Studenti mohou těžit z konkurence škol

Získat ceněný titul MBA a nemuset přerušit svou práci a kariéru - to přináší EMBA - tedy studium MBA pro vedoucí pracovníky. Je zaměřeno na vůdcovské schopnosti manažerů, na řešení, která se dají prakticky okamžitě využít v praxi, umožňuje navázat ve třídách kontakty se zajímavými manažery často i ze zahraničí; mateřské firmy přitom často takové studium svým vedoucím plně nebo částečně hradí... Není divu, že v posledních letech získává tato forma zvýšení kvalifikace na oblibě.

Konkurence přináší výhody
Na druhé straně sílí i konkurence mezi školami, které tyto programy nabízejí. Zdá se, že ve prospěch studentů. Jak uvádí například http://topexeced.com spadající do QS Group - společnosti, která se zabývá studiem MBA a pořádá i celosvětové propagační akce QS World MBA Tour - mnohé školy si uvědomily, že řada manažerů není ochotna přijít o část svého výdělku a přerušit svou úspěšně se rozvíjející kariéru. Snaží se tomu vyjít vstříc. A tak v současnosti nabízí programy EMBA kolem dvou set padesáti škol na celém světě. Přitom podle průzkumů o tento druh studia mají větší zájem Evropané než Američané. A kde se hledají konkurenční výhody? Například si organizátoři programů uvědomili, že velké cestování za studiem je pro klienty nejen drahé, ale i časově náročné. Snaží se se svými programy ve spolupráci s jinými školami proniknout blíže k potenciálním zákazníkům.
Dalším směrem je posilování složky distančního vzdělávání. Moderní technologie umožňují pořádat výměnu názorů a spolupracovat na obrovské vzdálenosti, aniž by člověk musel opustit svou kancelář, domov nebo u společných konferencí třeba lokalitu svého podniku.
Globalizace volá po zkušenostech, které překračují rámec jednotlivých kultur a světadílů. Některé školy budují své pobočky tak, aby účastníci mohli část programu studovat v Evropě a druhou třeba v Asii. Běžné se stává mezinárodní složení studentů-manažerů ve třídě. A vývoj jistě přinese další přístupy.

Trendy v postkomunistických zemích
Snaha středoevropských zemí a Ruska dohnat západní ekonomiku volá po dostatku kvalitních manažerů. Jaká je zde konkrétní situace?
Celá generace vrcholových manažerů neměla podle průzkumu QS TopMBA.com příležitost řádného studia MBA. To se odráží v jejich zájmu o kurzy pro pracovníky ve vůdcovských pozicích - tedy EMBA. Počet zájemců o ně roste zejména v Rusku, ale stoupá i počet přihlášek ze zemí střední Evropy. Zájemci pocházejí zejména z oblastí finančních služeb, dalších služeb, energetiky a spotřebního zboží.

Tomu odpovídá i zájem pracovníků náboru, kteří vyhledávají absolventy MBA ve střední Evropě a v Rusku. Index TopMBA.com náboru absolventů MBA ukazuje celkový 20procentní (v Rusku 15procentní) růst poptávky po absolventech MBA v roce 2005, s tím, že v některých sektorech je ještě vyšší - v oblasti poradenských služeb 35procentní (15procentní). Ve finančních službách dosáhl 20 procent (v Rusku 10 procent), obecně v průmyslu 17 procent (12 procent) a v technologiích 18 procent (v Rusku pět procent). Tabulka ukazuje změny v počtu pracovních příležitostí podle regionů, předpokládané 505 společnostmi, které se zúčastnily průzkumu mezinárodních náborových pracovníků v roce 2005.

Růst platů absolventů MBA
Podle Nunzio Quacquarelli z QS Group vzrostly celosvětově průměrné platy absolventů MBA v předchozích osmi letech o 27 procent, ale v posledních dvou letech to bylo o 12 procent. To odpovídá úrovni před poklesem v roce 2001, kdy byl průměrný plat v USA 84 500 amerických dolarů a Evropě 82 000 dolarů. Tento vzestup odráží optimismus mezi náborovými pracovníky a rostoucí konkurenční boj o špičkové talenty.
Prémie pro rok 2005 podstatně stouply. Finanční služby informují o vysokých průměrných ročních prémiích - 40 500 dolarů, a zejména v investičním bankovnictví dosahují v prvním roce u absolventů MBA až 100 000 dolarů.
Poněkud jiná je situace ve střední a východní Evropě. Zde náboroví pracovníci uvádějí průměrné platy těsně nad 50 000 dolarů ročně, zatímco v západní Evropě přes 84 000 dolarů.
Když ovšem porovnáváme platy, musíme vzít v úvahu také kupní sílu příjmu absolventa. Například podle OECD v Maďarsku je kupní síla dolaru o 55 procent vyšší než v USA, což znamená, že absolvent MBA, který vydělá v Maďarsku o 44 procent méně, stále ještě dosahuje vyššího životního standardu, než absolvent pracující v New Yorku.

Plánovaný růst počtu manažerských škol
Region postkomunistické střední Evropy a Ruska je podle průzkumu QS TopMBA.com stále ještě poddimenzován v počtu manažerských škol a institucí nabízejících MBA studium. Studie se domnívá, že je tu analogie s Německem, které teprve v roce 1998 odstranilo zákon, který zakazoval domácím univerzitám nabízet placené MBA programy. Od té doby počet MBA programů v Německu stoupl ze dvou privátních škol na více než 40 veřejných a privátních MBA programů.
Otázkou je, zda tento názor obstojí i v České republice, kde v současnosti nabízí MBA studium ve spolupráci se zahraničními školami kolem dvaceti institucí pro deset milionů obyvatel a zdá se, že trh je v současné době na straně nabídky minimálně saturován. Jinou otázkou samozřejmě je kvalita nabízených programů, která zdaleka ještě není vyrovnaná. Ale podíváme-li se na žebříčky manažerských škol, které vydávají renomované listy a časopisy jako je Financial Times či Wall Street Journal, i ve světě existují velké rozdíly mezi jednotlivými školami. A to jak z pohledu absolventů škol, tak i pracovníků náboru z velkých korporací.
Situaci v Česku může ovlivnit i lepšící se finanční situace manažerů a tedy i ochota investovat z vydělaných prostředků do svého dalšího vzdělání. Vliv jistě mají zdejší nižší ceny studia MBA. Konkurence na trhu práce se jistě odrazí i v zájmu o doplnění vlastního vzdělání. Zejména, když na trh práce postupně přicházejí mladé ročníky s lepšími znalostmi cizích jazyků - zejména angličtiny, s praxí, kterou mnozí prošli již za studia na vysoké škole a často i v zahraničí a podobně. Ovšem zda prozíraví manažeři sáhnout po české nebo zahraniční nabídce, to už bude plně v jejich rukou.