U mladších klientů se vyplatí rizikovější investice
Většina lidí považuje za kapitál jen peníze, které má v bance, respektive v cenných papírech či nemovitostech. Není to tak docela pravda. Moudrý investor by měl uvažovat a plánovat v širších souvislostech a počítat i s vlivem vlastního - lidského kapitálu na investici.
Lidský kapitál
Lidský kapitál je přirovnáván k dluhopisům, které vyplácejí pravidelné kupóny v podobě měsíční mzdy. Aktuální hodnotu lidského kapitálu by bylo možno kvantifikovat jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních příjmů, které člověk získá v produktivní éře života. Mladý člověk, na začátku své profesní a životní dráhy, disponuje značným lidským kapitálem, v němž čas potenciálního investičního horizontu představuje významnou položku. S rostoucím věkem výše lidského kapitálu klesá.
Naopak reálný finanční kapitál bývá v mládí obvykle malý a v čase roste, pokud investor ušetří více, než spotřebuje. Reálný finanční kapitál by měl, na rozdíl od lidského (osobnostního) dosahovat vrcholu s blížícím se důchodem.
Mladí investoři
Mladý člověk ve věku 25 až 30 roků a s vysoce hodnotným lidským kapitálem by měl uvažovat při sestavení investičního portfolia téměř výhradně z výnosnějších a rizikovějších akciových fondů. A to nikoliv proto, že akcie právě "frčí", ale právě proto, že zohlední vysoký podíl "dluhopisů", které "drží" v podobě lidského kapitálu (budoucí pravidelné měsíční mzdy).
Ideální postup pro mladší klienty je pravidelné investování relativně menších částek - a to po celou dobu produktivního věku.
Lidé si, pokud jde o lidský kapitál, nejsou rovni. To je nutné brát v úvahu. Lidský kapitál některých mladých lidí může být nízký a lidský kapitál některých zralých lidí může být vysoký. Také tomu tak bývá. Při vytváření investiční strategie a rozhodování o alokaci peněz je třeba toto vzít v úvahu a velmi realisticky hodnotit i ostatní položky lidského kapitálu (dovednosti, vzdělání a další osobnostní vlastnosti jako kupříkladu tvořivost, zvědavost apod.).
Penzijní či akciové fondy?
V souvislosti s lidským kapitálem je paradoxní, že většina našich penzijních fondů, které by měly sloužit jako nástroj k zajištění penze zejména pro mladé, investuje tak, že jsou ideálními nástroji především pro lidi věku 60 a více let. Pro ně je tento nástroj naopak ideální - bezpečné portfolio odolné proti krátkodobým výkyvům s maximálním efektem státní podpory. Bohužel při spoření 500 až 1000 korun měsíčně se již na rozumnou penzi nevytvoří dostatek kapitálu.
Mladí investoři s relativně vysokým lidským kapitálem by měli využít podílových fondů a ideálně najít takový program, který by se na začátku jejich investiční cesty skládal zejména z akciových strategií. S plynoucím časem je vhodné portfolio nechat automaticky přeskupovat do dluhopisových strategií. Takové investiční programy jsou na vyspělých trzích relativně běžné. Autor pracuje ve společnosti Pioneer Investments
