Josef Koubek: Vysokou nezaměstnanost zavinila ODS

Poslední dobou se v diskusích politiků objevují i sliby, že se politické strany, jimž bude dána v letošních volbách důvěra, zasadí o to, aby nezaměstnanost výrazně klesla. Uvádějí dokonce i jakási čísla. Je přitom skutečností, že úroveň nezaměstnanosti začne zřejmě klesat již v letech 2007 či 2008, a to bez ohledu na to, kdo bude u moci. Můžeme totiž očekávat, že se projeví dopad populačního vývoje - tentokrát opačný než tomu bylo od druhé poloviny 90. let. Na trh práce začnou vstupovat početně slabé ročníky osob narozených v 80. a 90. letech, zatímco odcházet budou výrazně početné a stále početnější ročníky osob narozených ve 40. letech a v první polovině 50. let.

Politici vytloukají kapitál z toho, co stejně přijde
Tento populační vývoj způsobí zúženou reprodukci pracovních zdrojů (odchody budou výrazně početnější než příchody). Ostatně již delší dobu se diskutuje o tom, že jsme ohroženi snižováním počtu a podílu osob produktivního věku (kdo bude živit důchodce?) a dělají se opatření, aby se dopad populačního vývoje v tomto směru zmírnil (například zvyšováním věku odchodu do důchodu). Jinými slovy, politici se snaží vytlouci kapitál z toho, co nastane i bez jejich přispění.
V této souvislosti by bylo spravedlivé, podívat se na to, proč nezaměstnanost ve druhé polovině 90. let tak dramaticky narostla a proč se ji stále nedaří významněji snižovat. V nejrůznějších - zejména televizních diskusích - jsou vlády, které spravují tuto zemi od roku 1998, za tuto situaci soustavně kritizovány. Je však třeba konstatovat, že kritici buď nemají ani potuchy o tom, co vývoj nezaměstnanosti u nás ovlivňovalo a ovlivňuje, nebo účelově lžou. Účelově se přehlíží i to, že je v České republice nejnižší úroveň nezaměstnanosti že všech postkomunistických zemí.
Jaké jsou tedy skutečné příčiny zvýšené nezaměstnanosti od konce 90. let v podstatě do současné doby? Lze říci, že jde o následující druhy příčin:
1. příčiny demografické,
2. příčiny spojené s odkládáním některých transformačních kroků po celou první polovinu 90. let a vlastně i nějakou dobu poté,
3. způsob privatizace tak, jak se v České republice uskutečnila,
4. přílišná liberalizace týkající se dovozů zboží do země,
5. přílišná závislost našeho vývozu na německém trhu,
6. postupné zkracování a konečné zrušení povinné základní vojenské služby,
7. příčiny související s nástupem plnohodnotné tržní ekonomiky ve druhé polovině 90. let, kdy se ve stále větší míře začaly v organizacích - a zejména pak v podnikatelské sféře - uplatňovat moderní přístupy k řízení a využívání lidských zdrojů a kdy podniky v zájmu konkurenceschopnosti a snižování nákladů začaly omezovat dosavadní přezaměstnanost zděděnou z minulosti.

V polovině 90. let hledaly práci nejsilnější ročníky
Demografické příčiny růstu nezaměstnanosti byly hlavní příčinou růstu a relativně vysoké úrovně nezaměstnanosti. V průběhu 90. let do produktivního (práceschopného) věku vstupovaly početné generace osob narozených v 70. letech a naproti tomu z produktivního věku vystupovaly méně početné generace osob narozených v období nízké porodnosti ve 30. letech. Těsně před polovinou 90. let byl počet osob vstupujících do produktivního věku zhruba o 70 - 80 procent vyšší než počet osob, které z produktivního věku vystupovaly. Za produktivní věk se považuje věk 15 - 59 dokončených let (muži), respektive 15 - 54 dokončených let (ženy).
Lidé však nepřicházejí na trh práce již v patnácti letech, ale nějakou dobu se ještě připravují na povolání. Vzhledem k tomu, že se v 90. letech poměrně výrazně prodloužila průměrná doba přípravy na povolání (v jednotlivých generacích mládeže se zvyšovaly podíly těch, kteří absolvovali středoškolské a vysokoškolské vzdělání), začaly na trh práce vstupovat ty nejsilnější generace narozené v 70. letech vlastně až během druhé poloviny 90. let (šlo už spíše o lidi ve věku 20 - 24 let).
Odkládání vstupu na trh práce v souvislosti s růstem počtu mladých osob absolvujících středoškolské a vysokoškolské vzdělání po sametové revoluci výrazně posunulo dopad populačního vývoje na nezaměstnanost z první poloviny do 2. poloviny 90. let. Stejně tak lidé neodcházejí do důchodu v okamžiku, kdy se dožijí tzv. důchodového věku, ale zpravidla ještě pokračují nějaký čas v práci. Nejčastěji v našich podmínkách odcházejí z trhu práce ve věku 60 - 64 let.Ve skutečnosti se tedy demografické příčiny růstu pracovních zdrojů, a v důsledku toho i zvýšená poptávka po pracovních místech, nejsilněji projevily ve druhé polovině 90. let a vlastně trvají dosud.
Je přitom třeba si uvědomit že zhruba od roku 1995 až do roku 2001 bylo nutné se každoročně vyrovnávat s příchody 400 - 450 tisíc nových pracovních sil na trh práce a rok od roku se tyto počty kumulovaly a objevilo se něco jako lavinový efekt ovlivňující nezaměstnanost i řadu let po vyvrcholení procesu rozšířené reprodukce pracovních zdrojů.
Z tohoto hlediska lze považovat za zázrak, že nejvyšší počet nezaměstnaných se pohyboval kolem půl miliónu. Svou roli nepochybně sehrál velmi příznivý hospodářských vývoj od začátku 21. století.

Klausova vláda uměle držela přezaměstnanost
Odkládání některých transformačních kroků po celou první polovinu 90. let a i nějakou dobu poté vlastně znamenalo určitou konzervaci přezaměstnanosti zděděné z minulosti. Řada ekonomů v této době podezřívala, a dokonce obviňovala tehdejší vládu v čele s Václavem Klausem z toho, že se bojí sociálních důsledků rychlejší transformace právě v podobě poměrně rychlého růstu nezaměstnanosti, protože by to pro tehdejší vládní strany, a v první řadě pro ODS, mohlo mít negativní dopad ve volbách v roce 1996. Mnozí si jistě vzpomínáme na to, jak se mluvilo o rozporu mezi pravicovou rétorikou Václava Klause a v podstatě levicovým a populistickým chováním jeho vlády. Mocenské zájmy tehdejší vlády, a zejména pak ODS v čele s Václavem Klausem, tedy vedly k umělému udržování nadměrné zaměstnanosti bez ohledu na to, jaký dopad to bude mít v budoucnosti, kdy vliv nutných transformačních kroků a vliv populačního vývoje povedou svým způsobem k explozi nezaměstnanosti.
Způsob privatizace, zejména pak její kupónová podoba, vedl ke známým důsledkům v podobě likvidace obrovského množství pracovních míst, s jehož důsledky se však musela vyrovnávat nejen pozdější Tošovského vláda, ale především vlády další.
Přílišná liberalizace nastartovaná již na začátku 90. let a týkající se dovozů zboží do země, zejména levného spotřebního zboží z východní Asie, silně poškodila naše výrobce v oblasti textilu, oděvnictví, výroby obuvi apod. a vedla k likvidaci celých provozů, a tím i k likvidaci značného množství pracovních míst.
Přílišná závislost našeho vývozu na německém trhu má za následek to, že jakmile se v německé ekonomice objeví nějaké problémy, řeší se to pochopitelně omezením dovozu a ochranou domácího trhu práce. Takové problémy v německé ekonomice se začaly objevovat na přelomu století a v podstatě v určité podobě trvají dodnes. Doplatila na to celá řada českých firem zaměřených na německý trh a samozřejmě se to řešilo snižováním počtu pracovníků.
Postupné zkracování a konečné zrušení povinné základní vojenské služby mělo nepochybně svůj dopad na trh práce v tom smyslu, že mnoho vojáků základní služby, kteří by jinak byli určitou dobu v armádě, se objevili jako pracovní zdroje na trhu práce a svým způsobem zvyšovali poptávku po pracovních místech.
Nástup plnohodnotné tržní ekonomiky ve druhé polovině 90. let vedl k tomu, že organizace v podnikatelské sféře v zájmu své konkurenceschopnosti a přežití v tvrdém konkurenčním prostředí se začaly mnohem více starat o snižování svých nákladů. To nutně vedlo k omezování počtu pracovních míst a pracovníků, a tedy k růstu nezaměstnanosti.

Sociální demokracie je obviňována nespravedlivě
Uvedené příčiny nevyčerpávají vše, co ovlivňovalo a ovlivňuje vývoj nezaměstnanosti. Za důkladnou analýzu by nepochybně stály takové skutečnosti, jako je příliv značného množství cizinců na český trh práce a jejich často nelegální zaměstnávání, popřípadě jaké množství z celkového počtu registrovaných nezaměstnaných tvoří lidé, kteří ve skutečnosti pracují a dostávají za svou práci odměnu (pracují v zahraničí, nebo nelegálně doma).
Je třeba konstatovat, že všechny příčiny se projevily v plné míře právě od druhé poloviny 90. let, a tedy i v období, kdy se dostala k moci ČSSD.
První, sedmá a do jisté míry i pátá a šestá příčina mají objektivní povahu a v té či oné míře by se projevily za každé vlády, ale druhá, třetí a čtvrtá příčina padá plně na vrub těch, kteří v České republice vládli a měli v rukou ekonomické záležitosti v letech 1990 - 1997, tedy především na vrub Václava Klause a jeho ODS. Svým způsobem tedy ODS obviňuje sociálně demokratické vlády z toho, co způsobila sama.
Autor je profesorem na katedře personalistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Tajemství trhu práce