Jaké příležitosti nabízí obchodníkům Saúdská Arábie

Saúdská Arábie je největším světovým producentem a vývozcem ropy. Její zásoby představují více než čtvrtinu zdrojů na zemi. Proto hospodářský rozvoj země úzce souvisí s těžbou ropy, její vývoz tvoří zhruba 90 - 95 procent veškerých exportních příjmů a přibližně 70 - 80 procent celkových příjmů státní pokladny. Podíl těžby ropy na tvorbě hrubého domácího příjmu se v minulosti pohyboval kolem 40 procent, podle posledních oficiálních statistik postupně klesá na úroveň asi 30 procent. Ovšem nehledě na státem řízené snahy o diverzifikaci průmyslu zůstává ekonomika nadále závislá na těžbě a vývozu této suroviny.
Přispěl k tomu i prudký nárůst cen ropy na světových trzích, díky čemuž státní rozpočet dosáhl významného přebytku, byť byl plánován jako schodkový. Tento přebytek byl použit zejména k umoření veřejného dluhu a pro rozvojové programy, především v oblasti vzdělávání, služeb a budování infrastruktury. Významná finanční částka směřovala k bezpečnostním složkám, na podporu boje proti islámskému terorismu.
Saúdská Arábie se však nadále potýká s relativně vysokou nezaměstnaností; odhady hovoří až o 15 % mužů v produktivním věku. Je to dáno i tím, že patří v celosvětovém měřítku k zemím s nejvyšším přírůstkem obyvatelstva.

Zahraniční obchod Saúdské Arábie byl dlouhá léta orientován převážně na obchodní výměnu s USA, zeměmi západní Evropy, především Německem, Francií a Británií, ale i Japonskem. Tyto země si hodlají svou po léta budovanou pozici na trhu udržet, včetně smluvního zakotvení, např. formou dohod o volném obchodu s unií a USA. Zejména v posledních dvou letech lze však pozorovat větší orientaci Saúdské Arábie na obchodně ekonomickou spolupráci s novými partnery jako jsou Indie a Čína, Austrálie a Jižní Korea.
České firmy jsou v tomto ohledu na trhu nováčkem. Do konce 80. let minulého století byla totiž obchodní výměna na velmi nízké úrovni.
K obratu došlo až počátkem devadesátých let, kdy v polovině 90. let byl zřízen zastupitelský úřad ČR v Rijádu a následně Honorární konzulát v Džiddě na západním pobřeží. Na přelomu století začal fungovat i zastupitelský úřad Saúdské Arábie v Praze.
Českým firmám se v poslední době postupně daří vstupovat na saúdský trh, ale teprve v posledních dvou letech je patrný výraznější nárůst vývozu.
Obchodní bilance je přitom jednoznačně aktivní ve prospěch Česka, celková hodnota vývozu představuje zhruba desetinásobek dovozu z této arabské země. To je dáno především skutečností, že nejsme přímým odběratelem saúdské ropy.
Postupný růst českého vývozu byl a stále ještě může být do značné míry závislý na realizaci některých jednorázových obchodních případů, jakými byly technologické dodávky pro zápustkovou kovárnu v Al-Khobaru či účast v tendrech na vybavení nemocnic nebo dodávky počítačových systémů.
Na saúdském trhu se ale objevuje i tuzemské zboží se stabilním odbytem. Mezi ně patří osobní automobily, mléčné výrobky či hutnická a ocelářská produkce.

Vývoz do Saúdské Arábie představuje nyní přibližně 0,1procentní podíl z celkového českého exportu. Saúdský trh skýtá však pro naše obchodníky značný potenciál, a to především v níže uvedených sektorech.
Energetický sektor: Jeho rozvoj úzce souvisí se záměrem budovat nové průmyslové kapacity, jakož i kapacity na odsolování mořské vody kvůli nutnosti pokrýt rostoucí spotřebu vody v průmyslu i v domácnostech. V rámci státních projektů se v letech 2006 - 2010 předpokládá vybudování nových energetických kapacit v rozsahu cca 5 000 MW a poté v letech 2011 - 2017 až 14 000 MW.
První fáze zahrnuje sedm energetických projektů v různých oblastech SAK. Součástí projektů je rovněž vybudování 1 000 km rozvodných sítí v letech 2006 - 2010 a dalších 2 800 km v letech 2011 - 2017.
Petrochemický průmysl: Toto odvětví je nejrozvinutější oblastí průmyslových aktivit. Doporučuje se proto zaměřit na následné zpracování ropy. Především v této oblasti však dlouhodobě působí významné zahraniční společnosti s pevným postavením na trhu. Pro české podnikatelské subjekty se zde ale naskýtají možnosti subdodávek pro světové dodavatele, případně dodávek specifického příslušenství, kontrolních přístrojů, armatur, trubek apod.
Metalurgie: Je oborem, který se bude postupně rozvíjet, zejména pokud jde o výstavbu hliníkárenských kapacit i základní metalurgickou výrobu, například trubek či plechů.
Těžba nerostných surovin: Zde se otevírají možnosti dodávek vyspělých těžebních technologií, případně i technologií na zpracování nerostných surovin (např. fosfátů).
Chemický a farmaceutický průmysl: Již nyní vyváží ČR ve větší míře minerální dehty a pektináty. Vzhledem k nízkému podílu zemědělské produkce nelze počítat s vývozem průmyslových hnojiv, existuje však poptávka po potravinářských chemikáliích. V oblasti farmacie je možné prosadit dodávky speciálních léků, například pro imunologickou potransplantační léčbu, objevuje se zájem i o lokální anestetika.
Potravinářský průmysl: Kromě domácí produkce ryb, kozího, ovčího a velbloudího masa a některých druhů ovoce (např. datle) je Saúdská Arábie závislá na dovozu potravin. To se projevuje i v obchodní bilanci s ČR, jejíž významnou vývozní položkou jsou mléčné výrobky (bílé sýry, sušené mléko). Dovážejí se i další základní potraviny, jako je pšeničná mouka, rýže a kukuřice.
Ochrana životního prostředí: Postupně se dostává do širšího povědomí, nicméně lze očekávat bouřlivější rozvoj oboru v horizontu deseti let. V současné době je vidět zájem o řešení problémů s čištěním odpadních vod či likvidací odpadků a s tím související dodávky vyspělých technologií.
Spotřební zboží: Z hlediska českého vývozu je žádáno zejména stolní nápojové sklo střední a vyšší třídy, dárkové zboží, vybavení hotelů a rezidencí, polotovary pro výrobu bižuterie, vázy a lustry.

V minulém období již na saúdském trhu došlo k rozdělení sfér vlivu mezi velkými světovými firmami v rozhodujících segmentech tohoto trhu. Působí zde významní zahraniční investoři, na investicích mají zhruba třetinový podíl společnosti z USA, necelých 25 procent z Japonska.
Investice z ostatních zemí (Francie, Británie, Kanada, Sýrie, Indie a Německo) se pohybovaly pod hranicí deseti procent. Úspěch českých obchodníků je ovšem podmíněn především pozicí vůči největším státním koncernům, kde je nutná předkvalifikace pro další spolupráci. Je rovněž spojen s předložením konkurenceschopné nabídky, přičemž je třeba brát na zřetel zejména skutečnost, že saúdská strana očekává od českých dodavatelů standardní evropskou kvalitu (plnění norem EU) za mírně nižší ceny.
České zboží je ale pro mnohé potenciální odběratele bohužel stále nepříliš známé, i když se Česko v očích saúdské veřejnosti i podnikatelských kruhů stává populární zejména jako lázeňská destinace. Ceněno je i působení kvalitního českého personálu v tamním zdravotnictví.


Co se nejvíce vyváží do Saúdské Arábie

Příležitosti uplatnění
- rozvoj energetického sektoru, zejména výroby elektrické energie, v souvislosti s odsolováním mořské vody a s postupným nárůstem spotřeby elektrické energie obyvatelstvem;
- probíhající regionální rozvoj a industrializace;
- rozvoj infrastruktury (doprava, zdravotnictví, turistika);
- postupný rozvoj neropných průmyslových odvětví;
- snaha o zlepšování životního prostředí;
- modernizace státních podniků, zejména v oblasti ropného a energetického průmyslu;
- rychlý růst soukromého sektoru;
- dostatek lokálních investičních prostředků;
- snaha o teritoriální diverzifikaci dovozů (odklon od tradičních dodavatelů z USA, Velké Británie, Německa, Francie či Japonska).
Zdroj: MPO

Rizika podnikání v Saúdské Arábii
- přetrvávající ochrana vnitřního trhu před investicemi ze zahraničí (povinná nadpoloviční účast místního kapitálu, zákaz zahraničních investic do některých odvětví, jako jsou těžba ropy, zbrojařská výroba, rybolov, vnitřní obchod, hromadné sdělovací prostředky, základní telekomunikace, výroba civilních výbušnin, provozování detektivních a bezpečnostních služeb a další;
- nedokončené zapojení do globálních ekonomických struktur;
- netransparentní legislativa v některých oblastech činnosti (obchodní právo), částečná nekonzistentnost právního systému s mezinárodními normami;
- složitý rigidní systém předkvalifikací pro státní zakázky;
- disproporce v sociálním rozvoji regionů, velké rozdíly v životní úrovni venkova a měst;
- nerealizovaná transformace (privatizace) některých státem ovládaných odvětví;
- vliv rodových vazeb na vývoj obchodních vztahů;
- dlouholeté vazby na stabilní dodavatele (zejména z USA, Velké Británie, Francie, SRN či Japonska);
- nezkušenost většiny českých podniků se saúdským trhem a saúdským prostředím;
- nedostatek referencí většiny českých firem v saúdskoarabském království (SAK);
- nedostatečná kapitálová vybavenost českých firem pro zakládání společných podniků se saúdskými subjekty a stálých zastoupení v SAK;
- skutečnost, že saúdský trh je atraktivní pro silné světové výrobce a ve většině oborů se zde vytváří velmi náročné konkurenční prostředí.
- nárůst konkurence z jihovýchodní Asie a z toho vyplývající tlak na snižování prodejních cen;
- možnost narušení stávajících ekonomických vazeb v důsledku pokračujících společenských reforem a přetrvávajícího systému centrálního řízení a rozhodování;
- možnost zbrzdění růstu ekonomiky v závislosti na poklesu ceny ropy jako hlavního zdroje příjmů;
- možnost eskalace napětí v zemi, mj. v důsledku vysoké nezaměstnanosti;
- politická nestabilita v oblasti v souvislosti s vývojem v Iráku, s palestinsko-izraelským konfliktem a s mezinárodním postojem k jadernému programu v Íránu.
Zdroj: MPO

Čím je zajímavý saúdskoarabský trh
- silná ekonomika a její stabilní růst, prosperující díky rostoucí ceně ropy na světových trzích;
- postupně se zvyšující podíl neropných odvětví na tvorbě HDP;
- nízká míra inflace;
- stabilní životní úroveň obyvatel;
- vyspělé bankovnictví, nízká míra klasifikovaných úvěrů, přísná pravidla pro poskytování úvěrů;
- přebytkový státní rozpočet;
- fiskální stabilita;
- stabilita kursu místní měny k USD;
- možnost převodu zisků do zahraničí;
- standardní tendrové procesy.
Zdroj: MPO