Zlepšit služby pojišťoven
Měnit systém pouze kosmeticky není možné podle stínového ministra zdravotnictví Tomáše Julínka: "Nedovoluje to dynamika rozvoje zdravotnictví a stárnutí populace," říká.
HN: Pacienti často bloudí po systému a obtížně hledají správného lékaře. Jak se lépe orientovat?
Nejlepší bude, když se domluví s pojišťovnami ještě předtím, než budou péči potřebovat. Součástí nabídky pojišťoven by měla být řízená péče, která přesně stanoví cestu po systému. Bude garancí, že péče je kvalitní, a zabrání se tím, aby se čerpala zbytečně.
HN: Pacient nemá šanci kvalitu péče zkontrolovat. Je obtížné to zavést?
Velkou roli hraje pocit pacienta. Když mě bolí noha, budu se léčit a noha mě bolet přestane, pak byla terapie úspěšná. U složitějších zásahů, kde pacient nemůže hodnotit ani vybírat, nastupuje pojišťovna, která by měla hrát roli jeho agenta. Pacient by měl mít i možnost se dozvědět, jestli péče byla poskytnuta podle pravidel. Takové otázky by měla zodpovědět pojišťovna nebo nezávislý státní úřad.
HN: Dnes platí za léky spíše ti, kteří jsou více nemocní. Nemohl by být systém spravedlivější?
Zjednodušeně řečeno, není nutné platit paraleny nebo léky, které užívám jednou za pět let. Částky, které se tím uspoří, zůstanou ve zdravotním pojištění pro náročné a drahé léky. Tam nemusí být spoluúčast vůbec.
Měl by existovat také strop, aby se malé doplatky nekumulovaly. Chceme finanční bezpečí pacienta sledovat na osobních účtech. Pracovně jsme stanovili strop na tři tisíce korun ročně.
HN: Je možné zkrátit a sjednotit čekací lhůty na operace v jednotlivých nemocnicích?
Smlouva s pojišťovnou by měla garantovat, aby člověk, který jde do nemocnice, předem věděl, že čekací doba nesmí být delší než určitý počet měsíců. Může být i garance, že například operace kloubů bude do čtyř měsíců. Tuto hranici by stanovil nezávislý regulátor. Není to otázka kapacit. Pokud má pojišťovna na nějaký výkon peníze, nemůže se žádná nemocnice vymlouvat, že operovat nejde.
HN: Jde rozšířit nabídku ambulancí a domácí péče na úkor nemocnic?
K žádoucímu přesunu za posledních vlád nedošlo. Délka i počet pobytů na lůžku proti poměrům v komunismu poklesly, trend se však zastavil. Je to tím, jak jsou nastaveny úhrady zdravotní péče, a je to důkaz, že správně nastaveny nejsou. Pojišťovny hradí dražší péči v nemocnicích, místo aby hradily levnější ambulantní péči.
Posun by nastal, kdyby se na trhu objevily ceny odpovídající realitě. Musíme ve zdravotnictví zavést ceny v korunách, aby pak mohly pojišťovny uvažovat o tom, kde je pro ně nejvýhodnější péči objednat. Pokud bude výsledek ambulancí stejný nebo lepší, měly by dostat přednost.
