/Od našeho spolupracovníka/
Těsným vítězstvím středolevé koalice Romana Prodiho začíná neklidné období italské politiky. Nejde jen o to, zda Silvio Berlusconi uzná výsledky hlasování, ale také o to, kdo a kdy jmenuje nového premiéra.
Mandát současného prezidenta Carla Azeglia Ciampiho končí totiž za dva týdny. Nového premiéra by měl jmenovat až nový prezident, zvolený novým parlamentem nejpozději do 13. května. Pětaosmdesátiletý Ciampi dal najevo, že nemá v úmyslu ve své obtížné funkci pokračovat.
Z mnoha stran však přicházejí zřetelné signály o tom, že Ciampi by měl ve své funkci pokračovat a podílet se na zformování nové vlády. Vzhledem k nedostatku osobností, na kterých by se shodly obě znesvářené strany, je možné očekávat shodu na jeho jméně.
Mimo volby prezidenta republiky čekají novou vládu další významné události: na konci května volby do obecních zastupitelstev a v polovině června se bude konat referendum, v němž se italští občané vyjádří o změně ústavy, která mimo jiné stanoví federalizaci státu a udílí premiérovi mimořádně silné pravomoci.
Změnu prosadil Berlusconi loni na podzim. Liga severu, která ve volbách nedosáhla dobrého výsledku, již dala najevo, že osud federalizace je pro ni mnohem důležitější než parlamentní volby.
"Prodiho bezpochyby nečekají klidné týdny," soudí politolog Stefano Folli.
To není dobrá zpráva především pro italskou ekonomiku, která naléhavě potřebuje razantní reformy.

Reformy stojí stranou
Prodi tvrdí, že jeho téměř třistastránkový volební materiál je dobrým základem, na kterém je možné stavět.
Chce povzbudit růst a omezit náklady na pracovní sílu. A především: srazit schodek veřejných financí - Itálie opakovaně překračuje závaznou tříprocentní hranici stanovenou Bruselem. Bude však mít omezený prostor, který mu budou vymezovat krajně odlišní spojenci jeho nesourodé koalice.
"Ať bude složení vlády jakékoli, bude velmi obtížné najít shodu o strukturálních reformách," míní Paolo Pizzoli, analytik společnosti ING.
Zmizí tmelící prvek, kterým byl odpor vůči Berlusconimu. Časem se může jednota Prodiho bloku drolit. Vláda navíc nebude mít ani v zásadních věcech, jako je reforma důchodů, podporu opozice.
"Potíž je v tom, že Itálie není zemí, kde levý a pravý střed mají dost styčných bodů," upozornil deník Corriere della Sera. Političtí soupeři se vzájemně neuznávají, takže dohodu v zájmu reforem není možné očekávat.
Mnozí argumentují i tím, že Berlusconi měl za svých pět let vlády většinu, o níž si Prodi může nechat jenom zdát. Přesto Berlusconi sháněl podporu pro některé zásadní ekonomické změny obtížně.
Jistý optimismus naznačují analytici jedině s ohledem na Prodiho zkušenost.
"Myslím, že šance na politické přežití má docela velké," prohlásil James Waltson, politolog z Americké univerzity v Římě. "Naučil se za ta dlouhá léta politickému manévrování, které je pro přežití v italské politice nezbytné," uvedl.

Prodi se jistil
Prodi má také jednu pojistku. Souhlasem s volebním programem se cítí partneři vázáni, takže alespoň zpočátku by jejich výhrady proti premiérovi působily krajně nevhodně.
Vůdce středolevého bloku proto pochybnosti rozhání. "Můžeme vládnout celých pět let, vláda bude politicky i odborně silná," tvrdil Prodi před volbami.
Odlišně ovšem hodnotí vyhlídky Itálie ratingová agentura Standard & Poor's, která drží ohodnocení Itálie, čtvrté největší evropské ekonomiky, na AA-, nejnižším stupni mezi všemi ekonomikami eurozóny.

Těsná většina rozhoduje