Maria Viegová, která pět let pracovala v call centru dietního nápoje SlimFast, vyslechla spousty hovorů s plačícími ženami, které zoufale hledaly radu, jak přestat šidit svou dietu. "Hlavně si stěžovaly na to, že jsou hladové," říká.
Nyní má potravinářský průmysl nové řešení: produkty, které umožňují pocit sytosti lidem, kteří sytí nejsou.
Velké potravinářské koncerny se často opožďují za módními dietami, nafukovanými populárními knihami i osobními doporučeními. Tyto společnosti jsou totiž ze své podstaty zaměřeny na to, aby lidé jedli více, což se třeba odráží v reklamním sloganu brambůrků Lay: "Vsadíme se, že vám nestačí jen jedna porce."

Kouzla, jak nasytit hladové
Tyto společnosti od Nestlé přes Unilever až po Kraft Foods hrají o to, aby vytvářely módu jíst jejich vlastní dietní potraviny. Experimentují se speciálními druhy škrobu, novými typy vláknin a s procesem, který v tenkém střevu vytváří takzvaný mechanismus zpomalené prostupnosti. Cílem je vyrobit produkty, které budou zákazníci kupovat ve větším množství vlastně proto, aby mohli jíst méně.
Prodej potravin roste ročně asi o dvě procenta. Naopak odbyt potravin, které jsou zrovna v módě, roste závratně rychle, byť nevyzpytatelně.
Snahy o ovládání chuti k jídlu nejsou nové. Výrobci potravin to nazývají pocitem sytosti. Jde o to udržet spotřebitele spokojené, protože syté.
Kdysi výrobci dodávali do potravin kofeinové doplňky i některá farmaceutika, jako byly třeba dietní pilulky Dexatrim.
V osmdesátých letech se začala omezovat v jídle sůl a lidé pěstovali jogging.
V devadesátých letech se uchylovali k režimu nízkotučných potravin.
A konečně v roce 1997 přišla do módy dieta podle doktora Atkinse (Robert Atkins, 1939 - 2003, propagoval potraviny s nízkým obsahem uhlovodanů a vysokým obsahem bílkovin.).
To zaskočilo potravinářský průmysl, který ještě v té době vrhal své zdroje na financování výzkumu a výroby nízkotučných produktů. Mnoho společností se mylně domnívalo, že Atkinsova dieta je jen krátkodobou módou. Až pozdě zjistily, o jak multimiliardový obchod vlastně jde.

Atkinsova dieta zabrala
Nízkouhlovodanová dieta změnila postoj lidí k hubnutí. Zejména je přesvědčila, že je možno ztrácet váhu, aniž pociťují hlad, neboť bílkoviny metabolizují pomalu.
Nedávno však byla popularita Atkinsovy diety zpochybněna zjištěním, že některým lidem se prudce zvedla hladina cholesterolu. To ovšem stoupence této diety neodradilo, protože se nechtěli vracet k pocitu trýznivého hladu.
Přirozeným pokračovatelem Atkinsovy koncepce je takzvaný glykemický index. Je založen na tom, jak uhlovodany zvyšují hladinu cukru v krvi.
Udržení stálé hladiny cukru v krvi zabraňuje rychlému tvoření inzulínu, což zahání pocit hladu. Normálně tělo využívá inzulínu k odbourání cukru. Potrava s nízkým glykemickým indexem se vstřebává mnohem pomaleji. A tyto procesy velcí výrobci potravin napodobují ve svých laboratořích.
Vědci společnosti Unilever se již čtyři roky zabývají vývojem technologie, která se soustřeďuje na tzv. brzdicí mechanismus ilea, kyčelníku. Ten je nižší částí tenkého střeva.

Jak oklamat lidský mozek
Proniká do něj tuk jen v těch případech, kdy je organismus jeho přísunem zavalen. Pokud se tak stane, kyčelník vyšle signál do mozku, že zažívací trakt je plný. Unilever vynalezl metodu, jak změnit strukturu molekul tuků tak, aby procházely zažívacím traktem pomaleji a vyvolávaly pocit sytosti, a to v okamžiku, kdy proniknou do kyčelníku.
Terry Olson, generální ředitel marketingu produktu SlimFast, říká, že tato technika může přesvědčit tělo, že spotřebovalo 500 kalorií - asi dva obložené chlebíčky - ačkoliv konzumovalo pouze 190 kalorií. To je přesně množství obsažené v nápoji SlimFast, do něhož Unilever vkládá určité množství těchto molekul tuků. Takže místo dosavadních dvou a půl hodin nyní tento dietní nápoj vyvolává pocit sytosti plné čtyři hodiny.
Konkurenční výrobci zkoumají i jiné hlad zadržující mechanismy. Například společnost Danone využívá zvláštního druhu škrobu, který tělo absorbuje pomalu a udržuje tak stálou hladinu cukru v krvi.
Loni vědci z Danone patentovali zvláštní druhy vlákniny, které zpomalují proces trávení a roztahují žaludek. Tím se lidé cítí sytí déle.

Škroby dělají zázraky
Společnost Kraft Foods vyvinula technologii, založenou na druhu škrobu, který je rezistentní vůči trávícímu procesu. Normální škroby, základní ingredience pečiva, v těle působí jako cukr. Tento nový speciální druh se však chová jako vláknina, která je trávena pomalu a udržuje stálou hladinu cukru v krvi. Zároveň však působí i jako normální škrob, který plní svou hlavní úlohu, totiž držet pečivo před drolením.
Všechny diety, vyvíjené potravinářskými společnostmi, jsou velmi složité. Většina dietních přípravků selhává, protože jsou založeny jen na jednom stimulantu, říká profesor Richard Mattes, který spolupracuje s koncernem Unilever. Některé působí na mozek, jiné na tlusté střevo, další na tenké střevo, jiné na žlázy s vnitřní sekrecí.
Cílem je vyvinout "multifunkční mechanismus, který naše tělo vyžaduje, aby si zajistilo dostatek energie," uvádí profesor Mattes, a potravinářské společnosti se o to pokoušejí.

Co vlastně vyvolává hlad
Vědec Mark Friedman z Monellova centra má na úsilí potravinářských firem skeptický názor. Jak uvádí, žádný z přípravků nebude schopen působit na obrovský počet těch funkcí těla, které vyvolávají hlad.
Navíc tu je podle něho i překážka obchodní: "Jak chcete prodávat sytost, když nikdo ve skutečnosti neví, o jakou funkci jde?"
Tyto pochybnosti však nemohou zvrátit dosavadní stále rostoucí poptávku po těch prostředcích, které slibují skoncovat s obezitou, jež ohrožuje zdraví stále většího procenta obyvatel zejména v hospodářsky vyspělých státech.

Nic není naprosto dokonalé
Vysoce výdělečný obor podnikání láká i výrobce různých přípravků, které se neopírají o vědecký výzkum, ověřený klinickými testy.
Výroba některých dietních přípravků musela být zastavena a potravinářské koncerny se tak dostaly bez vlastní viny do "špatné společnosti". Šlo například o tablety Fen phen, složené ze dvou chemikálií, z nichž jedna mohla poškodit srdce.
Jak říká David Mela z Unilever, šéf programu nového SlimFast, jejich produkty nemají vůbec nic společného s těmi doplňky stravy určenými k hubnutí, které se prodávají v drogeriích.
"Řada těchto produktů poškodila pověst celého odvětví, které vyrábí prostředky pro kontrolu hmotnosti. Kdyby totiž existoval doplněk, který by měl fantastické účinky, nečelili bychom problému obezity," míní David Mela.

HN20060310_3.jpg

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist