Výplata jako almužna
První plat Pavla Skřivánka činil pouhých 3500 Kč hrubého, a to poté, co vystudoval v Praze Vysokou školu ekonomickou, obor mezinárodní vztahy, a nastoupil v roce 1992 do svého prvního zaměstnání. "Je to almužna, která neuspokojí nikoho, natož ambiciózního mladého muže," říká Skřivánek a dnes v duchu děkuje svému prvnímu zaměstnavateli, protože to byla právě výše výplaty, která ho donutila začít hledat vlastní cestu.
Na počátku 90. let byl obor jazykových služeb v tehdejším Československu ještě v plenkách, což Pavel Skřivánek zjistil poměrně záhy poté, co si na radu kamaráda začal přivydělávat překládáním a tlumočením pro různé jazykové agentury. Tam zavětřil obrovskou masu nespokojených klientů.
Na začátku musel podstoupit velké riziko. Aby získal klienty, použil na své zviditelnění drahý inzerát ve Zlatých stránkách. Neměl však žádné vlastní prostředky, a proto musel spoléhat na to, že mu inzerce přinese očekávané zakázky, díky nimž inzerci následně zaplatí. Musel vymyslet i něco, čím by se odlišil od již existujících překladatelských agentur. Vsadil proto na expresní překlady, které stávající agentury standardně nenabízely. Strategie se ukázala jako správná, Skřivánek záhy získal první velkou zakázku od významného zahraničního investora.
Samotná překladatelská činnost však v té době nepřinášela příliš vysoké zisky. Skřivánek se věnoval také tlumočení, které bylo lukrativnější. Ačkoliv neměl žádné zkušenosti, první zakázka, kterou získal, dopadla skvěle. Jednalo se o tlumočení "naživo" v celostátním televizním vysílání.
Jak Pavel Skřivánek říká, uvědomoval si svoji nedostatečnou praxi. Přišel proto do televize o tři hodiny dříve, před začátkem pořadu se setkal s osobou, pro kterou měl tlumočit, a předem se podrobně vyptal na celý rozhovor. Naučil se celý rozhovor nazpaměť a díky tomu podal profesionální výkon.
Startovní čára: Polsko
Jako první cíl mimo Českou republiku si zvolil sousední Polsko. Oproti České republice nesrovnatelně větší a perspektivnější trh. Peníze si účtoval až za odvedenou práci, Poláky si tím naprosto získal a polský trh byl dobyt. Bulharsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko a Slovensko - to je dlouhý seznam dalších zemí, kde firma Skřivánek zapustila v rozmezí let 1998 až 2003 své kořeny.
Budoucnost je v Číně
Příležitostí k expanzi, která se neopakuje dvakrát, byl vstup východoevropských zemí do EU v roce 2004. V té době zásadně vzrostl zahraniční obchod mezi Západem a Východem, a tím pádem i poptávka po jazykových službách.
Ačkoli Skřivánek plánoval zaměření na jazyky střední a východní Evropy, realita se ukázala mnohem pestřejší. První zakázka, která firmě pomohla prorazit v Německu, byly překlady z němčiny do francouzštiny pro firmu investující v Alžíru.
Trend přesouvání produkce velkých mezinárodních korporací do Číny rozhodlo o další expanzi. "Čína je skutečná podnikatelská výzva, protože místní podmínky jsou velmi specifické," říká. Zde nespoléhá na místní manažery, kteří jsou proslulí svým stálým přitakáváním bez ohledu na to, zda myslí ano nebo ne, a posílá tam raději své lidi, kteří místní prostředí dokonale znají.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist