HN: Co loni nejvíce ovlivnilo chod vaší firmy?
Rok byl docela náročný. První čtyři měsíce sice pokračoval růst obchodu v dynamice předcházejících let, ale v druhé polovině roku se začal projevovat úpadek zakázek kvůli mohutné expanzi Číny. Přestaly totiž platit dovozové licence do EU 15, a to se v textilní výrobě nejenom u nás výrazně projevilo. Z počátku roku jsme měli sice nárůst čtvrt miliardy korun, ale o to jsme ve zbývajících měsících přišli.
V loni jsme tedy měli obrat zhruba tři a půl miliardy korun, ale proti předchozímu roku to byl nárůst pouze o padesát miliónů korun. A to je zpomalení.
HN: Jak na čínskou expanzi reagujete?
Nyní sázíme hlavně na prodej výrobků na zakázku. Už v roce 2002 jsme koupili německou konfekční firmu Bernhardt, restrukturalizovali jsme ji, a právě ta se v loňském roce postarala o to, že nám výrazně přibylo zakázek.
V současné době už máme sběrná místa nejenom v Německu, Francii, Švýcarsku a Anglii, ale třeba i v New Yorku. Funguje to tak, že zakázková krejčovství vezmou zákazníkovi míry, on si vybere látku a střih a my mu v Prostějově zhotovíme oblek. Je přitom jedno, zda zákazník sedí v Londýně nebo v Jihlavě.
Kroků, které podnikáme proti čínské invazi, je však celá řada, nemůžeme pouze sedět a sčítat ztráty.
HN: Nebylo by pro vás jednodušší vyrábět v Asii?
Nebylo, i když nepopírám, že jsme o tom dříve silně uvažovali. Z Asie ale většinou nemůžeme získat takové výrobky, jaké si představujeme. Jednou zakázka nepřijde včas, jindy nemá požadovanou kvalitu a je špatně ušita nebo vyžehlena. Dovezené zboží je navíc zvláštně cítit a na to jsou naši klienti hákliví.
Další nevýhodou je také stanovení určitého množství, které musíme od jedné fazóny koupit. Jsou to kvanta na českém trhu jen těžko distribuovatelná. Nechci tím však v žádném případě říct, že se v Evropě nenajde nikdo, kdo by měl s čínskou výrobou dobré zkušenosti.
Nikdo nebude platit víc jen proto, že jsme z Moravy
HN: Otevřít vlastní továrnu v Asii, tak jako například některé italské firmy, není řešení?
Vybudovat vlastní továrnu a používat svůj tým lidí a vlastní techniku je také určitou možností. Při součtu všech nákladů si však myslím, že i z Prostějova můžeme být konkurenční. Jinak bychom zakázky neměli. Nikdo nebude platit zbytečně více jen proto, že jsme z Moravy.
Navíc jedním z důvodů k pozvolnému optimismu je i fakt, že mnozí zákazníci se už od čínských výrobců vrátili zpět. Zjistili, že to, co jejich klienti vyžadují, od Asiatů nedostanou.
HN: Mluvil jste o zakázkové výrobě, jak si stojí na trhu vaše specializované prodejny?
Máme jich zhruba 130. Většina z nich je v Česku, ale kromě toho máme obchody také na Slovensku a v Polsku. Letos otevřeme dvanáct nových prodejen. Přesto nemůžeme mluvit o nějakém výrazném nárůstu. Ty menší a neperspektivní budeme totiž naopak zavírat.
Místo pro další růst a expanzi však na tuzemském trhu určitě je. Stále se budují a otevírají nová obchodní centra, ve kterých chceme být.
HN: Mít vlastní prodejny i v dalších evropských zemích vás neláká?
Láká nás německý trh. Už jsme dostali několik konkrétních nabídek, ale musíme si je rozmyslet. Nejsme totiž klasická obchodní firma, ale výrobně obchodní firma.
Expanze do zahraničí je určitě cesta, kterou chceme jít. Jen musíme postupovat po malých krůčcích. Nemá smysl tříštit síly i finance. Každý trh je jiný a jednotlivé odlišnosti je mnohdy náročné pochopit.
HN: V čem se jednotlivé trhy liší?
Zásadní rozdíl je jiný pohled na módu. Dokonce ani český a slovenský trh nejsou stejné. Slovenky mají jiný názor na módu, a proto jsou potřeba jiné kolekce. Také polský trh je odlišný. V této zemi mají jinou představu o štíhlení, a tedy o jiném střihu obleků.
Je dobré na tyto věci reagovat, a proto na kolekcích vždy spolupracujeme s lidmi, kteří daný trh znají.
Nejlepší reklama je výkladní skříň
HN: Vaše firma má dvě větve, džínovou výrobu Wiliam & Delvin a obleky. Která je pro vás stěžejní?
Těžko říct. Kromě obleků se nyní výrazně prosazuje i dámská kolekce. Pokud to však vezmu procentuálně, vede pánská móda, která zaujímá zhruba šedesát procent výroby.
Džíny mají něco přes třicet procent o trochu méně pak dámská kolekce.
HN: Wiliam & Delvin stále mnozí považují za zahraniční značku. Je to výhoda, nebo naopak?
Myslím si, že je to spíše výhoda. Odpovídají tomu také průzkumy spontánní znalosti značek, kde se značka umisťuje na předních příčkách.
Značku máme na trhu už deset let a jsme s ní stále spokojeni. Džíny budou nesmrtelné, v čem jiném mohou chodit muži oblečeni než v kalhotách? To, že se naší značce daří, je potěšující i když sami víme, že jsme do reklamy nedali tolik, kolik by si firma zasloužila.
HN: Chystáte to změnit?
Museli jsme udělat hodně restrukturalizační práce a přeměnit prostějovský kolos, který byl kdysi vyčleněn na to, aby vyvážel obleky do Ruska proti ropě. Byli bychom rádi, kdybychom na reklamu mohli dát více prostředků, ale v nejbližší době se to asi nezmění.
Pro nás však platí, že nejlepší reklamou je výkladní skříň. Myslím si, že na nich jsme v posledních letech hodně zapracovali.
Navíc se nyní chceme v televizi více ukazovat jako ti, co oblékají moderátory a sponzorují pořady.
HN: Jaký je průměrný zákazník vaší firmy?
Jsme rodinná firma. Naše rodiny však mají už trochu odrostlejší děti, protože vyloženě dětskou módu nenabízíme. Řekl bych, že naši zákazníci jsou většinou starší než 25 let. Podnikatelé i podnikatelky, bankovní úředníci a úřednice.
Chceme zákazníky, kteří do svého oblečení investují
HN: Na mladší zákazníky, například na teenagery cílit nechcete?
Každý má svůj segment trhu a cílit například překvapivými módními výstřelky i na tuto skupinu by pro nás bylo riskantní. Tento trh je navíc dost nasycen a je mnoho firem, které se orientují právě na teenagery. My chceme raději zákazníky, kteří mají určité postavení a svůj standardní, případně vyšší příjem. Zákazníky, kteří do svého oblečení musí investovat.
HN: Kolik návrhářů zaměstnáváte?
V naší továrně vyrobíme zhruba čtyři milióny kusů ročně. Zaměstnáváme asi pět tisíc zaměstnanců, z toho sto lidí se věnuje přímo navrhování. Máme zvláštní modelárnu na pánskou i dámskou kolekci a džíny.
HN: Máte jako šéf firmy přehled o tom, co letí ve světě?
Má-li člověk šéfovat konfekční firmu, musí se o nové trendy zajímat. Z pozice generálního ředitele sice modely nenavrhuji, ale schvaluji je do nabídkových katalogů a prodejních řad. Tam svůj názor uplatním, a proto musím mít přehled o tom, co se děje v módním světě okolo nás. V módní branži se orientuje téměř celé vrcholové vedení firmy.
HN: Jací jsou Češi v příjímání nových materiálů.
Liší se to v jednotlivých městech. Například jestliže letos chodí celá Itálie oblečená ve lnu, budeme mít určitě více zákazníků, kteří si tento oblek koupí v Praze. O rok později pak přibudou pánové s lněnými obleky i v jiných městech.
I když je nějaký materiál módní, nemůžeme z něho ušít osmdesát procent kolekce. Sice půjdeme s módou, ale spláčeme nad výdělkem a kolekci neprodáme.
HN: Jak vidíte budoucnost firmy v nejbližších letech?
Chtěl bych věřit tomu, že si udržíme pozici a nadále ji zlepšíme v rámci Evropy. Myslím si, že jsme nejsilnější v zakázkové výrobě. Přidali jsme výrobu košilí na míru a v pánské módě nám nyní patří místo v první evropské pětce. Evropskou jedničkou se můžeme stát, když k přidáme také zakázkovou výrobu dámské výroby, a to se stane co nejdříve.
Už koncem letošního roku budou v Německu, Francii a Nizozemsku otevřeny prodejny dámské módy na zakázku.
HN: Podle čeho je měřeno postavení na trhu zakázkové výroby? Každý by čekal, že přední místa budou zabírat italské a francouzské módní salóny.
Módní salóny nebo návrhářské ateliéry mají většinou omezenou výrobní kapacitu a pracují pro úzký okruh klientů. Jedná se ve většině případů o módní centra, což není naší ambicí.
My se zaměřujeme na průmyslovou výrobu, přizpůsobenou individuálním přáním a potřebám zákazníků.
Disponujeme nejmodernější technologií měření, přijímáme individuální zakázky "on line". Máme špičkovou výrobní kapacitu, která je schopna kvalitně ušít řádově desetitisíce výrobků, přičemž každý z nich je originálem na přání.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



